S rostoucím důrazem na ochranu klimatu a udržitelný rozvoj se světové ekonomiky stále více zaměřují na snižování spotřeby fosilních paliv a přechod k obnovitelným zdrojům energie. Klimatická neutralita, tedy dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů, se stala klíčovým cílem pro řadu zemí a organizací, včetně České republiky. Tento přechod není pouze reakcí na vyčerpávání fosilních zdrojů, ale především na potřebu chránit naši planetu a její obyvatele před nevratnými změnami klimatu.
Udržitelná energetika a doprava se tak stále více orientují na využívání obnovitelných zdrojů, jako jsou solární a větrná energie, a také na zavádění technologií pro efektivní využití a ukládání energie, včetně vodíkových technologií a energetických úspor.
Důležitým prvkem této transformace je zapojení komunit a jednotlivců do procesu výroby a spotřeby energie.
Dekarbonizace energetiky a dopravy by měla zároveň být založena na principu trvale udržitelného rozvoje, což znamená, že „současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby, aniž by se snížila rozmanitost přírody a zůstaly zachovány přirozené funkce ekosystémů“ (§ 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí).