Domů Zahraniční vztahy Mezinárodní organizace Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat

Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat

Karpatská úmluva

Karpaty jsou unikátním pohořím celosvětového významu, které se rozkládá na území o velikosti přes 200 000 km2, a zároveň ekologicky velmi citlivou oblastí. Poskytují útočiště řadě endemických a ohrožených druhů rostlin a živočichů, včetně velkých šelem. Současně se v tomto regionu uchoval tradiční způsob hospodaření a života místních obyvatel. Potřeba chránit toto křehké soužití lidí a přírody, umožnit rozvoj oblasti a zachovat přitom přírodní hodnoty je v posledních letech stále naléhavější.

Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Karpatská úmluva) vznikla z iniciativy Ukrajiny a za technické a odborné pomoci Programu OSN pro životní prostředí. Státy karpatského regionu (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Ukrajina) Úmluvu podepsaly v Kyjevě v roce 2003. Úmluva vstoupila v platnost dne 4. ledna 2006.

Obecným principem Úmluvy je závazek smluvních stran spolupracovat při ochraně a udržitelném rozvoji Karpat s cílem zlepšit kvalitu života, posílit místní ekonomiky a komunity a chránit přírodní hodnoty i kulturní dědictví. Úmluva se zaměřuje na široký okruh témat od ochrany a udržitelného využívání biologické a krajinné rozmanitosti či změny klimatu, přes udržitelné lesní a zemědělské hospodaření, dopravu a infrastrukturu až po cestovní ruch či kulturní dědictví. V neposlední řadě se věnuje také zvyšování povědomí, vzdělávání a účasti veřejnosti. Úmluva umožňuje důslednější a efektivnější přístup k ochraně a udržitelnému rozvoji Karpat a přispívá ke koordinaci aktivit mezi jednotlivými smluvními stranami.

Karpatská úmluva předpokládá, že se obecně formulované závazky upřesní prostřednictvím postupně sjednávaných protokolů. Tento model rámcové úmluvy se již osvědčil v případě Alpské úmluvy. 
Oficiální stránky úmluvy

Karpaty v ČR

Působnost Karpatské úmluvy v České republice se vztahuje pouze na příslušný region, tedy přibližně 1/10 rozlohy ČR na území Zlínského, Moravskoslezského, Jihomoravského a Olomouckého kraje. Karpaty zasahují do České republiky v rámci subprovincie Vnějších Západních Karpat. Jedná se o velice pestré a přírodovědně, kulturně a historicky cenné území, ve kterém byly vyhlášeny jak chráněné krajinné oblasti (Beskydy, Bílé Karpaty a Pálava), tak evropsky významné lokality (např. Čertoryje, Chřiby, Niva Morávky) a ptačí oblasti (např. Hostýnské vrchy, Horní Vsacko). Mezi velmi hodnotná území Karpat v ČR patří také Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy, Chřiby, Ždánický les či Litenčická vrchovina.

Již od roku 2006 se v ČR pravidelně pořádají kulaté stoly Karpatské úmluvy, tedy pracovní setkání zástupců veřejné správy (obce, kraje), orgánů ochrany přírody či neziskového, akademického i podnikatelského sektoru, kteří se aktivně podílejí na naplňování Karpatské úmluvy na národní úrovni, a to zejména v oblastech prosazování udržitelného rozvoje, ochrany přírody, krajiny a kulturního dědictví. Tato setkání přispívají ke sdílení informací a podnětů mezi jednotlivými zúčastněnými subjekty.

Konkrétních výstupů se daří dosahovat zejména prostřednictvím mezinárodních projektů, do nichž se ČR aktivně zapojuje. V posledních letech patří mezi nejvýznamnější projekty:

V rámci naplňování Karpatské úmluvy a jejího Protokolu o trvale udržitelném obhospodařování lesů vznikl za finanční podpory Ministerstva zemědělství film Přírodě blízké hospodaření v lesích Karpat pohledem českých lesníků. Námět a scénář filmu připravil Ing. Tadeáš Štěrba (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů).

Snímek seznamuje s problematikou přírodě blízkého způsobu hospodaření v karpatských lesích pohledem českých lesníků, kteří se rozhodli vydat cestou druhově pestrých, bohatě strukturovaných lesů.

Film je k dispozici zde.

Kontakt

Gestorem Karpatské úmluvy v ČR je Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, jejíž pracovníci se zapojují do spolupráce v rámci odborných pracovních skupin a mezinárodních projektů. Česká republika předsedá pracovní skupině pro biologickou rozmanitost.

Národní kontaktní osoba: Eliška Rolfová, odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků (eliska.rolfova@mzp.gov.cz, tel.: 267 122 030).

Dokumenty

  • Globální fond životního prostředí (GEF)

    GEF vznikl v roce 1991 jako pilotní program Světové banky pro ochranu životního prostředí a pro prosazování udržitelného rozvoje. Jeho úkolem je poskytování dotací a grantů na projekty v rozvojových zemích a zemích s přechodovou ekonomikou.

  • Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN)

    International Union for Conservation of Nature IUCN byla založena v roce 1948 a je jednou z nejsilnějších a nejvýznamnějších mezinárodních organizací zabývající se ochranou přírody a přírodních zdrojů v globálním měřítku.

  • Rada Evropy (CoE)

    Council of Europe (CoE)Rada Evropy vznikla na základě podpisu zakládací listiny tzv. Londýnské dohody z 5. května 1949. Sídlí ve francouzském Štrasburku a v současné době má 47 členských států.

  • Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD)

    Informace o Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), jejím vzniku, členech, poslání a činnosti v oblasti životního prostředí.Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD)  Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj...

  • Evropská hospodářská komise OSN (EHK OSN)

    United Nations Economic Commission for Europe (UNECE)Evropská hospodářská komise Spojených národů (EHK OSN) je jednou z pěti regionálních komisí OSN.

  • Program OSN pro životní prostředí (UNEP)

    Informace o Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), jeho vzniku, členech a poslání.

  • Cíle udržitelného rozvoje - Sustainable Development Goals - SDGs

    Cíle udržitelného rozvoje (SDGs), které byly přijaty na Summitu OSN v září 2015, jsou společným rozvojovým programem všech států světa.

Odkazy