Reakce MŽP na článek deníku E15 k dotacím na čištění odpadních vod
Ministerstvo životního prostředí, které je garantem Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), z něhož lze čerpat evropské dotace na výstavbu čistíren odpadních vod zásadně nesouhlasí s interpretací autora článku „Česko zaplatí za čističky víc, než by muselo“ (E15 5. 3. 2009), že by důvodem půjčky od Evropské investiční banky (EIB) byl fakt, že stát „neumí čerpat dotace z evropských fondů“.
V současné době je v OPŽP schváleno přes 230 vodohospodářských (VH) projektů za téměř 20 miliard Kč. Zároveň současně posuzujeme podané žádosti na VH projekty, v hodnotě téměř 10 miliard Kč. Celkem je v OPŽP na VH stavby vyčleněno při současném kurzu eura 42 miliard korun. Z toho je patrné, že za 439 dní od podepsání OPŽP jsme byli schopni alokovat téměř 2/3 všech finančních prostředků, které OPŽP může poskytnout na dostavbu a rekonstrukce čistíren odpadních vod a naplnit tak směrnici EU 91/27/EHS o čištění městských odpadních vod, která musí být naplněna do 31. 12. 2010. Toto jsou hmatatelné důkazy v podobě odsouhlasených projektů, které jasně dokazují, že čerpání z evropských fondů probíhá tak jak má. Informace o čerpání jsou veřejně dostupné i na www.opzp.cz a veřejnost má tak možnost si je kdykoliv ověřit.
Skutečný problém s čistírnami tkví někde úplně jinde. Získání dotace z evropských fondů má svá pravidla a jasně dané podmínky. Jednou z podmínek pro získání dotace z OPŽP na VH stavby je délka smlouvy s provozovatelem čistírny nejdéle do roku 2022 a transparentní výběr takového provozovatele. Vodohospodářská lobby často kritizuje MŽP právě za tuto podmínku a „znemožněním“ získání dotace pak hrozí veřejnosti, že jí zvedne vodné a stočné. Nerada však slyší na argumenty, že obor je značně problematický z hlediska zakázané veřejné podpory, což lze dokumentovat na netransparentních výběrových řízeních a provozních smlouvách, generujících nepřiměřený profit soukromým provozovatelům infrastruktury.
Jen pro připomenutí: Evropská komise kritizuje poměry v českém vodárenství již od roku 2004, kdy zablokovala financování vodohospodářských projektů a ve vztahu k období 2007-2013 původně odmítala do tohoto sektoru „pustit“ peníze daňových poplatníků Evropské unie z důvodu značného rizika jejich zneužití.
Přesto se ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi v roce 2007 podařilo dojednat kompromisní řešení s EK, které umožní naprosté většině žadatelům na dotaci dosáhnout. V těch případech, kdy obce na dotace z OPŽP dosáhnout nemohou, nabízí se možnost pomoci z MZe, které právě svým národním programem může financovat tyto „problematické“ (vzhledem k nemožnosti získání dotace z OPŽP) aglomerace. I zde by se však měla zohledňovat rizika vzniku zakázané podpory. Ministerstvo životního prostředí vypracovalo v roce 2008 analýzu, která identifikuje takto problematické aglomerace, kterých je celkem 19 ( z celkového počtu 515!). Zároveň z této analýzy vyplynulo, že na dofinancování těchto 19 problematických aglomerací, tak aby splňovaly podmínky směrnice 91/271/EHS, je potřeba ještě 1,2 mld. korun. Dnes je to okolo 800 milionů korun, neboť u některých z nich došlo již k vypořádání s provozovatelem a je u těchto aglomerací tedy možné žádat o dotace z OPŽP.
Zvlášť pak stojí Praha, kde je potřeba nemalých prostředků vynaložených k výstavbě nové čistírny odpadních vod. Praha nevyhovuje podmínkám stanoveným pro možnost čerpání dotace z OPŽP, neboť po vstupu do EU uzavřela dodatek ke smlouvě s provozovatelem bez výběrového řízení a proto tu výstavbu ČOV není možné financovat z prostředků EU. Ministerstvo životního prostředí na Prahu opakovaně apeluje, aby provozní smlouvu změnila. Bohužel, stále bez výsledku.
Zcela zavádějícím způsobem zmiňuje autor článku, že existuje 54 aglomerací, které nevyhovují evropské směrnici o čištění městských odpadních vod a které nemohou dosáhnout na dotaci z OPŽP. Většina z těchto aglomerací jsou menší obce, které spíše než se splněním podmínek pro provozní smlouvy OPŽP mají problém se svojí pasivitou – pro získání dotací zatím neudělaly vůbec nic. I tyto obce opakovaně vyzýváme k tomu, aby na projektech začaly pracovat. Pokud to rychle udělají, je velká šance, že dokončení i těchto aglomerací nebude znamenat penalizace se strany Evropské komise.
Žádá-li tedy MZe o půjčku od EIB, není to v žádném případě proto, že by stát neuměl čerpat dotace z evropských fondů. Důvodem je to, že 19 obcí v České republice nedokáže splnit podmínky, dané donorem, tedy Evropskou komisí a výrazně zmírněné díky vyjednavačům MŽP.
Jan Kříž, ředitel odboru fondů EU Ministerstva životního prostředí