Semináře v Moravskoslezském kraji poukázaly na chyby při domácím topení
Na celkovém podílu znečištění ovzduší se u nás domácnosti podílejí více než třiceti procenty. Statistická data Českého hydrometeorologického ústavu jsou však relativní, na podílu znečišťování ovzduší se totiž každá z domácností, vlastnící kotel na vytápění, podílí svou vlastní měrou. Výši této míry však nedokáže žádná bilance postihnout. Vyplynulo to z diskusí odborných seminářů, které se počátkem tohoto týdne uskutečnily v Třinci a Havířově.
Základní pilíře seminářů, které uzavřely dvouměsíční informační kampaň Ministerstva životního prostředí „Dýcháme to, čím topíme“, tvořily právě zásady správného spalování, další možnosti moravskoslezských průmyslníků čerpat finance v novém dotačním titulu evropských fondů, ale například i lokální dopravní problémy nebo dopad kvality ovzduší na zdravotní stav místních obyvatel.
„V obecném měřítku existují dva faktory, které ovlivňují kvalitu ovzduší kolem nás: rozptylové podmínky a množství emisí znečišťujících látek. Zatímco první faktor může lidská vůle jen těžko ovlivnit, na tom druhém má také svůj podíl společně s průmyslem a dopravou přibližně 56 tisíc domácností v Moravskoslezském kraji, které jsou vytápěny spalováním tuhých paliv,“ uvedl v této souvislosti vedoucí zkušebny Výzkumného energetického centra Technické univerzity Ostrava Jiří Horák, podle kterého mají lidé čtyři pomyslné stupně volnosti, neboli možnosti, jak optimalizovat spalování tuhých paliv pro vytápění vlastního domu. „Jde o to, v čem spalujeme, co spalujeme, kdo topí (jak to umí), a jak se o spalovací zařízení a komín staráme,“ vyjmenoval Horák, coby jeden z hlavních aktérů výše uvedených seminářů, základní faktory, které nejvíce ovlivňují množství vypouštěných emisí. Každý z uvedených čtyř faktorů má přitom zásadní vliv na množství emisí znečišťujících látek.
Češi, žijící v Moravskoslezském kraji, mají podle oficiálních statistik téměř 24% podíl na znečištění ovzduší v regionu. Tradičně největším znečišťovatelem ovzduší u nás jsou dopravní exhalace, které se na celkových emisích prachu podílejí 49%. Samotné domácnosti se však s 31% podílem překvapivě stávají druhým největším znečišťovatelem ovzduší v České republice. V případě monitorování pouze stacionárních zdrojů znečištění by se však podle dat ČHMÚ podílely české domácnosti na celkové produkci prachu více jak 60%. Průmysl se na znečišťování ovzduší v ČR podílí 27%.
„Ministerstvo životního prostředí bylo v minulosti několikrát kritizováno za to, že v otázce podílu na kvalitě ovzduší v MSK odvádí pozornost od dopravy či průmyslu na úkor domácností. Toto nařčení vyvracíme s poukazem na to, že problém s ovzduším mají také oblasti, kde žádný průmysl nebo transitní doprava neexistuje a primárním problémem lokální kvality ovzduší jsou tedy právě domácnosti,“ říká Lukáš Ženatý, šéf projektového týmu pro Akční plán Moravskoslezského kraje, strategického dokumentu Ministerstva životního prostředí.
Kromě zásad správného topení byly v rámci seminářů veřejnosti nabídnuty komplexní informace o připravovaném pokračování tzv. „kotlíkové dotace“ i o dalším motivačním programu pro průmysl: na základě pozitivního ohlasu na právě probíhající pilotní projekt dotační výzvy pro lokální topeniště bude v letošním roce uvolněno 40 milionů korun z národních dotací a v roce 2013 dalších 60 milionů. Finanční motivace ke snižování exhalací poputuje letos i do průmyslu: již v dubnu by měla být vyhlášena výzva, která navýší stávající alokaci o 3 miliardy na finálních 5 miliard z Fondu soudržnosti pro projekty, které využívají 90% režim zvýhodněné veřejné podpory. Výzva bude určena pro velké nespalovací zdroje v okresech Karviná, Frýdek-Místek a Ostrava-město. V květnu 2012 pak bude vyhlášena na všechny oblasti v prioritní ose 2 OPŽP další výzva, ve které bude pro celou oblast MSK alokována 1 miliarda korun. Výzva bude určena jak pro veřejný, tak pro privátní sektor.
Kampaň „Dýcháme to, čím topíme“, odstartovala 9. února v Ostravě. Je určena primárně pro obyvatele Moravskoslezského regionu a realizovaná v rámci Operačního programu Životní prostředí. Ten je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti.