Pařížská dohoda
Pařížská dohoda (dále jen „Dohoda“) byla přijata smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (Úmluva) v prosinci 2015. Dohoda provádí ustanovení Úmluvy a po roce 2020 nahradila předtím platný Kjótský protokol.
Dohoda mimo jiné
- formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu, jímž je přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C a
- přináší významnou změnu, pokud jde o závazky snižování emisí skleníkových plynů. Dohoda totiž ukládá nejen rozvinutým, ale i rozvojovým státům povinnost stanovit si vnitrostátní redukční příspěvky k dosažení cíle Dohody.
V rámci Pařížské dohody se ČR jako člen EU přihlásila s ostatními členskými státy EU společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990. Přistoupením k Dohodě a k tomuto závazku bude naplňovat společný cíl EU a jejích členských států, který byl přijat Evropskou radou jako součást závěrů Evropské rady k Rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 schválených dne 24. října 2014.
Dohoda vstoupila v platnost již 4. listopadu 2016, tedy po necelém roce od jejího přijetí v Paříži. Smluvními stranami jsou státy ze všech pěti kontinentů světa a zahrnují všechny významné producenty emisí skleníkových plynů jako je například Čína a USA. Dohodu ratifikovaly také EU a všechny její členské státy. Aktuální počet ratifikací Pařížské dohody je zveřejněn na webové adrese. Česká republika se stala smluvní stranou Dohody dne 4. listopadu 2017.
Dokumenty
-
Program Copernicus (dříve GMES)
Program Evropské unie Copernicus je program pozorování a monitorování Země zkoumající naši planetu a její životní prostředí ku prospěchu všech evropských občanů.
-
Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA)
Je nejrozsáhlejší dohodou uzavřenou v rámci Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva). Dohoda byla sjednána 16. června 1995 v Haagu a v platnost vstoupila 1.listopadu 1999. Česká republika je členem od 1. září 2006.
-
Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zvláště v Africe
United Nations Convention to Combat Desertification in those Countries Experiencing Serious Drought and/or Desertification, particularly in Africa, Paris 1994Úmluva OSN o desertifikaci byla sjednána v Paříži v roce 1994.
-
Úmluva Rady Evropy o krajině
Council of Europe Landscape Convention Úmluva Rady Evropy o krajině (dále jen „Úmluva“) je výsledkem společného zájmu zemí v úsilí o udržitelnost rozvoje krajiny, založeném na vyvážených harmonických vztazích mezi sociálními potřebami, hospodářskou...
-
Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu
Kyoto Protocol to the United Nations Framework Convention on Climate ChangeKjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (dále jen „Protokol“) byl přijat v prosinci roku 1997.
-
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Rio de Janeiro, 1992UN Framework Convention on Climate Change/UNFCCC, Rio de Janeiro 1992Rámcová úmluva OSNRámcová úmluva OSN o změně klimatu (dále jen „Úmluva) byla přijata na Konferenci OSN o životním prostředí a...
-
Mezinárodní smlouvy v oblasti životního prostředí
Česká republika je smluvní stranou několika desítek důležitých mnohostranných environmentálních smluv.
-
Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES)
Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES)
-
Karpatská úmluva
Základní informace o Karpatské úmluvě
-
Bernská úmluva
Základní informace o Bernské úmluvě