Rada EU
V Radě EU zasedají zástupci vlád všech 27 členských států, kteří zde zejména vyjednávají a schvalují unijní legislativu, případně závěry Rady. Rada je členěna do 10 tematicky zaměřených formací (včetně Rady pro životní prostředí) a schází se na 3 úrovních (pracovní skupiny, Výbor stálých zástupců, Rada ministrů). Její zasedání zpravidla řídí zástupce členského státu, který aktuálně vykonává předsednictví v Radě EU. ČR zatím předsedala v Radě EU dvakrát, a to v letech 2009 a 2022.
Pracovní skupiny
Nejnižší úrovní jsou jednání pracovních skupin, kterých existuje více než 100 a účastní se jich experti z příslušných ministerstev a/nebo Stálého zastoupení ČR při EU. Na této úrovni probíhá podrobná, mnohdy technická diskuze o jednotlivých legislativních návrzích. Pro Ministerstvo životního prostředí jsou relevantní zejména tyto pracovní skupiny:
- Pracovní skupina pro životní prostředí (J1) – věnuje se obecným otázkám životního prostředí, je jednou z nejčastěji zasedajících pracovních skupin Rady (v první polovině roku 2024 proběhlo celkem 68 jednání);
- Pracovní skupina pro mezinárodní otázky životního prostředí (J2) – připravuje pozice EU v rámci mezinárodních úmluv a organizací, schází se v 16 různých formacích dle projednávané agendy;
- Pracovní skupina pro Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 (B24) – na rozdíl od výše uvedených nespadá pod Radu pro životní prostředí, ale pod Radu pro obecné záležitosti.
Výbor stálých zástupců
Výbor stálých zástupců (tzv. Coreper) se schází každý týden na úrovni velvyslanců členských států při EU a jeho primárním úkolem je příprava ministerských zasedání Rady. Je rozdělen na 2 části – Coreper II, kterého se účastní vedoucí stálých zastoupení členských států při EU, a Coreper I, kde zasedají jejich zástupci. Oblast životního prostředí spadá pod Coreper I.
Rada ministrů
Vrcholným orgánem je Rada ve složení ministrů členských států, která jediná může přijímat rozhodnutí. Při schvalování návrhů v rámci řádného legislativního postupu jsou tato rozhodnutí přijímána kvalifikovanou většinou, která je definována jako alespoň 55 % členských států, které současně reprezentují alespoň 65 % obyvatel EU. Ve vybraných oblastech a při schvalování závěrů Rady je pak vyžadován jednomyslný souhlas všech členských států. Jednání Rady bývají zpravidla veřejná (u legislativních bodů vždy, u ostatních bodů na návrh předsednictví) a jsou tlumočena do všech oficiálních jazyků EU včetně češtiny.
Zasedání Rady pro životní prostředí, kterých se za ČR účastní ministr/yně životního prostředí, se konají 4× ročně, a to vždy v březnu a v prosinci v Bruselu a v červnu a v říjnu v Lucemburku.
Neformální Rada
Vedle řádných zasedání Rady se během každého předsednictví koná také neformální zasedání ministrů, a to vždy v právě předsedajícím členském státě. Jelikož jsou tato jednání neformální, nelze na nich přijímat žádná rozhodnutí ani diskutovat legislativní návrhy. Jejich smyslem je spíše obecná výměna názorů o zásadních tématech a rozvoj bilaterálních kontaktů. Za tímto účelem jsou na ně často zváni nejen zástupci členských států, ale i zemí EFTA, kandidátských států, Evropského parlamentu a v případě formace pro životní prostředí také Evropské agentury pro životní prostředí a European Environmental Bureau.