Dobrovolné nástroje podporují aktivity organizací, které směřují ke snižování negativních dopadů jejich činnosti na životní prostředí, přičemž jsou zaváděny a realizovány na základě jejich svobodného (dobrovolného) rozhodnutí a jdou nad rámec požadavků platných legislativních norem.
Základními principy dobrovolných nástrojů a aktivit jsou:
dobrovolnost - v legislativě není stanovena povinnost jejich uplatňování;
prevence - soustředí se na odstraňování příčin environmentálních problémů, nikoliv jejich důsledků (odstraňování škod);
systematický přístup - zaměřují se především na ty oblasti činnosti organizace, které mohou mít negativní vliv na životní prostředí.
Využívání dobrovolných nástrojů (či dobrovolných environmentálních aktivit) na firemní úrovni má velký význam jak pro firmy samotné, tak pro společnost jako celek. Preventivní zaměření dobrovolných nástrojů vede k ozdravení životního prostředí a značně tak přispívá k realizaci udržitelné výroby i spotřeby, resp. udržitelného rozvoje. Firmy těmito aktivitami navíc zvyšují svou konkurenceschopnost, tvoří si pozitivní image a šetří provozní náklady.
Uplatňování uvedených nástrojů v praxi je podporováno nejen Státní politikou životního prostředí, ale také formou jednotlivých národních programů schválených na úrovni vlády ČR a realizovaných Ministerstvem životního prostředí.