Péče o trávníky na obecních pozemcích s ohledem na suchá období a biodiverzitu
Podíl městských trávníků ve světovém měřítku činí podle aktuálních dat až 23 % z celkové plochy měst. Rozumně diverzifikovat způsob péče o tak významnou plochu v kontextu měst se proto více než vyplatí. Tato péče by se měla odvíjet především od funkce travnatých ploch a jejich umístění v sídle, ale také např. od způsobu jejich založení.
Ať již obce a města využívají k péči o trávníky dodavatele, nebo péči zajišťují samostatně, je zjevné, že dnešní dostupnost služeb a výkonné strojní techniky v této oblasti umožňuje velmi intenzivní údržbu. To se týká zejména trávníků, které jsou pravidelně vícekrát za sezónu sečeny a udržovány jako nízké, nekvetoucí, čistě travinné porosty a za tímto účelem jsou také zakládány. Je pochopitelné a chvályhodné, stojí-li za tímto postupem snaha o reprezentativní vzhled vybraných travnatých ploch. Avšak estetická a reprezentativní funkce trávníků není zdaleka jejich funkcí jedinou.
Travnaté plochy mají potenciál příznivě působit na klimatické a hygienické poměry silně urbanizovaného prostředí (zvlhčování vzduchu, ochlazování prostředí, zachytávání prachu a škodlivin) a chránit půdu proti nadměrné erozi; v neposlední řadě jsou biotopem, na který může být vázáno mnoho rostlinných i živočišných druhů, mj. motýlů a brouků. Městské trávníky proto považujeme za specifický ekosystém a jeho funkce za tzv. ekosystémové služby. V tom, do jaké míry trávníky v sídelním prostředí tyto služby plní, hraje klíčovou roli právě způsob údržby.
Je ověřeným faktem, že omezení seče trávníků a ponechání vyššího porostu nejen posílí důležité ekosystémové funkce, ale trávníkům samotným umožní snáze se vyrovnat s nepříznivými vlivy. V kontextu změny klimatu se jako zásadní jeví schopnost vyšších porostů lépe uchovat vlhkost a překonat období sucha bez degradace vegetačního krytu nebo bez nepřiměřených nároků na závlahu.
Z výše uvedených důvodů by samosprávy při údržbě veřejné zeleně měly (a podobně samozřejmě i odpovědní vlastníci na svých pozemcích) průběžně vyhodnocovat aktuální stav a funkce jednotlivých travnatých ploch mimo jiné s ohledem na průběh počasí a péči o zeleň tomu vhodně přizpůsobit. Např. v méně zatížených částech parků, v oddělovacích pásech zeleně atp. zavádět extenzivní, druhově bohatší trávníky.
Samotné omezení intenzity sečení trávníků přitom nemusí být dostatečným nebo vždy vhodným krokem. Pozitivní dopad extenzívní péče o travnaté plochy je podmíněn
- aplikací na odpovídajícím funkčním typu plochy,
- přizpůsobením termínů údržby klimatickým, resp. meteorologickým podmínkám,
- odpovědným nakládáním s posečenou hmotou (např. běžně prováděné mulčování nelze u extenzívně udržovaných porostů doporučit, neboť jím dochází k hromadění obtížně rozložitelné hmoty a následné degradaci porostů).
Určitý návod na vhodnou péči o travnaté plochy mohou poskytnout vybrané Standardy péče o přírodu a krajinu vydávané Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, např. standard 02 007 Krajinné trávníky / Grasslands nebo 02 004 Sečení / Mowing of grasslands
Cesta k postupnému druhovému obohacení travního porostu extezifikací údržby může být dlouhá. Některé typy travnatých porostů mohou na snížení frekvence seče - v závslosti na dalších faktorech, mj. na míře eutrofizace stanoviště - dokonce reagovat negativně, a to šířením několika agresivních druhů (často třtiny křovištní, různých druhů šťovíku nebo jitrocelu) na úkor ostatních bylin; plocha pak může v rozporu s původním záměrem působit zanedbaně a může být navíc zdrojem nežádoucích plevelů včetně invazních rostlin. V takovém případě je namístě zvážit úplnou obnovu takového trávníku s využitím speciální druhově obohacené směsi osiva s vyváženým poměrem trav a bylin, jejíž užití eliminuje druhy problematické např. z hlediska produkce alergenů.
Veškeré okolnosti založení a péče o druhově bohaté „květnaté“ travní porosty v konkrétních podmínkách proto doporučujeme konzultovat s odborníkem.
Domníváme se, že i v sídlech je dostatečný prostor pro rozmanitou a přitom efektivní péči o zeleň a podporu širokého spektra jejích funkcí. V tomto ohledu vítáme aktivity obecních samospráv i soukromých vlastníků směřující k přeměně unifikovaných ploch v intravilánu na druhově pestré trávníky s odpovídající následnou péčí, která podpoří očekávané funkce. V konečném důsledku takové plochy bohatě naplňují i požadavky estetické, jak dokládá řada příkladů z České republiky i ze zahraničí.
Dokumenty
-
Politika krajiny
Politika krajiny je název strategického dokumentu, jehož vznik iniciovalo Ministertsvo životního prostředí a vzniká jako reakce na potřebu koordinovaného a dlouhodobého přístupu k využívání a ochraně krajiny v Česku.