Mezinárodní smlouvy
Mezinárodní mnohostrannou environmentální smlouvou zabývající se problematikou geneticky modifikovaných organismů je Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti. Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti byl sjednán v rámci programu pro životní prostředí (United Nations Environment Programme - UNEP) jako první protokol Úmluvy o biologické rozmanitosti. Cílem protokolu je zajistit ochranu a bezpečnost při zacházení, využívání a přenosu živých modifikovaných organismů, které jsou výsledkem moderních biotechnologií, a které mohou mít nepříznivý vliv na zachovávání biologické rozmanitosti a zdraví člověka.
V rámci Cartagenského protokolu byl zřízen Informační systém biologické bezpečnosti (Biosafety Clearing-House), který je široce dostupným mezinárodním zdrojem informací o nakládání s živými modifikovanými organismy a jeho posláním je usnadnit výměnu vědeckých, technických, environmentálních a právních informací týkajících se živých modifikovaných organismů a zkušeností s nimi.
5. března 2018 vstoupil v platnost Nagojsko-kualalumpurský doplňkový protokol o odpovědnosti a náhradě škod ke Cartagenskému protokolu o biologické bezpečnosti (Nagoya – Kuala Lumpur Supplementary Protocol on Liability and Redress to the Cartagena Protocol on Biosafety), dále „Doplňkový protokol“, a to po jeho ratifikaci 40 smluvními stranami. Česká republika uvedený protokol ratifikovala v roce 2012.
Doplňkový protokol byl vypracován na základě článku 27 Cartagenského protokolu, který ukládá smluvním stranám vytvořit mezinárodní pravidla a postupy v oblasti odpovědnosti a náhrad škod vzniklých v důsledku přeshraničních převozů živých modifikovaných organismů.
Na základě Doplňkového protokolu mají smluvní strany nyní povinnost přijmout odpovídající opatření, aby se zabránilo škodám, či aby byly minimalizovány, a případně opatření k obnově biologické rozmanitosti. Protokol je založen na principu správní odpovědnosti, tj. správní úřady podle něj mohou požadovat po provozovatelích nápravná opatření, pokud dojde ke škodě na biologické rozmanitosti, berouce rovněž v úvahu rizika pro lidské zdraví, nebo kde taková škoda bezprostředně hrozí.Ustanovení Doplňkového protokolu umožňují využít v řadě otázek vnitrostátní právní předpisy, které řeší správní odpovědnost v souvislosti se škodami na životním prostředí. Ratifikace této nové mezinárodní smlouvy nevyžaduje po ČR změnu aktuálně platné legislativní úpravy dané problematiky.
Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti (PDF, 1.89 MB)
Informační systém biologické bezpečnosti v České republice
Nagojsko Kuala-Lumpurský doplňkový protokol (PDF, 752.17 KB)
Dokumenty
-
Národní legislativa
V České republice je nakládáni s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty upraveno zákonem č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů.
-
Evropská legislativa
Platná evropská legislativa pro nakládání s GMO