Domů Zahraniční vztahy Mezinárodní smlouvy v oblasti životního prostředí Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva)

Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva)

Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals

Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů byla sjednána 23. června 1979 v Bonnu (proto i zkrácený název Bonnská úmluva) a vstoupila v platnost 1. listopadu 1983. Základním cílem Úmluvy je ochrana stěhovavých druhů živočichů, a to nejen ptáků, ale i savců, ryb a bezobratlých v celém areálu jejich rozšíření, tj. na hnízdištích, tahových cestách i zimovištích. V současné době má Úmluva 133 smluvních stran, včetně Evropské unie. Sekretariát úmluvy sídlí v Bonnu.

Úmluva se snaží zabezpečit ochranu stěhovavých druhů a jejich stanovišť třemi způsoby:

1. zajištěním přísné ochrany kriticky ohrožených druhů,
2. podporou uzavírání dohod a memorand, které rozvíjejí úzkou spolupráci areálových států a zabezpečují ochranu konkrétního druhu či skupiny druhů,
3. podporou společných výzkumných projektů, týkajících se stěhovavých druhů.

Nedílnou součástí textu Úmluvy jsou dvě přílohy, které zahrnují seznam druhů živočichů, na něž se Bonnská úmluva vztahuje.
Příloha I uvádí stěhovavé druhy, které jsou ohroženy v celém areálu svého rozšíření nebo na jeho významné části. Státy, na jejichž území zasahuje areál těchto druhů, se musí snažit chránit a tam, kde je to možné, obnovovat ta stanoviště druhů, která jsou významná pro odvrácení nebezpečí jejich vyhynutí. Na seznamu přílohy I. je z našich druhů uveden např. orel mořský a drop velký.

Pro druhy uvedené v Příloze II se uzavírají mezinárodní dohody, které mají zaručit péči o síť stanovišť vhodně disponovaným vzhledem k tahovým cestám. V současné době existuje sedm těchto mezinárodních dohod, které se vztahují k zachování jednoho nebo více druhů stěhovavých živočichů. Z hlediska ČR je významná Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS) a Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).

Pro záchranu vybraných druhů stěhovavých živočichů zavádí Bonnská úmluva tzv. Memoranda porozumění. Z hlediska České republiky je významné Memorandum porozumění o ochraně středoevropské populace dropa velkého (Otis tarda) a Memorandum porozumění o ochraně stěhovavých dravců a sov Afriky a Euroasie.

Datum přístupu ČR: Česká republika se stala smluvní stranou Bonnské úmluvy v r. 1994, ve stejném roce byl text úmluvy vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 127/1994 Sb.

Odpovědnost za plnění Dohody v ČR: Za naplňování Bonnské úmluvy zodpovídá v souladu s usnesením vlády ČR Ministerstvo životního prostředí. Do aktivit souvisejících s naplňováním cílů Úmluvy jsou ovšem zapojeny nejen vládní a odborné státní instituce (AOPK ČR, správy národních parků) ale i mnohé nevládní organizace (Česká společnost ornitologická, Česká společnost pro ochranu netopýrů aj.). Česká republika má svého zástupce i ve Vědecké radě Úmluvy. Zdárnému plnění povinností plynoucích z členství ČR v Bonnské úmluvě napomáhá odborná pracovní skupina pro Bonnskou úmluvu.
Orgány Bonnské úmluvy jsou:

  Zasedání konference smluvních stran, která se konají v tříletém cyklu
   Stálý výbor
   Vědecká rada
   Sekretariát

Základní informace

  Český text úmluvy (PDF, 86 kB )
   Anglický text úmluvy (PDF, 70 kB )
   Oficiální stránky úmluvy

Úmluva v ČR

  Kontaktní osoba/místo

Dokumenty