Karpatská úmluva
Karpaty jsou unikátním pohořím celosvětového významu, které se rozkládá na území o velikosti přes 200 000 km2, a zároveň ekologicky velmi citlivou oblastí. Poskytují útočiště řadě endemických a ohrožených druhů rostlin a živočichů, včetně velkých šelem. Současně se v tomto regionu uchoval tradiční způsob hospodaření a života místních obyvatel. Potřeba chránit toto křehké soužití lidí a přírody, umožnit rozvoj oblasti a zachovat přitom přírodní hodnoty je v posledních letech stále naléhavější.
Rámcovou úmluvu o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Karpatská úmluva) podepsaly Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Ukrajina v Kyjevě v květnu 2003. Úmluva vstoupila v platnost dne 4. ledna 2006.
Smluvní strany se zavázaly spolupracovat při ochraně a udržitelném rozvoji Karpat s cílem zlepšit kvalitu života, posílit místní ekonomiky a komunity a chránit přírodní hodnoty i kulturní dědictví. Úmluva se zaměřuje na široký okruh témat od ochrany a udržitelného využívání biologické a krajinné rozmanitosti či změny klimatu, přes udržitelné lesní a zemědělské hospodaření, dopravu a infrastrukturu až po cestovní ruch či kulturní dědictví. V neposlední řadě se věnuje také zvyšování povědomí, vzdělávání a účasti veřejnosti. Úmluva umožňuje důslednější a efektivnější přístup k ochraně a udržitelnému rozvoji Karpat a přispívá ke koordinaci aktivit mezi jednotlivými smluvními stranami.
Odkazy a dokumenty ke stažení
Karpatská úmluva (text ze Sbírky mezinárodních smluv)
Oficiální stránky úmluvy
Obecně formulované závazky se upřesňují prostřednictvím postupně sjednávaných protokolů. V rámci Karpatské úmluvy se dosud sjednaly a vstoupily v platnost:
- Protokol o ochraně a udržitelném využívání biologické a krajinné rozmanitosti,
- Protokol o udržitelném cestovním ruchu,
- Protokol o trvale udržitelném obhospodařování lesů,
- Protokol o udržitelné dopravě,
- Protokol o udržitelném zemědělství a rozvoji venkova.
Karpaty v ČR
Působnost Karpatské úmluvy v České republice se vztahuje na příslušný region, tedy přibližně 1/10 rozlohy ČR na území Zlínského, Moravskoslezského, Jihomoravského a Olomouckého kraje. Karpaty zasahují do České republiky v rámci subprovincie Vnějších Západních Karpat. Jedná se o pestré a přírodovědně, kulturně a historicky cenné území, ve kterém byly vyhlášeny jak chráněné krajinné oblasti (Beskydy, Bílé Karpaty a Pálava), tak evropsky významné lokality (např. Čertoryje, Chřiby, Niva Morávky) a ptačí oblasti (např. Hostýnské vrchy, Horní Vsacko). Mezi hodnotná území Karpat v ČR patří také Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy, Chřiby, Ždánický les či Litenčická vrchovina.
Již od roku 2006 se v ČR pravidelně pořádají kulaté stoly Karpatské úmluvy, tedy pracovní setkání zástupců veřejné správy (obce, kraje), orgánů ochrany přírody či neziskového, akademického i podnikatelského sektoru, kteří se aktivně podílejí na naplňování Karpatské úmluvy na národní úrovni, a to zejména v oblastech udržitelného rozvoje, ochrany přírody, krajiny a kulturního dědictví. Tato setkání přispívají ke sdílení informací a podnětů mezi jednotlivými zúčastněnými subjekty.
V rámci naplňování Karpatské úmluvy a jejího Protokolu o trvale udržitelném obhospodařování lesů vznikl za finanční podpory Ministerstva zemědělství film Přírodě blízké hospodaření v lesích Karpat pohledem českých lesníků. Námět a scénář filmu připravil Ing. Tadeáš Štěrba (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů).
Snímek seznamuje s problematikou přírodě blízkého způsobu hospodaření v karpatských lesích pohledem českých lesníků, kteří se rozhodli vydat cestou druhově pestrých, bohatě strukturovaných lesů.
Film je k dispozici zde.
Konkrétních výstupů se daří dosahovat také prostřednictvím mezinárodních projektů, do nichž se ČR aktivně zapojuje. V posledních letech patří mezi nejvýznamnější projekty:
- TRANSGREEN: Zelená a šedá infrastruktura v Karpatech, jehož výstupem je např. příručka k omezování vlivu rozvoje dopravy na přírodu v karpatských zemích,
- ConnectGREEN: Dejme přírodě přednost,
- SaveGREEN,
- Centralparks,
- LECA: Podpora soužití a ochrany karpatských velkých šelem.
Kontakt
Gestorem Karpatské úmluvy v ČR je Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, jejíž pracovníci se zapojují do spolupráce v rámci odborných pracovních skupin a mezinárodních projektů. Česká republika předsedá pracovní skupině pro biologickou rozmanitost.
Národní kontaktní osoba: Eliška Rolfová, odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků (eliska.rolfova@mzp.gov.cz, tel.: 267 122 030).
Dokumenty
-
Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF)
Sdružení evropských meteorologických služeb se sídlem v anglickém Readingu, které se zabývá vývojem a přípravou střednědobé předpovědí počasí pro Evropu.
-
Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT)
Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT - European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites) je mezinárodní vládní organizace zabývající se vývojem, provozem a využitím meteorologických družic...
-
Program Copernicus (dříve GMES)
Program Evropské unie Copernicus je program pozorování a monitorování Země zkoumající naši planetu a její životní prostředí ku prospěchu všech evropských občanů.
-
Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí
Convention on Access to Information, Public Participation in Decision–Making and Access to Justice in Environmental Matters, Aarhus, Denmark, 1998Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v...
-
Úmluva o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států, Helsinki, Finsko, 1992
Convention on the Transboundary Effects of Industrial Accidents, Helsinki, Finland, 1992Cílem Úmluvy je předcházet škodlivým účinkům závažných průmyslových havárií přesahujících hranice jednotlivých států na lidské zdraví, životní prostředí a...
-
Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, Basilej 1989
Basel Convention on the Control of Transboundary Movements of Hazardous Wastes and their Disposal, Basel 1989Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování představuje nejvýznamnější globální...
-
Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství
International Convention for the Regulation of Whaling (ICRW)Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství je globální smlouvou, která byla sjednána ve Washingtonu dne 2. prosince 1946 sedmnácti tehdejšími velrybářskými státy.
-
Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA)
Je nejrozsáhlejší dohodou uzavřenou v rámci Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva). Dohoda byla sjednána 16. června 1995 v Haagu a v platnost vstoupila 1.listopadu 1999. Česká republika je členem od 1. září 2006.
-
Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zvláště v Africe
Úmluva OSN o desertifikaci byla sjednána v Paříži v roce 1994.
-
Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zvláště v Africe
United Nations Convention to Combat Desertification in those Countries Experiencing Serious Drought and/or Desertification, particularly in Africa, Paris 1994Úmluva OSN o desertifikaci byla sjednána v Paříži v roce 1994.
-
Úmluva o biologické rozmanitosti a ochrana biodiverzity
Co je to biologická rozmanitostBiologickou rozmanitost (biodiverzitu) chápeme jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích.
-
Smlouva o Antarktidě
Smlouva o Antarktidě, Washington, 1959Antarctic Treaty, Washington, 1959Sjednání Smlouvy o Antarktidě bylo výsledkem obnovené spolupráce v oblasti Antarktidy po druhé světové válce.
-
Ramsarská úmluva o mokřadech
Ramsar Convention on WetlandsÚmluva o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva byla podepsána prvními státy 2. 2. 1971 v íránském městě Ramsar (odtud zkrácený název „Ramsarská úmluva“), v platnost vstoupila v r....
-
Karpatská úmluva
Karpaty jsou unikátním pohořím celosvětového významu, které se rozkládá na území o velikosti přes 200 000 km2, a zároveň ekologicky velmi citlivou oblastí.
-
Úmluva Rady Evropy o krajině
Council of Europe Landscape Convention Úmluva Rady Evropy o krajině (dále jen „Úmluva“) je výsledkem společného zájmu zemí v úsilí o udržitelnost rozvoje krajiny, založeném na vyvážených harmonických vztazích mezi sociálními potřebami, hospodářskou...
-
Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu
Kyoto Protocol to the United Nations Framework Convention on Climate ChangeKjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (dále jen „Protokol“) byl přijat v prosinci roku 1997.
-
Pařížská dohoda
Pařížská dohoda (dále jen „Dohoda“) byla přijata smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (Úmluva) v prosinci 2015.
-
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Rio de Janeiro, 1992UN Framework Convention on Climate Change/UNFCCC, Rio de Janeiro 1992Rámcová úmluva OSNRámcová úmluva OSN o změně klimatu (dále jen „Úmluva) byla přijata na Konferenci OSN o životním prostředí a...
-
Mezinárodní smlouvy v oblasti životního prostředí
Česká republika je smluvní stranou několika desítek důležitých mnohostranných environmentálních smluv.
-
Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES)
Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES)
-
Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES)
Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES)
-
Bernská úmluva
Základní informace o Bernské úmluvě
-
Bernská úmluva
Základní informace o Bernské úmluvě
-
Nagojský protokol
Základní informace pro uživatele genetických zdrojů v ČR v návaznosti na právní předpisy související s Nagojským protokolem o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání
-
Nagojský protokol
Základní informace pro uživatele genetických zdrojů v ČR v návaznosti na právní předpisy související s Nagojským protokolem o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání
-
Úmluva Rady Evropy o krajině
Cílem Úmluvy Rady Evopry o krajině je podpořit ochranu, péči a plánování v krajině a organizovat mezinárodní spolupráci v této oblasti. Úmluva je výsledkem společného zájmu zemí v úsilí o udržitelnost rozvoje krajiny, založeném na vyvážených harmonických vztazích mezi sociálními potřebami, hospodářskou činností, ochranou a tvorbou životního prostředí.