Plánování v oblasti vod navazuje na vodohospodářské plánování, které má v ČR dlouhou tradici. Novým impulsem pro podobu vodohospodářského plánování bylo přijetí Rámcová směrnice o vodách (PDF, 1.31 MB) o vodách v roce 2000.
Plánování v oblasti vod je mimořádně rozsáhlým a komplexním procesem, který podle vodního zákona zajišťuje stát a který implementuje požadavky Rámcové směrnice o vodách. Neobejde se bez účinné koordinace širokého spektra zúčastněných subjektů. Za tímto účelem Ministerstvo zemědělství v roce 2003 ustanovilo Komisi pro plánování v oblasti vod a fakticky tím odstartovalo proces plánování v České republice. Aktuální informace z výstupů jednání Komise i další informace o plánování v oblasti vod v ČR je možno nalézt na stránkách Ministerstva zemědělství.
V souvislosti s přípravou nové české vodohospodářské legislativy, která reagovala na požadavek transpozice této směrnice do českého právního řádu, byl v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zapracován zcela nový systém vodohospodářského plánování a pro tento systém bylo zavedeno nové označení „Plánování v oblasti vod“.
Plánování v oblasti vod je rozděleno do tří období. První období probíhalo v letech 2009–2015, druhé období v letech 2016–2021, třetí období probíhá v letech 2022–2027.
Novela vodního zákona rovněž zakotvila do českého právního řádu i další významnou součást plánování v oblasti vod, a to náležitosti implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Povodňová směrnice). Účelem této směrnice je stanovit rámec pro vyhodnocování a zvládání povodňových rizik s cílem snížit nepříznivé účinky na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, které souvisejí s povodněmi. Dle požadavků této směrnice jsou pořizovány Plány pro zvládání povodňových rizik.