Spolupráce s byznysem je klíčem k přechodu na zelenou ekonomiku, shodli se ministři životního prostředí na neformální Radě EU
Proměna české ekonomiky na moderní a nezatěžující životní prostředí sebou sice nese nutnost velkých investic, ale zároveň i velké množství příležitostí pro české firmy. Nárůst se dá očekávat především ve stavebnictví, dopravě, při budování nových kapacit obnovitelných zdrojů. Klíčové je smysluplně investovat dostupné zdroje a vytvořit čitelné prostředí pro byznys, shodli se na neformálním jednání ve Stockholmu ministři a ministryně životního prostředí EU se zástupci firem. Důležité je podle nich klást důraz na cirkulární ekonomiku. Jednání se účastnil jak ministr životního prostředí Petr Hladík, tak zástupce českého byznysu Patrik Luxemburk z firmy Stabilplastik.
„Na neformální radě jsme se zabývali hlavně biodiverzitou, jakým způsobem přistoupit k financování obnovy přírody a principy cirkulární ekonomiky. Jednání se účastnili zástupci byznysu z toho důvodu, aby do debaty vnesly zpětnou vazbu a upozornili na budoucí dopad evropské legislativy právě na podnikatelskou sféru,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Změna ekonomiky s sebou přinese také zásadní příležitosti pro firmy. Očekávat se dá výrazný nárůst výkonu v sektoru stavebnictví, tak aby bylo možné dosáhnout klimatických cílů. To se netýká jen renovací a stavby nových budov, ale také výstavbu nových kapacit obnovitelných zdrojů. Podobný trend prudkého růstu se dá čekat také v odvětví automobilového průmyslu, které se zapojí do přechodu na klimaticky zodpovědnou mobilitu, jako je například výroba baterií. Debata mezi ministry životního prostředí a zástupci firem se také dotkla plastového odpadu jako materiálu pro další výrobu a cirkulární ekonomiky. Součástí české delegace byl zástupce firmy Stabilplastik, která se dlouhodobě věnuje materiálové recyklaci směsných plastových odpadů, ze kterých vyrábí přepravní palety a mobilní svodidla.
„I my se v našem byznysu potýkáme s tím, jak moc je omezený a nevyužitý český trh s recyklovanými materiály. Proto musíme dovážet naši vstupní surovinu – vytříděný směsný plast ze zahraničí, což částečně snižuje celkový environmentální efekt z pohledu cirkulární ekonomiky a do velké míry tak bohužel nejsou využity domácí druhotné suroviny, jejichž životnost je předčasně ukončena skládkováním či spalováním. Větší míry materiálové recyklace směsných plastů nelze dosáhnout bez podpory státu, a to především v podobě zajištění transparentního systému přerozdělování finančních prostředků směrem od původců odpadů, tedy výrobních firem, směrem k materiálové recyklaci a to tak, aby v ceně primárních surovin byly zohledněny veškeré environmentální náklady jejich těžby, i náklady na jejich opakovanou materiálovou recyklaci. Podpora výrobků z recyklátu pak může mít navíc třeba i podporu v podobě daňového zvýhodnění. Je ale především důležité, aby fungovala rozšířená odpovědnost výrobců, kteří musí nést odpovědnost za další ekologické nakládání s obaly. Jsem rád, že na tom se s ministrem životního prostředí shodujeme,“ říká Patrik Luxemburk z firmy Stabilplastik.
Zelené technologie jsou pro evropské a české firmy výhodné, představují možnost vývozu technologií do dalších zemích světa a tím se stávají zajímavými také pro byznys. Zejména snaha dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů je cesta, na kterou se postupně vydává téměř celý svět. Existuje tedy velká poptávka po celém světe právě po čistých technologiích. Pro firmy, zejména průmyslové podniky, to znamená posilovat jejich schopnosti adaptace na nové požadavky trhu, nové investice do inovací a technologií, zejména v oblasti digitalizace, cirkulárního hospodářství a snižování emisí skleníkových plynů.
Pro Českou republiku představuje zásadní výzvu, vedle hluboké proměny energetiky a odchodu od uhlí do roku 2033, také oblast odpadového hospodářství. Zejména se nedaří výrazně zvyšovat recyklaci materiálů, proto by ČR chtěla zkoumat i další možnosti využití jako je například chemická recyklace, možnosti daňového zvýhodnění výrobků využívajících recyklované materiály nebo další využití principů ekomodulace, tedy vyšší poplatky za obaly, které se špatně recyklují.
Další jednání se zaměřilo na specifickou oblast zapojení soukromého sektoru do ochrany biodiverzity. Byznys totiž bude hrát důležitou roli při plnění požadavků mezinárodní dohody na ochraně druhů, tzv. Kunmingsko-montrealského globálního rámce pro biologickou rozmanitost (GBF). Ten zahrnuje poměrně obsáhlou agendu pro firmy s 15 povinnými požadavky na podávání zpráv pro velké a nadnárodní společnosti a finanční instituce, včetně pravidelného monitorování, hodnocení a transparentního zveřejňování jejich rizik, závislostí a dopadů na biologickou rozmanitost.
Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail: tiskove@mzp.cz