F-plyny, látky poškozující ozonovou vrstvu
Ozonová vrstva Země se nachází ve výškách kolem 20 km a obklopuje celou zeměkouli jako jeden souvislý ochranný obal. Ozon (O3) je plyn, který je přirozenou součástí zemské atmosféry. Zachycuje část UV záření poškozujícího přírodu a naše zdraví (označované jako UV-B), ale propouští jiné paprsky (označované jako UV-A), které jsou naopak pro život na Zemi důležité a potřebné. Díky atmosférickému ozonu se proto na zemském povrchu mohla v uplynulých milionech let rozvíjet živá příroda včetně lidského života.
Ve druhé polovině 20. století začaly být do atmosféry vypouštěny některé chemické látky, které ozon v atmosféře ničí a tím poškozují ozonovou vrstvu a její funkci. Úbytky ozonu byly skutečně zaznamenané pomocí pozemních i družicových měření. K největšímu zeslabení ozonové vrstvy zatím došlo na jižní polokouli nad Antarktidou, které je známé pod názvem „ozonová díra“. K zeslabení ozonové vrstvy došlo rovněž ve středních zeměpisných šířkách, ve kterých se nachází i Česká republika. Dokazují to dlouhodobá měření atmosférického ozonu, která se provádějí na pracovištích Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové a v Praze-Libuši.
Postupné ničení ozonové vrstvy je reálnou hrozbou pro život na Zemi, proto její ochrana s cílem návratu ozonové vrstvy do přirozeného stavu je předmětem mezinárodních úmluv, konkrétně Vídeňské úmluvy a Montrealského protokolu. Důležitost významu protokolu je podtržena globální ratifikací. Jedná se o jedinou mezinárodní smlouvu v oblasti životního prostředí, kterou podepsaly všechny státy světa. Předepsaná opatření směřují především k ukončení výroby a spotřeby látek, které poškozují ozonovou vrstvu. Evropská unie upravuje tuto oblast hlouběji a stanovuje další povinnosti (nařízení (EU) 2024/590) s ohledem na prevenci emisí těchto látek ze zařízení, která jsou ještě v provozu, a také z vyřazených výrobků a zařízení.
Součástí rubriky jsou informace o látkách poškozujích ozonovou vrstvu a o F-plynech (fluorovaných skleníkových plynech), které se ve velké míře používají jako jejich náhrady, avšak nemalou měrou přispívají ke globálnímu oteplování.
Obě skupiny látek jsou halogenované uhlovodíky a mají obdobné použití jako chladící média, hasiva či rozpouštědla a obě patří mezi tzv. skleníkové plyny. Základním rozdílem mezi nimi je absence jiných halogenů v molekulách F - plynů. Zatímco látky poškozující ozonovou vrstvu obsahují zejména chlor (způsobující poškozování ozonové vrstvy), případně fluor nebo brom (taktéž), F-plyny obsahují pouze fluor a k poškozování ozonové vrstvy tudíž nepřispívají.
Předcházení emisím F-plynů vyplývá ze závazků Kjótského protokolu, Pařížské dohody a Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.
Předepsaná opatření směřují především k předcházení emisím těchto látek jejich znovuzískáním z vyřazených zařízení, prováděním pravidelných měření úniků těchto látek ze zařízení a stanovení kvalifikace potřebné k servisním úkonům, které jsou na zařízeních prováděny.
Další informace k tématu najdete zde:
SCHKT – Svaz chladící a klimatizační techniky
Webová stránka profesního sdružení Svazu chladící a klimatizační techniky, které v České republice zastupuje více jak 750 členů podnikajících v oboru chladicí a klimatizační techniky a tepelných čerpadel.
Dostupné jsou modely aktuálního stavu ozonové vrstvy nad polárními oblastmi jižní i severní polokoule a také průměry za jednotlivé měsíce od roku 1979 a animace sledující dlouhodobý vývoj.
Sekretariát Montrealského protokolu a Vídeňské úmluvy
Oficiální webová stránka sekretariátu Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy a Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.
Solární a ozonová observatoř ČHMÚ
Odkaz na webové stránky pracoviště Solární a ozonové observatoře ČHMÚ v Hradci Králové a ozonové zpravodajství