Domů Agenda Příroda a krajina Obecná ochrana přírody a krajiny Významné krajinné prvky

Významné krajinné prvky

Významný krajinný prvek podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (zákon oochraně přírody a krajiny) "jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu nebo dokumentace uvedených v § 4 odst. 6. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.“ 

Významné krajinné prvky jsou podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k jejich poškození nebo zničení nebo k ohrožení či oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkce, je třeba závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

Významné krajinné prvky „ze zákona“

Pro účely aplikace zákona o ochraně přírody a krajiny lze k určení/vymezení jednotlivých významných krajinných prvků „ze zákona“ použít definice vyplývající z jiných právních předpisů pouze pokud nejsou v rozporu s účelem definice významného krajinného prvku podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Jinak se doporučuje vycházet z výkladů Ministerstva životního prostředí, případně konkrétní případ posoudit v kontextu výše uvedené definice významného krajinného prvku.

Registrované významné krajinné prvky

Metodická instrukce odboru obecné ochrany přírody a krajiny k registraci významných krajinných prvků (Věstník MŽP, částka 7, 2013, str. 98-113) (PDF, 2.63 MB)

Kontakt

Ministerstvo životního prostředí, odbor adaptace na změnu klimatu, oddělení obecné ochrany přírody a krajiny
Ing. Mgr. Martin Bílý, e-mail: Martin.Bily@mzp.gov.cz; tel. 267 122 474

Dokumenty

  • Význam a management dřevní hmoty v tocích

    Dřevní hmota je nedílnou součástí říčních systémů v zalesněných povodích, kde v korytech a nivách vodních toků ovlivňuje celou řadu biologických i abiotických procesů. S rozvojem potřeby ochrany přírody a krajiny jsou kladeny požadavky na ekosystémový přístup při úpravě a managementu vodních toků. S tím je spojeno umožnění výskytu dřevní hmoty ve vodním toku jako přirozené součásti ekosystému. Příručka Význam a management dřevní hmoty v tocích, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí, si klade za cíl seznámit její uživatele jak s významem dřevní hmoty ve vodních tocích, tak s možnostmi, limity i riziky jejího ponechání nebo umístění ve vodních tocích.  

  • Pracovní postup pro návrhy a realizaci revitalizačních opatření na vodních cestách

    Pracovní postup pro návrhy a realizaci revitalizačních opatření na vodních cestách vydalo Ministertsvo životního prostředí pro účely plánování, přípravy a realizace revitalizačních opatření ve specifických podmínkách významných vodních cest ČR, zejména s dotační podporou Oparačního programu Životní prostředí (OPŽP). Využít ho mohou investoři opatření, poskytovatelé dotační podpory, dotčené orgány veřejné správy i zpracovatelé projektové dokumentace. Při přípravě záměrů umožňuje lokalizovat konkrétní plochy na vymezených úsecích vodních toků vhodné k revitalizaci nebo podpoře samovolné renaturace, a k určení jejich potenciálu z hlediska zvýšení jejich ekologické stability nebo podpory zvláště chráněných druhů či předmětů ochrany evropsky významných lokalit (EVL) nebo zvláště chráněných území (ZCHÚ). 

  • Rybník - významný krajinný prvek

    Mezi významné krajinné prvky podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon explicitně řadí také rybník. Pojem „rybník“ ve smyslu významného krajinného prvku není zákonem o ochraně přírody a krajiny samostatně definován. 

  • Údolní niva - významný krajinný prvek

    Údolní niva je jedním z významných krajinných prvků, explicitně jmenovaných zákonem o ochraně přírody a krajiny. Specifickým významným krajinným prvkem je jak z hlediska geomorfologického, tak z hlediska ekologického.   

  • Pracovní postupy eliminace negativních funkcí odvodňovacích zařízení v krajině

    Metodická příručka nabízí možnosti uplatnění typových opatření k optimalizaci vodního režimu prostřednictvím eliminace negativních účinků odvodnění zemědělských pozemků nebo jeho úprav, která slouží ke zlepšování stavu vodních toků a zvyšování retenční schopnosti pramenných oblastí. 

  • Metodika využití kartáčové technologie pro zajištění a zlepšení migrační prostupnosti vodních toků

    Metodika využití kartáčové technologie pro zajištění a zlepšení migrační prostupnosti vodních toků je určena projektantům, správcům vodních toků a investorům opatření pro zajištění a zlepšení migrační prostupnosti vodních toků ČR, a to zejména k posouzení vhodnosti využití kartáčové technologie.

  • Obnova a péče o břehové porosty

    Metodika Obnova a dlouhodobá péče o břehové porosty vznikla za finanční podpory Ministerstva zemědělství (NAZV QI92A207). Byla zpracována pro účely obnovy a péče o břehové porosty v povodí Vltavy, s ohledem na podobnost podmínek může být aplikována i v dalších povodích, zejména v povodí Ohře a Labe a částečně i v povodí Moravy.

  • Metodika zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR

    Metodický postup na zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR (Slavík O., Vančura Z. et al., MŽP, SFŽP, 2012) doprovází vydání rozšířené publikace Migrace ryb, rybí přechody a způsob jejich testování, která podrobněji vysvětluje migrační chování ryb a mihulí, požadavky na rybí přechody a metody jejich monitorování. 

  • Metodika zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR

    Metodický postup na zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR (Slavík O., Vančura Z. et al., MŽP, SFŽP, 2012) doprovází vydání rozšířené publikace Migrace ryb, rybí přechody a způsob jejich testování, která podrobněji vysvětluje migrační chování ryb a mihulí, požadavky na rybí přechody a metody jejich monitorování. Obě publikace jsou určeny pro předkladatele projektů do Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), kteří mají zájem realizovat tzv. rybí přechody. 

  • Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR

    Vlivem úprav koryt vodních toků zejména v posledních dvou staletích došlo k výrazně negativnímu ovlivnění společenstev vodních ekosystémů. Na vodních tocích v ČR bylo vybudováno více než 6 000 příčných objektů vyšších než 1 m, které omezují areál výskytu, využívání potravních zdrojů či reprodukčních ploch vodních a na vodu vázaných organizmů. Problematikou průchodnosti příčných migračních překážek na vodních tocích a obnovou říčního kontinua se zabývá zpracovaná Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR. Koncepce byla zpracována v roce 2009 a následně aktualizována v letech 2014 a 2020.

  • Vodní tok - významný krajinný prvek

    Mezi významné krajinné prvky podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon explicitně řadí také vodní tok.  Pojem „vodní tok“ jako významný krajinný prvek není zákonem o ochraně přírody a krajiny samostatně definován. Definici vodního toku podle § 43 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodního zákona) pro potřeby ochrany významného krajinného prvku vodní tok nelze prakticky aplikovat, protože nijak nepostihuje ekologické, resp. ekosystémové hledisko vodních toků. 

  • Rašeliniště - významný krajinný prvek

    Pojem „rašeliniště“ není legislativně definován. Rašeliniště ve smyslu významného krajinného prvku je třeba chápat jako místo přirozeného výskytu rašeliny, který indikuje přítomnost bažinného ekosystému, který se vyznačuje značnou produkcí rostlinné biomasy a trvalým zamokřením, což pro rozkladné organismy představuje výrazně nepříznivé podmínky; odumřelá biomasa proto podléhá jen velmi pomalému a nedokonalému rozkladu bez přístupu vzduchu, hromadí se a ve spodních vrstvách se postupně přeměňuje na rašelinu.

  • Les - významný krajinný prvek

    Pojem "les" není zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definován, i když je podle § 3 odst. 1 písm. b) tohoto zákona významným krajinným prvkem, chráněným podle § 4 odst. 2.