Systematická prevence ochrany před povodněmi zahrnuje opatření dlouhodobého charakteru jako je plánování, stanovování záplavových území, investiční činnost a přípravu těchto opatření. Hlavním cílem opatření je snižování negativních dopadů povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost.
Termín systematická prevence se objevuje ve vodním zákoně z roku 2001, i když kořeny systematické prevence v praxi sahají hluboko do minulosti. Jako počátek „moderního plánování protipovodňových opatření“ lze považovat činnost vodních družstev dle říšského vodního zákona z roku 1870 a navazujících zemských zákonů.
Důležitým mezníkem v rámci systematické prevence se také stalo schválení evropské Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik v roce 2007 (tzv. Povodňová směrnice).