Obnova přírody
Nařízení o obnově přírody, plným názvem Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869 (PDF, 1,93 MB) (nazýváno také Nature Restoration Regulation/Law, NRR/NRL) je první komplexní zákon svého druhu na evropském kontinentu, který se zaměřuje na průřezová témata ochrany a obnovy biologické rozmanitosti neboli biodiverzity v jednotlivých typech ekosystémů. Je klíčovým prvkem Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (PDF, 696 kB), která určuje závazné cíle pro obnovu degradovaných ekosystémů, především těch s největším potenciálem pro zachytávání a ukládání uhlíku a pro předcházení negativním důsledkům přírodních katastrof či jejich snižování.
Evropská příroda se nachází v alarmující situaci, více než 80 % habitatů je ve špatném stavu. Aby mohl být tento nepříznivý stav napraven a negativní trend zvrácen, je třeba začít okamžitě jednat. Právě NRR může situaci velmi výrazně pomoci, nastartovat obrat pozitivním směrem a zdraví naší přírody zachránit. Obnova mokřadů, řek, lesů, travnatých porostů, zemědělských půd, mořských ekosystémů a druhů, které je využívají, pomůže mimo jiné:
zvýšit biologickou rozmanitost
zabezpečit dlouhodobost a udržitelnost tzv. ekosystémových služeb, které nám příroda poskytuje zdarma (např. čistění vody a vzduchu, opylování zemědělských plodin nebo ochrana před povodněmi)
omezit globální nárůst teploty na 1,5 °C
vybudovat odolnou a strategickou autonomii pro Evropu, ochránit ji před přírodními katastrofami a omezit riziko potravní nezabezpečenosti
Nařízení o obnově přírody si klade za cíl dlouhodobou a udržitelnou obnovu přírody v zemích EU napříč různými typy prostředí (pevninské, sladkovodní i mořské), které má být dosaženo prostřednictvím plnění závazných cílů jak pro specifické habitaty, tak pro druhy. Mezi klíčové přínosy implementace nařízení se řadí:
umožnění dlouhotrvající a udržitelné obnovy biodiverzity a přírodní resilience (odolnosti)
přispění k dosažení cílů EU v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně
splnění mezinárodních závazků
Nařízení má být implementováno prostřednictvím Národních plánů na obnovu přírody (NPOP).
NAŘÍZENÍ O OBNOVĚ PŘÍRODY V KONTEXTU OSTATNÍCH STRATEGIÍ A POLITIK
Nařízení o obnově přírody představuje zcela novou, rozsáhlou a dlouhodobou agendu s významným dopadem na řadu sektorových politik – od zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství přes územní plánování až po energetiku, adaptaci na změnu klimatu či majetkoprávní otázky. Text nařízení přímo navazuje na řadu dalších evropských politik a právních předpisů (např. Společná zemědělská politika, Rámcová směrnice o vodách, Nařízení o využívání půdy a lesnictví, legislativa k obnovitelným zdrojům energie, lesní strategie aj.).
V rámci resortu MŽP je zajištováno prolínání NRL s ostatními strategiemi, jakými jsou Strategie ochrany biologické rozmanitosti (SOBR (PDF, 5,81 MB)), Politika krajiny (POKR), Národní strategie pro opylovače atd.
CÍLE
Ze své podstaty má nařízení přispět zejména k plnění mezinárodních závazků Evropské unie, dosažení zastřešujících cílů EU v oblasti zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a neutrality z hlediska degradace půdy a také k posílení potravinového zabezpečení. Stěžejní přínos pak spočívá v zajištění dlouhodobé a trvalé obnovy biologicky rozmanitých a odolných ekosystémů v pevninských i mořských oblastech členských států (především prostřednictvím obnovy poškozených ekosystémů).
Nařízení také členským státům ukládá, aby na základě stanoveného rámce zavedly účinná a územně specifikovaná opatření na obnovu, přičemž společným cílem EU je do roku 2030 pokrýt alespoň 20 % pevninských oblastí a alespoň 20 % mořských oblastí. Do roku 2050 pak mají být pokryty všechny ekosystémy, které potřebují obnovu.
Specifické cíle (dle jednotlivých článků nařízení):
Článek 4 Obnova suchozemských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů
Konkretizuje cíle obnovy přírodních stanovišť a biotopů druhů z příloh EU směrnic „o stanovištích“ (PDF, 893 kB) a „o ptácích“ (PDF, 648 kB). Hlavním cílem je zavést opatření nezbytná pro soustavné zlepšování stavu, kvality a rozlohy stanovišť druhů, znovuvytvoření stanovišť v oblastech, kde se nevyskytují, s cílem dosáhnout příznivého referenčního areálu (= příznivé rozlohy) a zabránění zhoršování stavu ploch stanovišť v dobrém stavu.
Článek 5 Obnova mořských ekosystémů
Týká se obnovy mořských stanovišť (např. porosty mořské trávy nebo sedimentační dna), která přinášejí významné výhody, včetně zmírňování změny klimatu, a obnovy stanovišť důležitých mořských druhů, jakými jsou delfíni, sviňuchy, žraloci a mořští ptáci.
Článek 8 Obnova sídelních ekosystémů
Do roku 2030 mají členské státy zajistit, aby nedošlo k žádné čisté ztrátě sídelní zeleně a korunového zápoje sídelní zeleně a následně od roku 2031 zajistit rostoucí trend zmíněných indikátorů až do dosažení uspokojivé úrovně.
Článek 9 Obnova přirozeného propojení řek a přírodních funkcí souvisejících záplavových území
Z hlediska povrchových vod je třeba vypracovat seznam umělých překážek na vodních tocích a určit překážky vhodné k odstranění. Společným cílem v rámci EU je do roku 2030 obnovit 25 000 km volně tekoucích řek. Zavedením příslušných opatření má také dojít ke zlepšení přirozených funkcí souvisejících záplavových území a k zachování přirozeného propojení řek a přirozené funkce souvisejících záplavových oblastí.
Článek 10 Obnova populací opylovačů
Do roku 2030 mají být zavedena opatření pro zlepšení rozmanitosti opylovačů a zvrácení poklesu jejich populací, od roku 2031 je třeba zajistit rostoucí trend jejich populací, a to až do dosažení uspokojivých úrovní.
Článek 11 Obnova zemědělských ekosystémů
Členské státy zavedou, s ohledem na zajištění udržitelné zemědělské produkce EU, opatření nezbytná pro zvýšení biologické rozmanitosti těchto ekosystémů. Dále budou do roku 2030 usilovat o dosažení rostoucího trendu a následně uspokojivých úrovní pro alespoň 2 ze 3 následujících indikátorů: indikátor motýlů v travních porostech; zásoba organického uhlíku v minerální složce půdy; podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí. Povinně pak mají členské státy zajistit dosažení rostoucího trendu a daných úrovní pro další indikátor, kterým jsou běžné druhy polních ptáků. Dílčím cílem je také obnova zemědělsky využívané organické půdy na odvodněných rašeliništích.
Článek 12 Obnova lesních ekosystémů
Cílem tohoto článku je rovněž zvýšení biologické rozmanitosti příslušných ekosystémů, se zohledněním rizika lesních požárů, a dále také do roku 2030 dosažení rostoucího trendu a následně stanovených hodnot indikátoru běžných druhů lesních ptáků. Kromě toho je třeba do roku 2030 zajistit rostoucí trend alespoň u 6 ze 7 následujících indikátorů: stojící mrtvé dřevo; ležící mrtvé dřevo; podíl lesů s bohatou věkovou strukturou; propojení lesů; zásoba organického uhlíku; podíl lesů, v nichž převládají původní druhy dřevin; druhová rozmanitost dřevin. Cílem je u všech indikátorů dosáhnout uspokojivých úrovní.
Článek 13 Výsadba tří miliard stromů
Nařízení o obnově přírody také přináší závazek v podobě výsadby 3 miliard dalších stromů v Unii. Členské státy mají výsadbou přispět k tomuto cíli, a to při plném respektování ekologických zásad.
Časová osa
Proces vyjednávání NRL byl součástí hned několika předsednictví. Návrh byl Evropskou komisí představen v době českého předsednictví v Radě EU (2. polovina roku 2022), obecný přístup (= komisní návrh upravený členskými státy) byl vyjednán v době švédského předsednictví (1. polovina roku 2023), trialogy (= vyjednávání o finálním znění mezi Radou EU a Evropským parlamentem) proběhly za španělského předsednictví (2. polovina roku 2023) a nařízení bylo přijato za belgického předsednictví (1. polovina roku 2024).
20. květen 2020: Publikace Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030
22. červen 2022: Komise přijímá návrh Nařízení o obnově přírody
27. únor 2024: Evropský parlament odsouhlasuje finální text Nařízení o obnově přírody
17. červen 2024: Rada EU přijímá Nařízení o obnově přírody
18. srpen 2024: Nařízení o obnově přírody vstupuje v platnost
Harmonogram implementace nařízení pro ČR, důležité milníky:
březen 2024: I. setkání horizontální koordinační platformy
říjen-prosinec 2024: I. kolo setkání pracovních skupin
březen 2025: přijetí prováděcího nařízení, kterým se stanoví jednotný formát NPOP
březen-červen 2025: bilaterální jednání s resorty, II. kolo setkání pracovních skupin
říjen-prosinec 2025: III. kolo setkání pracovních skupin
březen-květen 2026: IV. kolo setkání pracovních skupin
1. září 2026: členské státy EU odevzdají Komisi první draft NPOP
březen 2027: vyhodnocení NPOP Evropskou komisí
1. září 2027: zapracování připomínek a zveřejnění finálního NPOP
30. června 2032: první revize NPOP
30. června 2042: druhá revize NPOP
Užitečné odkazy:
EC: Nature Restoration Regulation
https://environment.ec.europa.eu/topics/nature-and-biodiversity/nature-restoration-regulation_en
EC: Biodiversity strategy for 2030
https://environment.ec.europa.eu/strategy/biodiversity-strategy-2030_en
EEA: Nature Restoration Regulation Reference Portal
EEA: trees planted in the EU
https://mapmytree.eea.europa.eu/