Změna klimatu je závažným environmentálním, ekonomickým a společenským problémem, který vyžaduje naši pozornost.
Organizace spojených národů (OSN), již v roce 1988, označila změnu klimatu jako společný problém pro lidstvo a ekosystémy. Následně ustanovila Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) pro získávání vědeckých poznatků o změně klimatu. Tohoto panelu se účastní vědci a instituce z celého světa. Jejich zprávy pak slouží jako podklad pro politická rozhodnutí. Nejvýznamnějším krokem pro mezinárodní ochranu klimatu bylo přijetí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). V roce 1997 k ní byl přijat tzv. Kjótský protokol. V prosinci 2015 byla v Paříži schválena nová smlouva o ochraně klimatu, tzv. Pařížská dohoda, kterou akceptovaly všechny smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a zavázaly se snižovat emise skleníkových plynů tak, aby přispěly k dosažení cíle udržení nárůstu průměrné globální teploty alespoň pod hranicí 1,5 °C, nanejvýš pak pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.
EU a jejích 27 členských států se prostřednictvím Evropského právního rámce pro klima zavázalo k:
- Snížení evropských emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990.
- Dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Český průmysl má jeden z nejvyšších podílů na HDP v Evropě, zároveň ale dělá ČR i jedním z největších evropských producentů emisí na osobu, kvůli své emisní náročnosti. K odvrácení této skutečnosti ČR podniká řadu kroků k dosažení cílů Pařížské dohody a snížení své uhlíkové stopy.
Na snížení emisí se v rámci EU výrazně podílí Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), který sdružuje největší emitenty odpovídající za přibližně 45 % celkových vypouštěných emisí skleníkových plynů v Evropě a tento podíl se neustále snižuje. Tento nástroj bude podpořen nástrojem Uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM).
Dle poslední inventury (PDF, 82.73 KB) činily v roce 2023 úhrnné emise skleníkových plynů 99,1 mil. tun CO2ekv., což odpovídá snížení o 47,0 % oproti roku 1990. Meziročně došlo k poklesu emisí o 15 %, což představuje snížení o přibližně 17,5 miliónů tun oproti roku 2022.
Hlavním strategickým dokumentem České republiky v oblasti snižování emisí skleníkových plynů je Politika ochrany klimatu v ČR (POK), která byla schválena usnesením vlády č. 207 ze dne 22. března 2017. Průběžné hodnocení POK proběhlo v roce 2021 a mj. na jeho základě byla v roce 2024 připravena aktualizace POK.
V říjnu 2015 byla vládou schválena Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, která je zaměřena na problematiku adaptace na negativní dopady změny klimatu. V roce 2021 byla schválena její aktualizace.
Jedním z hlavních cílů v oblasti energetiky je zajištění energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu. Současné znění Státní energetické koncepce (SEK) předpokládá, že bezpečné dodávky energie za přijatelnou cenu budou garantovány přednostním využitím všech dostupných tuzemských energetických zdrojů při využití nejlepších dostupných technologií a způsobem maximálně šetrným k životnímu prostředí. Poklesem výroby v souvislosti s ekonomickou transformací, změnou skladby zdrojů energie či růstem energetické efektivity postupně dochází ke snižování spotřeby energie. Zároveň v prosinci 2024 byl vydán Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu na období 2021-2030 s výhledem do roku 2050. Tento komplexní plán definuje cíle v oblasti ochrany klimatu a rozvoje energetiky, včetně cíle pro obnovitelné zdroje energie do roku 2030.