Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech (2001)
Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants, 2001
Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech (dále „Úmluva“) byla přijata v květnu roku 2001 v rámci Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a vstoupila v platnost na základě svého článku 26 odst. 1 dne 17. května 2004. Tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. Úmluva poskytuje rámec, který je založen na zásadě předběžné opatrnosti a je určen k odstranění výroby, použití, dovozu a vývozu perzistentních organických polutantů (resp. perzistentních organických znečišťujících látek, dále „POPs“) uvedených v Úmluvě, vede k jejich bezpečnému nakládání a zneškodnění a u nezáměrně vyráběných POPs má za cíl odstranění nebo snížení jejich úniků.
Jako POPs se označují organické látky, škodlivé pro organismy a životní prostředí, které přetrvávají v prostředí po dlouhou dobu, kumulují se v živých organismech prostřednictvím potravních řetězců a jsou přenášeny na velké vzdálenosti. Tyto látky jsou nebo byly používány jako pesticidy, průmyslové chemikálie nebo vznikají tzv. nezamýšlenou výrobou, např. při spalovacích procesech či jako nežádoucí vedlejší produkty chemické výroby. Původní seznam dvanácti látek Úmluvy se postupně rozšiřuje o další látky, o čemž rozhoduje zasedání Konference smluvních stran, které se koná každé dva roky. Dalšími hlavními tématy zasedání jsou pak hodnocení účinnosti Úmluvy na základě údajů o výskytu POPs v životním prostředí, finanční a technická pomoc smluvním stranám, rozpočet a synergie tj. spolupráce a konsolidace práce s dalšími relevantními úmluvami.
Každá smluvní strana musí vypracovat a pravidelně aktualizovat tzv. národní implementační plán (dále „NIP“), prostřednictvím kterého plní své závazky vůči Úmluvě. V ČR probíhá plnění NIP za pomoci Národního centra pro toxické látky, jehož činnost je koordinována meziresortní Radou Národního centra pro toxické látky, která na svých jednáních plnění NIP vyhodnocuje a navrhuje další kroky. Informace o plnění NIP a jeho aktualizace jsou rovněž předkládány vládě ČR. Národní centrum pro toxické látky sídlí v Centru pro výzkum toxických látek v prostředí Masarykovy univerzity v Brně společně i s Regionálním centrem Stockholmské úmluvy pro budování kapacit a přenos technologií pro region střední a východní Evropy.
Nové látky jsou do Úmluvy zařazovány na základě doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů (POPRC), který je vědeckým podpůrným orgánem Úmluvy. Vedle hodnocení rizikovosti látek se POPRC zabývá i socio-ekonomickými dopady, které by mělo zařazení dané látky na smluvní strany. Společně se zařazením některých látek může konference smluvních stran rozhodnout o zvláštních výjimkách či přijatelných účelech, které stanoví podmínky, za kterých se mohou látky po zařazení dál omezeně vyrábět či používat. Smluvní strany, které určité výjimky či účely chtějí uplatňovat pro tu danou látku, je musí registrovat u sekretariátu Úmluvy. Registry jsou volně přístupné na webových stránkách Úmluvy. Zvláštní výjimka na rozdíl od přijatelného účelu je časově omezena zpravidla pěti lety a v případě, že žádná strana nepožádá rok před zasedáním konference smluvních stran konajícím se před jejím vypršením o prodloužení, automaticky končí a není možné, aby ji někdy ještě jakákoliv smluvní strana využila. U přijatelných účelů se registrace nemusí obnovovat, přijatelné účely však podléhají procesu revize, který hodnotí jejich další potřebnost. Doba využití účelů je pak závislá na finančních možnostech smluvních stran a dostupnosti bezpečných alternativ. Legislativa Evropské unie implementuje Stockholmskou úmluvu nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 ze dne 4. července 2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek a směrnicí Rady č. 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT).
Aktualizovaný Národní implementační plán Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech v České republice na léta 2024-2029 (PDF, 1 MB)
Základní informace
Domovská stránka Úmluvy
Orgány Úmluvy
Smluvní strany
Regionální centrum
Vyhodnocování dat
Úmluva v ČR
Kontaktní osoba/místo
Český a anglický text Úmluvy
Strategické dokumenty
Statut Rady (PDF, 105 kB)
Jednací řád Rady
Dokumenty
-
Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF)
Sdružení evropských meteorologických služeb se sídlem v anglickém Readingu, které se zabývá vývojem a přípravou střednědobé předpovědí počasí pro Evropu.
-
Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT)
Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT - European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites) je mezinárodní vládní organizace zabývající se vývojem, provozem a využitím meteorologických družic...
-
Program Copernicus (dříve GMES)
Program Evropské unie Copernicus je program pozorování a monitorování Země zkoumající naši planetu a její životní prostředí ku prospěchu všech evropských občanů.
-
Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí
Convention on Access to Information, Public Participation in Decision–Making and Access to Justice in Environmental Matters, Aarhus, Denmark, 1998Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v...
-
Úmluva o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států, Helsinki, Finsko, 1992
Convention on the Transboundary Effects of Industrial Accidents, Helsinki, Finland, 1992Cílem Úmluvy je předcházet škodlivým účinkům závažných průmyslových havárií přesahujících hranice jednotlivých států na lidské zdraví, životní prostředí a...
-
Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, Basilej 1989
Basel Convention on the Control of Transboundary Movements of Hazardous Wastes and their Disposal, Basel 1989Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování představuje nejvýznamnější globální...
-
Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství
International Convention for the Regulation of Whaling (ICRW)Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství je globální smlouvou, která byla sjednána ve Washingtonu dne 2. prosince 1946 sedmnácti tehdejšími velrybářskými státy.
-
Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA)
Je nejrozsáhlejší dohodou uzavřenou v rámci Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva). Dohoda byla sjednána 16. června 1995 v Haagu a v platnost vstoupila 1.listopadu 1999. Česká republika je členem od 1. září 2006.
-
Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zvláště v Africe
Úmluva OSN o desertifikaci byla sjednána v Paříži v roce 1994.
-
Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zvláště v Africe
United Nations Convention to Combat Desertification in those Countries Experiencing Serious Drought and/or Desertification, particularly in Africa, Paris 1994Úmluva OSN o desertifikaci byla sjednána v Paříži v roce 1994.
-
Úmluva o biologické rozmanitosti a ochrana biodiverzity
Co je to biologická rozmanitostBiologickou rozmanitost (biodiverzitu) chápeme jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích.
-
Smlouva o Antarktidě
Smlouva o Antarktidě, Washington, 1959Antarctic Treaty, Washington, 1959Sjednání Smlouvy o Antarktidě bylo výsledkem obnovené spolupráce v oblasti Antarktidy po druhé světové válce.
-
Ramsarská úmluva o mokřadech
Ramsar Convention on WetlandsÚmluva o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva byla podepsána prvními státy 2. 2. 1971 v íránském městě Ramsar (odtud zkrácený název „Ramsarská úmluva“), v platnost vstoupila v r....
-
Karpatská úmluva
Karpaty jsou unikátním pohořím celosvětového významu, které se rozkládá na území o velikosti přes 200 000 km2, a zároveň ekologicky velmi citlivou oblastí.
-
Úmluva Rady Evropy o krajině
Council of Europe Landscape Convention Úmluva Rady Evropy o krajině (dále jen „Úmluva“) je výsledkem společného zájmu zemí v úsilí o udržitelnost rozvoje krajiny, založeném na vyvážených harmonických vztazích mezi sociálními potřebami, hospodářskou...
-
Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu
Kyoto Protocol to the United Nations Framework Convention on Climate ChangeKjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (dále jen „Protokol“) byl přijat v prosinci roku 1997.
-
Pařížská dohoda
Pařížská dohoda (dále jen „Dohoda“) byla přijata smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (Úmluva) v prosinci 2015.
-
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Rio de Janeiro, 1992UN Framework Convention on Climate Change/UNFCCC, Rio de Janeiro 1992Rámcová úmluva OSNRámcová úmluva OSN o změně klimatu (dále jen „Úmluva) byla přijata na Konferenci OSN o životním prostředí a...
-
Mezinárodní smlouvy v oblasti životního prostředí
Česká republika je smluvní stranou několika desítek důležitých mnohostranných environmentálních smluv.
-
Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES)
Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES)
-
Karpatská úmluva
Základní informace o Karpatské úmluvě
-
Bernská úmluva
Základní informace o Bernské úmluvě
-
Nagojský protokol
Základní informace pro uživatele genetických zdrojů v ČR v návaznosti na právní předpisy související s Nagojským protokolem o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání
-
Úmluva Rady Evropy o krajině
Cílem Úmluvy Rady Evopry o krajině je podpořit ochranu, péči a plánování v krajině a organizovat mezinárodní spolupráci v této oblasti. Úmluva je výsledkem společného zájmu zemí v úsilí o udržitelnost rozvoje krajiny, založeném na vyvážených harmonických vztazích mezi sociálními potřebami, hospodářskou činností, ochranou a tvorbou životního prostředí.