Domů Agenda Příroda a krajina Obecná ochrana přírody a krajiny Významné krajinné prvky Uplatnění nepůvodních druhů dřevin v lesích mimo zvláště chráněná území - souhrnná publikace

Uplatnění nepůvodních druhů dřevin v lesích mimo zvláště chráněná území - souhrnná publikace

Uplatnění nepůvodních druhů dřevin v lesích mimo zvláště chráněná území - souhrnná publikace (2024) 

Jedním z významných projevů klimatické změny je vedle trendu postupného zvyšování teplotního průměru (na globální i regionální úrovni) také zvyšující se intenzita a frekvence klimatických extrémů. Tyto faktory ovlivňují také environmentální i produkční parametry lesů v České republice, mj. zdravotní stav lesů, přírůstky dřevní hmoty 

Na tento vývoj reaguje Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, schválený usnesením vlády č. 34 ze dne 16. ledna 2017. Ten v příloze 1 jako součást celého komplexu opatření mimo jiné ukládá „Metodicky sjednotit využívání geograficky nepůvodních druhů dřevin v maximálním podílu do 20 % porostní skladby, které se nechovají invazně a nekříží se s domácími druhy (zejména modřínu a douglasky)“.

Aktuálně probíhající druhý cyklus zpracování oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL) vyvolal potřebu metodicky sjednoceného podkladu pro vydávání závazných stanovisek orgánů ochrany přírody k zavádění nepůvodních druhů lesních dřevin (podle § 23 odst. 1 lesního zákona) pro jednotlivé obnovované OPRL. Tímto podkladem se staly Ministerstva životního prostředí zadané studie, zpracované Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. v letech 2018 až 2023. Jednotlivé studie zpracované pro každou z 41 přírodních lesních oblastí (PLO) vymezených na území ČR analyzují aktuální stav lesních ekosystémů a míru jejich ohrožení s ohledem na prognózovaný vývoj klimatické změny.  Součástí souhrnného zpracování dílčích studií je zařazení potenciálu introdukce nepůvodních druhů dřevin do širšího kontextu souboru opatření k adaptaci lesů v ČR na klimatickou změnu. 

ÚVODNÍ VŠEOBECNÁ ČÁST

PŘÍLOHA - Tabulky limitů uplatnění geograficky nepůvodních druhů dřevin v rámci cílových hospodářských souborů (CHS) a porostů, PLO 01 – 41

PLO 1 - Krušné hory

PLO 2 - Podkrušnohorská pánev (Chebská a Sokolovská pánev a Mostecká a Žatecká pánev)

PLO 3 - Karlovarská vrchovina

PLO 4 - Doupovské hory

PLO 5 - České středohoří

PLO 6 - Západočeská pahorkatina

PLO 7 - Brdská Vrchovina

PLO 8 - Křivoklátsko a Český kras

PLO 9 - Rakovnicko-Kladenská pahorkatina

PLO 10 - Středočeská Pahorkatina

PLO 11 – Český les

PLO 12 - Předhoří Šumavy a Novohradských hor

PLO 13 - Šumava

PLO 14 - Novohradské hory

PLO 15 - Jihočeské pánve (Českobudějovická pánev a Třeboňská pánev)

PLO 16 - Českomoravská vrchovina

PLO 17 - Polabí

PLO 18 - Severočeská pískovcová plošina a Český ráj

PLO 19 - Lužická pískovcová vrchovina

PLO 20 - Lužická pahorkatina (Šluknovská pahorkatina, Žitavská pánev, Frýdlantská pahorkatina)

PLO 21 - Jizerské hory a Ještěd

PLO 22 - Krkonoše

PLO 23 - Podkrkonoší

PLO 24 - Sudetské mezihoří

PLO 25 - Orlické hory

PLO 26 - Předhoří Orlických hor

PLO 27 - Hrubý Jeseník

PLO 28 - Předhoří Hrubého Jeseníku (severní a jižní část)

PLO 29 - Nízký Jeseník

PLO 30 - Drahanská vrchovina

PLO 31 - Českomoravské mezihoří

PLO 32 - Slezská nížina

PLO 33 - Předhoří Českomoravské vrchoviny

PLO 34 - Hornomoravský úval

PLO 35 - Jihomoravské úvaly

PLO 36 - Středomoravské Karpaty

PLO 37 - Kelečská pahorkatina

PLO 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy

PLO 39 - Podbeskydská pahorkatina

PLO 40 - Moravskoslezské Beskydy

PLO 41 - Hostýnsko-vsetínské vrchy a Javorníky

 

Dokumenty

  • Význam a management dřevní hmoty v tocích

    Dřevní hmota je nedílnou součástí říčních systémů v zalesněných povodích, kde v korytech a nivách vodních toků ovlivňuje celou řadu biologických i abiotických procesů. S rozvojem potřeby ochrany přírody a krajiny jsou kladeny požadavky na ekosystémový přístup při úpravě a managementu vodních toků. S tím je spojeno umožnění výskytu dřevní hmoty ve vodním toku jako přirozené součásti ekosystému. Příručka Význam a management dřevní hmoty v tocích, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí, si klade za cíl seznámit její uživatele jak s významem dřevní hmoty ve vodních tocích, tak s možnostmi, limity i riziky jejího ponechání nebo umístění ve vodních tocích.  

  • Pracovní postup pro návrhy a realizaci revitalizačních opatření na vodních cestách

    Pracovní postup pro návrhy a realizaci revitalizačních opatření na vodních cestách vydalo Ministertsvo životního prostředí pro účely plánování, přípravy a realizace revitalizačních opatření ve specifických podmínkách významných vodních cest ČR, zejména s dotační podporou Oparačního programu Životní prostředí (OPŽP). Využít ho mohou investoři opatření, poskytovatelé dotační podpory, dotčené orgány veřejné správy i zpracovatelé projektové dokumentace. Při přípravě záměrů umožňuje lokalizovat konkrétní plochy na vymezených úsecích vodních toků vhodné k revitalizaci nebo podpoře samovolné renaturace, a k určení jejich potenciálu z hlediska zvýšení jejich ekologické stability nebo podpory zvláště chráněných druhů či předmětů ochrany evropsky významných lokalit (EVL) nebo zvláště chráněných území (ZCHÚ). 

  • Rybník - významný krajinný prvek

    Mezi významné krajinné prvky podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon explicitně řadí také rybník. Pojem „rybník“ ve smyslu významného krajinného prvku není zákonem o ochraně přírody a krajiny samostatně definován. 

  • Pracovní postupy eliminace negativních funkcí odvodňovacích zařízení v krajině

    Metodická příručka nabízí možnosti uplatnění typových opatření k optimalizaci vodního režimu prostřednictvím eliminace negativních účinků odvodnění zemědělských pozemků nebo jeho úprav, která slouží ke zlepšování stavu vodních toků a zvyšování retenční schopnosti pramenných oblastí. 

  • Metodika využití kartáčové technologie pro zajištění a zlepšení migrační prostupnosti vodních toků

    Metodika využití kartáčové technologie pro zajištění a zlepšení migrační prostupnosti vodních toků je určena projektantům, správcům vodních toků a investorům opatření pro zajištění a zlepšení migrační prostupnosti vodních toků ČR, a to zejména k posouzení vhodnosti využití kartáčové technologie.

  • Obnova a péče o břehové porosty

    Metodika Obnova a dlouhodobá péče o břehové porosty vznikla za finanční podpory Ministerstva zemědělství (NAZV QI92A207). Byla zpracována pro účely obnovy a péče o břehové porosty v povodí Vltavy, s ohledem na podobnost podmínek může být aplikována i v dalších povodích, zejména v povodí Ohře a Labe a částečně i v povodí Moravy.

  • Metodika zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR

    Metodický postup na zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR (Slavík O., Vančura Z. et al., MŽP, SFŽP, 2012) doprovází vydání rozšířené publikace Migrace ryb, rybí přechody a způsob jejich testování, která podrobněji vysvětluje migrační chování ryb a mihulí, požadavky na rybí přechody a metody jejich monitorování. 

  • Metodika zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR

    Metodický postup na zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR (Slavík O., Vančura Z. et al., MŽP, SFŽP, 2012) doprovází vydání rozšířené publikace Migrace ryb, rybí přechody a způsob jejich testování, která podrobněji vysvětluje migrační chování ryb a mihulí, požadavky na rybí přechody a metody jejich monitorování. Obě publikace jsou určeny pro předkladatele projektů do Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), kteří mají zájem realizovat tzv. rybí přechody. 

  • Významné krajinné prvky

    Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.