Nařízení o obnově přírody
Evropská příroda se nachází v situaci, kdy je více než 80 % habitatů (přírodních stanovišť) je hodnoceno jako habitat ve špatném stavu. Aby mohl být tento nepříznivý stav napraven a negativní trend zvrácen, je třeba začít přírodu aktivně a efektivně obnovovat. Právě Nařízení o obnově přírody může situaci výrazně pomoci, nastartovat obrat pozitivním směrem a zdraví naší přírody zachránit.
Nařízení o obnově přírody, oficiálně Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869 (PDF, 1,93 MB) je první komplexní evropský zákon, který se zaměřuje na obnovu poškozené přírody a podporu biologické rozmanitosti v různých typech ekosystémů.
Toto nařízení je důležitou součástí dokumentu Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (PDF, 696 kB), který určuje konkrétní cíle, které mají pomoci obnovit zhoršený stav přírody v Evropě. Zaměřuje se především na ekosystémy, které dokážou ukládat uhlík (a tím pomáhat zpomalovat změnu klimatu) nebo které mohou snižovat dopady přírodních katastrof, například povodní či sucha.
Nařízení má být realizováno prostřednictvím Národních plánů na obnovu přírody (NPOP).
Cíle nařízení
Článek 4: Obnova suchozemských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů
Mnoho přírodních stanovišť v Evropě je dnes ve špatném stavu nebo postupně zaniká. Intenzivní využívání krajiny, urbanizace, znečištění i změna klimatu vedly k tomu, že řada přirozených ekosystémů byla výrazně narušena nebo fragmentována. To má negativní dopad na druhy rostlin a živočichů, které jsou na těchto stanovištích závislé, a zároveň se tím oslabují důležité funkce přírody, například schopnost zadržovat vodu nebo ukládat uhlík.
Článek 4 konkretizuje cíle obnovy přírodních stanovišť a biotopů druhů z příloh EU směrnic „o stanovištích“ (PDF, 893 kB) a „o ptácích“ (PDF, 648 kB).
Hlavními cíli je:
zavést opatření nezbytná pro soustavné zlepšování stavu, kvality a rozlohy stanovišť a stanovišť druhů
znovuvytvoření stanovišť v oblastech, kde se nevyskytují, s cílem dosáhnout příznivého referenčního areálu (= příznivé rozlohy)
zabránění zhoršování stavu ploch stanovišť v dobrém stavu
Článek 8: Obnova sídelních ekosystémů
Městské prostředí se v posledních desetiletích rychle rozšiřuje a velká část původních přírodních ploch byla nahrazena zástavbou nebo zpevněnými povrchy. Nedostatek zeleně ve městech přispívá k přehřívání prostředí, zhoršuje kvalitu ovzduší a omezuje prostor pro rostliny i živočichy. Zeleň v sídlech přitom hraje důležitou roli nejen pro biodiverzitu, ale i pro zdraví a kvalitu života obyvatel.
Dle článku 8 nařízení mají členské státy zajistit, aby:
do roku 2030 nedošlo k žádné čisté ztrátě sídelní zeleně a korunového zápoje sídelní zeleně
od roku 2031 zajistit rostoucí trend indikátorů sídelní zeleně až do dosažení uspokojivé úrovně
Článek 9: Obnova přirozeného propojení řek a přírodních funkcí souvisejících záplavových území
Mnoho evropských řek bylo v minulosti výrazně upraveno – byly narovnány, regulovány nebo přehrazeny různými technickými stavbami. Tyto zásahy často narušily přirozené fungování vodních toků a omezily jejich propojení s okolní krajinou. Výsledkem je zhoršení životních podmínek pro vodní organismy, snížení schopnosti krajiny zadržovat vodu a větší riziko extrémních jevů, jako jsou povodně nebo sucho.
Z hlediska povrchových vod je dle článku 9 nařízení třeba:
vypracovat seznam umělých překážek na vodních tocích
určit překážky vhodné k odstranění
obnovit 25 000 km volně tekoucích řek v rámci celé EU
zachování přirozeného propojení řek a přirozené funkce souvisejících záplavových oblastí
Článek 10: Obnova populací opylovačů
Populace opylovačů v Evropě v posledních desetiletích výrazně klesají. Mezi hlavní příčiny patří ztráta vhodných stanovišť, intenzivní zemědělství, používání pesticidů i změna klimatu. Úbytek opylovačů představuje vážný problém, protože tito živočichové jsou klíčoví pro rozmnožování mnoha rostlin, včetně řady zemědělských plodin. Jejich pokles tak ohrožuje stabilitu ekosystémů i produkci potravin.
Proto mají být zavedena opatření pro:
zlepšení rozmanitosti opylovačů
zvrácení poklesu jejich populací
zajištění rostoucího trendu jejich populací od roku 2031, a to až do dosažení uspokojivých úrovní
Článek 11 Obnova zemědělských ekosystémů
Zemědělská krajina prošla v posledních desetiletích výraznými změnami. Intenzifikace hospodaření, zmenšování krajinných prvků a používání chemických látek vedly k poklesu biologické rozmanitosti. Mnoho druhů rostlin, hmyzu i ptáků, které byly dříve běžnou součástí zemědělské krajiny, dnes výrazně ubývá. Současně dochází ke zhoršování kvality půdy a ke snižování její schopnosti zadržovat vodu.
Členské státy zavedou, s ohledem na zajištění udržitelné zemědělské produkce, opatření nezbytná pro:
zvýšení biologické rozmanitosti zemědělských ekosystémů
dosažení rostoucího trendu a následně uspokojivých úrovní pro alespoň 2 ze 3 následujících indikátorů:
indikátor motýlů v travních porostech
zásoba organického uhlíku v minerální složce půdy
podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí
Povinně pak mají členské státy zajistit:
dosažení rostoucího trendu a daných úrovní pro běžné druhy polních ptáků
obnovu zemědělsky využívané organické půdy na odvodněných rašeliništích
Článek 12: Obnova lesních ekosystémů
Lesy v Evropě čelí řadě problémů, které souvisejí jak se zavedenými způsoby hospodaření, tak se změnou klimatu. V mnoha oblastech převažují stejnověké porosty s nízkou druhovou rozmanitostí, které jsou méně odolné vůči škůdcům, suchu nebo extrémním výkyvům počasí. Takto zjednodušená struktura lesa, nedostatek starých stromů nebo tlejícího dřeva, navíc omezuje životní prostor pro mnoho druhů organismů, nepříznivě ovlivňuje stav lesních půd apod.
Cílem tohoto článku je:
zvýšení biologické rozmanitosti lesních ekosystémů
dosažení rostoucího trendu a následně uspokojivých úrovní pro alespoň 6 ze 7 následujících indikátorů:
stojící mrtvé dřevo
ležící mrtvé dřevo
podíl lesů s bohatou věkovou strukturou
propojení lesů
zásoba organického uhlíku
podíl lesů, v nichž převládají původní druhy dřevin
druhová rozmanitost dřevin
dosažení stanovených uspokojivých hodnot indikátoru běžných druhů lesních ptáků
Článek 13: Výsadba tří miliard stromů
Stromy hrají v krajině zásadní roli – pomáhají ukládat uhlík, zadržovat vodu, stabilizovat půdu a poskytují životní prostor mnoha druhům organismů. V mnoha regionech však došlo k úbytku stromů, například v důsledku změn v zemědělství, urbanizace nebo nevhodného hospodaření v krajině. Tento trend může negativně ovlivňovat stabilitu ekosystémů i schopnost krajiny reagovat na změnu klimatu.
Nařízení o obnově přírody také přináší závazek v podobě výsadby 3 miliard dalších stromů v celé Evropské Unii. Členské státy mají usilovat o to, aby v rámci naplňování všech jednotlivých cílů nařízení (ostatních článků) přispěli také k tomuto cíli, a to při plném respektování ekologických zásad, jako je volba vhodných druhů dřevin, vyloučení výsadeb na místech, která jsou důležitá pro druhy volných prostranství apod.