Zpráva o životním prostředí 2018: emise znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší klesají
V loňském roce se opět snížilo množství emisí znečišťujících látek do ovzduší. Klesly celkově emise prachu i oxidu síry. A to i přes výrazné tempo růstu ekonomiky, které stav životního prostředí i ovzduší ovlivňuje. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR za loňský rok, kterou každoročně připravuje rezortní organizace MŽP – CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Dnes se s ní na svém jednání seznámila vláda.
Oproti roku 2017 došlo k poklesu všech emisí základních znečišťujících látek v ovzduší, největší úbytek zaznamenaly emise SO2 – mínus 11,7 %, u emisí CO došlo ke snížení o 7,5 %, emise těkavých organických látek a tuhých znečišťujících látek se snížily o více než 4 %. Emise NOx pak poklesly o 2,5 %.V roce 2018 nahlásilo méně měřících stanic než v roce 2017 překročení denního imisního limitu pro prachové částice PM10 (50 ěg.m3). V roce 2018 byl tento imisní limit překročen na 45 stanicích z celkového počtu 144, tj. na 31,2 % stanicích, v roce 2017 byl tento imisní limit překročen na celkem 50 stanicích z celkového počtu 143, tj. na 35,0 % stanic.
Překračované imisní limity znečištění ovzduší trápily jen určité oblasti ČR, kde se kumuluje vliv dopravy, průmyslového znečištění a také znečištění z vytápění domácností. Často jde o níže položená místa, kde je kvalita ovzduší ovlivněna častými inverzemi. V roce 2018 patřilo do oblasti s překročením imisních limitů (bez zahrnutí přízemního ozonu) 12,7 % území ČR, kde žije přibližně 36 % obyvatel. Rozloha takto postiženého území byla od roku 2012 nejmenší.
Ke znečišťování ovzduší přispívá stále houstnoucí silniční doprava, v roce 2018 produkovala 94,6 % polétavého prachu podílu veškeré dopravy v ČR. Znečištění pak navíc pochází především z individuální automobilové dopravy. Na prašnosti silniční dopravy se podepisuje především vysoký podíl emisně náročnějších dieselových osobních automobilů ve vozovém parku - 38,5 % v roce 2018, a také špatný technický stav vozidel. Kontrolám vypouštění emisí se společně věnuje a nadále bude věnovat Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo dopravy a Policie ČR. Více zde.
V menších obcích vzdálených od dopravních tepen a průmyslu hraje rozhodující faktor v kvalitě ovzduší lokální vytápění domácností. Tam ale významně čtvrtým rokem pomáhají celorepublikové kotlíkové dotace, díky nimž se postupně až do konce roku 2020 vymění více než 80 000 zastaralých kotlů na pevná paliva za moderní ekologické prototypy splňující nejpřísnější evropské nízkoemisní nároky, tzv. ekodesign.
„Kotlíkové dotace jsou veleúspěšným programem pomáhajícím ke snižování emisí škodlivých látek z lokálních topenišť, jejich realizací už jsme docílili ročního snížení emisí tuhých znečišťujících látek o 2 728 t, snížení emisí CO2 o 388 162 t, snížení emisí benzo(a)pyrenu o 1,5 t a úspory energie ve výši 1 813 439 GJ. Po druhé vlně kotlíkových dotací v krajích praskaly zásobníky, do třetí vlny jsme proto operativně, dopředu neplánovaně poslali o více než 1,5 miliardy korun více. Stát tak prostřednictvím evropských fondů dává na zlepšení kvality ovzduší v ČR více než 11 miliard korun. Pokud ani naše přesměrovaná dílčí alokace z Nové zelené úsporám někde nestačí pokrýt převis poptávky a kraj prokáže dostatečnou absorpční kapacitu, není vyloučen ani další přesun nevyužitých prostředků z jiných krajů,“ zdůraznil ministr Brabec.
Hlavní zjištění Zprávy za rok 2018
Klimatický systém
• Rok 2018 byl na území ČR teplotně mimořádně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu 9,6 °C byla o 1,7 °C vyšší než normál 1981–2010. Letní období, tj. měsíce červen–srpen, bylo jako celek, společně s létem roku 2003, nejteplejší od roku 1961. Na území ČR se v průměru vyskytlo 71 letních dní (nejvíce v historii) a 19 tropických dní. Srážkově byl rok 2018 v ČR silně podnormální, roční úhrn srážek (522 mm) byl druhý nejnižší od roku 1961.
• ČR v roce 2018 zasáhlo výrazné sucho. Na konci vegetačního období poklesla vláhová bilance srážek a evapotranspirace v nejsušších oblastech ČR pod -350 mm, dle srovnání vláhové bilance s normálem a dle srážkovo-evapotranspiračního indexu (SPEI) lze označit sucho roku 2018 jako výjimečné až extrémní. Hodnoty zásob vody v půdě na konci srpna poklesly na většině území ČR s výjimkou horských poloh pod kritickou hodnotu 10 % využitelné vodní kapacity (VVK). Mírné až mimořádné hydrologické sucho se v roce 2018 projevilo kontinuálně od dubna do prosince na většině mělkých vrtů a pramenů. Průměrný roční průtok v žádném z vybraných profilů v roce 2018 nedosáhl 100 % dlouhodobého průměru, přičemž nejhorší situace byla v červenci, kdy řada toků nedosahovala ani 30 % dlouhodobých průměrných měsíčních průtoků.
• Emise skleníkových plynů v ČR v období 1990–2017 poklesly o 35,1 % a o 0,9 % v meziročním srovnání, a to i přes meziroční růst HDP o 4,4 %. Výrazně meziročně poklesly emise z energetiky a průmyslu, Naopak rostoucí trend mají emise z odpadů (o 46,6 % od roku 2000), zejména emise ze skládkování odpadu. Stejně tak rostou emise skleníkových plynů z dopravy, od roku 2000 vzrostly o 53,8 %.
• Cíl klimaticko-energetického balíčku a SPŽP 2012–2020 pro emise mimo systém EU-ETS je plněn.
Ovzduší
• Meziročně došlo v roce 2018 k poklesu všech emisí základních znečišťujících látek, nejvíce poklesly emise SO2 o 10,9 %.
• Meziročně došlo k poklesu procenta stanic, kde byl překročen denní imisní limit pro suspendované částice PM10 ze 46 % v roce 2017 na 40 % stanic v roce 20181. Také se meziročně snížil podíl stanic, kde byl v roce 2018 překročen roční imisní limit pro benzo(a)pyren – v roce 2018 se jednalo o 56,4 % stanic, v roce 2017 o 65,8 % stanic.
• V roce 2018 bylo z důvodu vysokých koncentrací PM10 na území ČR vyhlášeno 10 smogových situací (v roce 2017 se jednalo o 39 smogových situací) a z důvodu vysokých koncentrací troposférického ozonu pak bylo vyhlášeno 12 smogových situací (v roce 2017 byly vyhlášeny pouze 2).
• V roce 2018 nedošlo k překročení imisních limitů stanovených pro arsen, kadmium olovo, nikl, oxid siřičitý a oxid uhelnatý, byl však překročen roční imisní limit pro benzen.
Vodní hospodářství a jakost vody
• Meziročně došlo k poklesu celkových odběrů vody o 2,4 % na hodnotu 1 591,1 mil. m3. Specifická spotřeba vody na jednoho obyvatele zásobovaného vodou z veřejného vodovodu mírně vzrostla o 0,6 % na hodnotu 166,0 l.obyv.-1.den-1. V domácnostech došlo k nárůstu spotřeby vody o 0,7 %, v roce 2018 se v domácnostech spotřebovalo 89,2 l.obyv.-1.den-1.
• Meziročně došlo ke snížení objemu vypouštěných odpadních vod o 9,5 % na hodnotu 1 540,8 mil. m3.
• Podíl obyvatel připojených na kanalizační síť se v porovnání s rokem 2017 nezměnil, i v roce 2018 činil 85,5 %. Na kanalizaci zakončenou ČOV dosud není připojeno 17,6 % obyvatel.
• U řady vzorků podzemních vod bylo zjištěno znečištění, a to zejména, stejně jako v roce 2017, amonnými ionty (11,0 % vzorků nadlimitních) a dusičnany (10,6 % vzorků nadlimitních). Z organických látek jsou problematické zejména pesticidy a jejich metabolity.
Příroda a krajina
• Celková výměra zemědělského půdního fondu ČR se v období 2000–2018 snížila o 1,8 %. Zemědělská půda ubývá zejména ve prospěch zastavěných a ostatních ploch, jejichž velikost se od roku 2000 do roku 2018 zvýšila o 4,1 % a meziročně od roku 2017 o 0,04 %.
• Na základě dat krajinného pokryvu došlo v ČR od roku 2012 v důsledku těžby k úbytku 27,7 tis. ha lesů, a to navzdory navýšení evidované porostní plochy.
• V období 2013–2018 bylo v příznivém stavu hodnoceno 19,4 % evropsky významných stanovišť, oproti tomu v období 2007–2012 se jednalo o 16,1 %. Nicméně, i přes dlouhodobý pozitivní trend se stále 79,6 % evropsky významných stanovišť nachází ve stavu nedostatečném či nepříznivém.
• Početnost populací běžných druhů ptáků od roku 1982 dlouhodobě stagnuje, přičemž v roce 2018 byla o 0,4 % vyšší než v roce 1982. Početnost populací lesních druhů ptáků dlouhodobě klesala s postupným obratem trendu v posledních letech, její hodnota byla v roce 2018 o 9,9 % nižší než v roce 1982. Početnost populací ptáků zemědělské krajiny se od roku 1982 snížila o 33,5 %.
Lesy
• Poškození lesních porostů v ČR vyjádřené procentem defoliace zůstává stále na vysoké úrovni, zejména v případě jehličnatých porostů. Hlavními důvody defoliace je poškození porostů hmyzími škůdci a poškození suchem. Z hlediska lidské činnosti je defoliace ovlivňována zatížením lesních ekosystémů okyselujícími imisemi dusíku (NOx) a síry (SO2). Nevhodná druhová skladba lesů a pasečný způsob hospodaření vytváří předpoklad pro vysokou úroveň defoliace.
• V roce 2018 dosáhla výše realizovaných těžeb nejvyšší úrovně v historii, 25,7 mil. m3, přičemž podíl nahodilé (kalamitní) těžby na celkové těžbě v roce 2018 činil 89,6 %. Přitom více než polovinu nahodilé těžby tvořila v roce 2018 těžba hmyzová (především kůrovcová), a to 13,1 mil. m3 bez kůry.
• Podíl listnáčů na celkové ploše lesů v ČR pozvolna stoupá. V roce 2018 tvořil 27,3 % z celkové plochy lesů a přiblížil se tak podílu definovanému v rámci doporučené skladby lesů, který činí 35,6 %.
• Věková struktura lesů ČR je nerovnoměrná, dlouhodobě však narůstá výměra starých porostů nad 120 let. Tento jev je v kontextu zachování biodiverzity pozitivní.
• Plocha lesů certifikovaných podle zásad PEFC v roce 2018 činila 67,7 % plochy lesů. Plocha lesů certifikovaných podle FSC se sice mírně zvyšuje, pohybuje se však pod 2 % celkové plochy lesů, celkově však podíl certifikovaných lesů klesá.
• Dlouhodobý problém představuje okus spárkatou zvěří, která způsobuje značné škody zejména v obnovovaných porostech.
Půda a zemědělství
• V roce 2018 bylo na území ČR evidováno celkem 276 erozních událostí (168 v roce 2017). Od roku 2010, kdy bylo zaznamenáno pouze 7 těchto událostí, tak dochází k výraznému nárůstu jejich počtu. Téměř v 76 % případech došlo k erozní události na půdách bez aplikovaných půdoochranných technologií.
• Spotřeba statkových hnojiv od roku 2014 stagnuje, v roce 2018 bylo spotřebováno 70,0 kg.ha-1 statkových a organických hnojiv. V porovnání s rokem 2017 klesla spotřeba minerálních hnojiv o 11,1 % na hodnotu 122,9 kg čistých živin.ha-1 v roce 2018.
• U zemědělských půd byla vyhodnocena vysoká potenciální zranitelnost utužením u 16,2 % rozlohy zemědělské půdy.
• Celková výměra ekologicky obhospodařované půdy roste od roku 2011 velice pozvolna, v roce 2018 bylo obhospodařováno 539,0 tis. ha, tedy o 18,9 tis. ha více než v roce 2017. Velký podíl z celkové rozlohy zabírají trvalé travní porosty (80,8 %). V roce 2018 nebyl splněn stanovený cíl dosažení 15% podílu ekologicky obhospodařované půdy na ZPF, neboť tento podíl v roce 2018 činil pouze 12,8 %.
Průmysl a energetika
• Index průmyslové produkce se v roce 2018 meziročně zvýšil o 3,0 %.
• Dochází k nárůstu spotřeby energie. V roce 2017 došlo k překročení cíle Státní energetické koncepce, kterým je nepřekročení hodnoty 1 060 PJ konečné spotřeby energie do roku 2020. Konečná spotřeba v roce 2017 činila 1 067,0 PJ.
• Vytápění domácností se v roce 20172 podílelo na celkových emisích PM10 59,1 %, v případě B(a)P dokonce 98,3 %.
• Výroba tepla z pevných fosilních paliv a zemního plynu dlouhodobě mírně klesá, naopak roste podíl obnovitelných zdrojů a biopaliv, ten vzrostl v období 2010–20173 z 2,6 % na 8,0 %.
• Zvyšuje se celková energetická závislost ČR na dovozech ze zahraničí, v roce 20174 meziročně vzrostla z 33,0 % na 37,3 %.
• Výroba tepla z OZE výrazně roste, v období 2010–20175 se zvýšila 2,5krát.
• Cíl podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie 13 % do roku 2020 je od roku 2013 splněn, v roce 20176 činila jeho hodnota 14,8 %.
• Za období 2010–2018 byly při nápravných opatřeních evidovaných v SEKM ukončeny sanace 369 lokalit starých ekologických zátěží, přičemž v roce 2018 byly ukončeny sanace 26 lokalit (v roce 2017 se jednalo o 48 lokalit).
Doprava
• Výkon osobní dopravy v souvislosti s růstem ekonomiky setrvale roste, v období 2000–2018 se zvýšil o 26,3 %.
• Stoupá přepravní výkon i počet přepravených cestujících po železnici, který v meziročním srovnání 2017–2018 narostl o 3,6 % na 189,5 mil. lidí. Podíl veřejné dopravy na celkovém výkonu osobní dopravy (bez letecké dopravy) v roce 2018 dosáhl 33,9 %.
• Spotřeba energie v dopravě roste, v roce 2018 se v meziročním srovnání zvýšila o 4,8 %. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v dopravě v roce 20177 dosáhl 6,6 %. Cíl Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů stanovený na 10 % energie z obnovitelných zdrojů v dopravě do roku 2020, tak v roce 2018 nebyl plněn.
• Spotřeba CNG má rostoucí trend, za období 2009–2018 se zvýšila na desetinásobek. Počet registrovaných nových elektromobilů a hybridů se v roce 2018 v meziročním srovnání zdvojnásobil, i přes tento dynamický rozvoj zůstává elektromobilita v ČR okrajovou záležitostí.
• Emise NOx z dopravy v období 2000–2018 poklesly o 30,0 %, emise VOC poklesly o 71,0 %, emise CO o 79,8 % a emise suspendovaných částic o 9,2 %. K růstu však došlo v období 2000–2018 u emisí PAU, které v tomto období vzrostly o 131,0 %. Rovněž v období 2000–2018 vzrostly dopravní emise CO2, a to o 65,8 %. Na tomto růstu se nejvíce podílela silniční doprava, ze které v roce 2018 pocházelo 92,6 % na celkových emisí CO2 z dopravy. Emise CO2 ze silniční dopravy vzrostly v období 2000–2018 o 66,0 %.
• Počet obyvatel exponovaných vysoké hlukové zátěži ze silniční dopravy přesahující mezní hodnotu mezi roky 2012 a 2017 v souhrnu za celou ČR poklesl, a to o 24,0 % (51,2 tis. osob) v případě indikátoru celodenní (24 hod.) hlukové zátěže a o 12,5 % (34,9 tis. obyv.) pro indikátor noční hlukové zátěže. Expozice hluku ze silniční dopravy nad mezní hodnotu však vzrostla v aglomeraci Praha, a to na 8,4 % obyvatel aglomerace celodenně a 10,1 % obyvatel v nočních hodinách.
Materiálové toky
• Domácí materiálová spotřeba ČR v období 2000–20178 poklesla o 7,7 %, v meziročním srovnání 2016 a 2017 však meziročně vzrostla o 0,6 % (1,1 mil. t).
• Materiálová náročnost hospodářství ČR dlouhodobě klesá, v období 2000–20179 se snížila o 41,9 %, nicméně se však dlouhodobě nedaří dosáhnout poklesu materiálové spotřeby i při růstu ekonomiky.
Odpady
• Celková produkce odpadů v období mezi lety 2017–2018 vzrostla v souvislosti s rozvojem stavební činnosti o 9,5 % na 37 784,8 tis. t. Od roku 200910 tak došlo k jejímu 17,1% navýšení.
• V nakládání s odpady výrazně převažuje materiálové využití (83,4 % v roce 2018) a jeho podíl se zvyšuje na úkor skládkování (9,4 % v roce 2018).
• Míra skládkování komunálních odpadů (46,0 % v roce 2018) je stále vysoká, a to i přesto, že se snižuje ve prospěch jejich materiálového využití (38,6 % v roce 2018) a také energetického využití (11,7 % v roce 2018). • Roste míra recyklovaných odpadů z obalů, cíle pro obalové odpady jsou plněny.
• Strategické cíle pro vybrané výrobky se průběžně daří plnit, zvyšuje se jejich zpětný odběr.
Financování
• Objem výdajů jak z centrálních zdrojů (tj. zejména ze státního rozpočtu a státních fondů), tak i z územních rozpočtů v roce 2018 meziročně mírně vzrostl. V případě výdajů na ochranu životního prostředí z centrálních zdrojů růst činil 1,4 % na 45,4 mld. Kč a u výdajů z územních rozpočtů 13,6 % na celkových 40,5 mld. Kč.
• V rámci OPŽP pro programové období 2014–2020 s celkovou alokací 3,2 mld. EUR (tj. cca 86,2 mld. Kč) celkových způsobilých výdajů (CZV) bylo v roce 2018 vyhlášeno celkem 23 nových výzev ve výši 518 mil. EUR (tj. 13,5 mld. Kč) CZV.
• Investice na ochranu životního prostředí jsou v ČR dlouhodobě nad průměrem EU28.
Zpráva o životním prostředí 2018 (PDF, 14 MB)
Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 818 nebo 267 122 534
e-mail: tiskove@mzp.cz