Program Copernicus (dříve GMES)
Program Evropské Unie pro globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti
Program Evropské unie Copernicus je program pozorování a monitorování Země zkoumající naši planetu a její životní prostředí ku prospěchu všech evropských občanů. Jeho prostřednictvím jsou díky rozmanitým technologiím – od družic na oběžné dráze Země po měřící systémy na zemi, v moři a ovzduší – poskytovány údaje a informační služby otevřeným a volně dostupným způsobem pro využití v mnoha oblastech.
Získaná data jsou využita pro vytváření služeb programu Copernicus, které jsou zaměřeny na ochranu životního prostředí v oblasti monitorování území, atmosféry, mořského prostředí, zaznamenávání klimatických změn, dále na krizové řízení a bezpečnost.
Služby a informace, které program Copernicus poskytuje, využívají nejen orgány veřejné správy, které mohou na základě těchto informací činit lepší rozhodnutí a přijímat efektivnější opatření, ale také akademická, výzkumná a soukromá sféra či široká veřejnost. Všichni uživatelé mají přímý, bezplatný a neomezený přístup ke všem informacím i službám, které program Copernicus nabízí.
Program koordinuje a řídí Evropská komise ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických satelitů (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), agenturami EU a Mercator Ocean.
V České republice je program koordinován Národním sekretariátem pro GEO/Copernicus. Sekretariát je stálým koordinačním, iniciačním a poradním orgánem ministra životního prostředí a členů Sekretariátu pro oblast pozorování Země programu Evropské unie Copernicus a jeho partnerů, a zároveň mezinárodní iniciativy GEO (Skupina pro pozorování Země) a dalších souvisejících kosmických aktivit.
Předsedou Národního sekretariátu GEO/Copernicus je nově ředitel CENIA, české informační agentury životního prostředí, jmenovaný ministrem životního prostředí v únoru 2020.
Více informací o programu a aktivitách spojených s programem Copernicus najdete zde nebo na evropských stránkách zde anebo na tomto videu.
Dokumenty
-
Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA)
Je nejrozsáhlejší dohodou uzavřenou v rámci Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva). Dohoda byla sjednána 16. června 1995 v Haagu a v platnost vstoupila 1.listopadu 1999. Česká republika je členem od 1. září 2006.
-
Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zvláště v Africe
United Nations Convention to Combat Desertification in those Countries Experiencing Serious Drought and/or Desertification, particularly in Africa, Paris 1994Úmluva OSN o desertifikaci byla sjednána v Paříži v roce 1994.
-
Úmluva Rady Evropy o krajině
Council of Europe Landscape Convention Úmluva Rady Evropy o krajině (dále jen „Úmluva“) je výsledkem společného zájmu zemí v úsilí o udržitelnost rozvoje krajiny, založeném na vyvážených harmonických vztazích mezi sociálními potřebami, hospodářskou...
-
Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu
Kyoto Protocol to the United Nations Framework Convention on Climate ChangeKjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (dále jen „Protokol“) byl přijat v prosinci roku 1997.
-
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Rio de Janeiro, 1992UN Framework Convention on Climate Change/UNFCCC, Rio de Janeiro 1992Rámcová úmluva OSNRámcová úmluva OSN o změně klimatu (dále jen „Úmluva) byla přijata na Konferenci OSN o životním prostředí a...
-
Mezinárodní smlouvy v oblasti životního prostředí
Česká republika je smluvní stranou několika desítek důležitých mnohostranných environmentálních smluv.
-
Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES)
Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES)
-
Karpatská úmluva
Základní informace o Karpatské úmluvě