Stanovisko ministerstva životního prostředí k prohlášení Strany zelených k návrhu zákona o ochraně ovzduší vráceného Senátem
Strana zelených upozorňuje především na tyto problémy zákona:
- silně demotivuje k výrazným investicím do modernizace a přechodu na chytré, moderní a úsporné technologie
Předkládaný senátní pozměňovací návrh se vrací zpět k vládní verzi navyšování poplatků, současně však umožňuje jejich snižování, pokud bude provozovatel snižovat emise nad rámec minimálních legislativních požadavků, k čemuž slouží navržené koeficienty úrovně emisí.
Pouze pokud by definované snížení emisí dosáhlo hodnoty nižší než 50 % horní hranice spojené s nejlepšími dostupnými technikami (tzv. BAT; tedy dosažení vysoké úrovně ochrany ovzduší), počítá se s možností nevyměření poplatku. Tato hranice ve většině případů koresponduje s dolní, nejvíce přísnou, avšak technicky dosažitelnou, hranicí BAT. Tento způsob uplatnění podmínek pro zpoplatnění považujeme za vysoce motivační, neboť teprve investicemi do modernizace a přechodu na moderní technologie lze dosáhnout snížení poplatku ve smyslu navržených „slev“.
Z uvedeného je zřejmé, že senátní pozměňovací návrh reaguje na připomínky vznesené v Poslanecké sněmovně, reflektuje však i názor ostatních poslanců a zájmových skupin, které zdůrazňovaly význam poplatků a reflektuje i názor vlády na jejich zachování.
Pozměňovací návrh jednoznačně zvýhodňuje provozovatele, kteří se chovají odpovědněji a snižují emise více, než je vyžadováno, na rozdíl od provozovatelů, kteří balancují na zákonem vyžadované hranici. I z prezentací průmyslových svazů vyplývá, že poplatky za znečišťování ovzduší i po jejich navrhovaném zvýšení nebudou mít významný dopad do ekonomiky velkých podniků, kde budou dominantní a rozhodující roli hrát povolenky na emise CO2. Mohou však být významným motivačním nástrojem ke snižování emisí u středních a menších provozů, které zpravidla vypouští své emise do nižších vrstev atmosféry – do dýchací zóny – a zatím se špatně regulují.
Návrh zákona o ochraně ovzduší vrácený Senátem taktéž implementuje Směrnici o průmyslových emisích EU (Směrnice), která poměrně značně zpřísňuje požadavky na zdroje znečišťování ovzduší. Bude nutné realizovat investice v rozsáhlé části energetického sektoru a zároveň realizovat bezpečnost dodávek elektřiny a zejména tepla. Odhadují se investice v řádu 100 mld. Kč. Při ukládání závazných podmínek provozu bude nutno vycházet z referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF), respektive z jeho klíčové kapitoly „závěrů o BAT“.
Z těchto důvodu byly za českého předsednictví EU, kdy byl předsedou Rady ministrů ŽP EU ministr za Stranu zelených, dojednány tzv. Přechodné režimy, které umožňují snadnější implementaci Směrnice. Rada ministrů EU i Evropský parlament tyto flexibilní mechanismy (přechodné režimy) odsouhlasily a pokládají je pro úspěšnou implementaci Směrnice za nezbytné. Většina členských států EU předpokládá tyto flexibilní mechanismy do svého právního řádu zapracovat.
Například Přechodný národní plán, jež vrácený návrh zákona o ochraně ovzduší implementuje, dovolí stávajícím zdrojům postupné přizpůsobení novým požadavkům bez ohrožení energetického systému ČR. Všechny zdroje zařazené do Přechodného plánu však budou muset nejpozději k 30. červnu 2020 plnit přísné požadavky Směrnice, a proto v žádném případě nelze souhlasit s tvrzením, že nový zákon demotivuje k investicím do modernizace a přechodu na chytré, moderní a úsporné technologie.
- nižší nárůst poplatků za znečištění a tím nižší příjem z poplatků za znečisťování do státního rozpočtu (ve srovnání s původním návrhem zákona)
- omezení možných investic do řešení problémů se znečistěným ovzduším
Úvodem je třeba zdůraznit, že výše poplatků zůstává od roku 2013 až do roku 2021 plně ve shodě s vládním návrhem zákona o ochraně ovzduší. V tomto období tedy k žádnému významnému poklesu příjmů z poplatků nedochází (příjmy z poplatků budou poníženy cca o 5 až 10 % oproti vládnímu návrhu zákona z důvodů snížení administrativní náročnosti) a možnost investic k řešení problémů v oblasti ochrany ovzduší tedy zůstává prakticky stejná po celé následující programové období EU. Dvojnásobný nárůst poplatků mezi roky 2021 a 2022 však již nebyl z důvodů zejména ekonomické nepřijatelnosti pro menší provozovny senátním návrhem realizován.
Poplatky od samého počátku jejich zavedení v roce 1967 i jejich „inovace“ v roce 1991 neplnily motivační funkci ke snižování emisí a vždy měly fiskální charakter. Předkládaný pozměňovací návrh bere v potaz významnou fiskální roli poplatků, zejména ve vztahu ke kofinancování projektů podporovaných z evropských fondů a zachovává proto jejich existenci.
Jak již bylo uvedeno výše, senátní varianta poplatků je mnohem blíže vládní verzi poplatků, než je verze schválená Poslaneckou sněmovnou a zachovává, byť v menší míře, nárůst poplatků a zdroj příjmů do Státního fondu životního prostředí.
- vyjmutí velkých znečišťovatelů z povinnosti platit poplatky (např. elektrárna ČEZ Prunéřov) při splnění velmi vágních kritérií
S tímto tvrzením nelze souhlasit. Jak vyplývá z návrhu Senátu na úpravu poplatků, velcí znečišťovatelé nebudou vyjmuti z povinnosti placení poplatků. Zcela jistě přesáhnou minimální hranici pro stanovení poplatku (50.000 Kč) a pokud zařízení nebude dosahovat nejmodernějších prvků, jen stěží bude moci uplatnit absolutní snížení odpovídajícího poplatku. Ke snížení poplatků u těchto zdrojů může docházet, vždy však bude doprovázeno významným snížením emisí znečišťujících látek, což je jedním z primárních cílů ochrany ovzduší v ČR i EU.