Program Zelená úsporám i Operační program Životní prostředí přinášejí efekt malým a středním firmám
Program Zelená úsporám získal další prostředky, které budou vynaloženy na zateplování rodinných, bytových i panelových domů, výstavbu domů v pasivním standardu a výměnu starých kotlů za ekologické vytápění. Zároveň se tím vytvářejí i nové pracovní příležitosti.
Ministryně životního prostředí Rut Bízková a pan Norinao Iio, zástupce japonské firmy Mitsui & Co., uzavřeli závěrem minulého týdne smlouvu o prodeji dalších 2 mil. jednotek AAU[1]. V tuto chvíli je v programu Zelená úsporám téměř 18 mld. Kč [2].
Zájem o program neustále roste. MŽP a Státní fond životního prostředí (SFŽP) aktuálně evidují v programu Zelená úsporám více než 19 tisíc podaných žádostí s celkovou podporou zhruba 4,1 mld. Kč, přičemž denně je registrováno v průměru 180 nových. Z celkového počtu žádostí přitom připadá více než 95 % na rodinné domy. [3]
„Pokud zájem vydrží, prostředky z programu Zelená úsporám vyčerpáme mnohem dříve než v roce 2012, tedy na konci období vymezeného Kjótským protokolem,“ říká ministryně životního prostředí Rut Bízková. „Česká republika je v prodeji jednotek AAU dlouhodobě nejúspěšnější a další dodatečný prodej jednotek firmě Mitsui je toho důkazem,“ komentuje vyjednávání ředitel odboru změny klimatu Pavel Zámyslický. Podle Jana Dusíka, nově jmenovaného hlavního poradce ministryně Bízkové, jsou vyjednávání s kupci v souvislosti s vývojem mezinárodních klimatických vyjednávání a s ekonomickou krizí čím dál složitější. A proto v současné době MŽP vyjednává souběžně s větším počtem kupců emisních kreditů.[4]"
Jednání o prodeji dalších jednotek mají naději na úspěch i z toho důvodu, že zájemci pozitivně vnímají úspěšný rozvoj programu Zelená úsporám. Potvrdila se tak očekávání ministerstva, že program Zelená úsporám přinese zakázky a pracovní příležitosti v době ekonomické krize malým a středním podnikům a firmám celkově pomůže,“ říká ministryně Bízková. To potvrzují i slova prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václava Matyáše. Podniky očekávaly v době krize podporu státu a program Zelená úsporám představuje efektivní nástroj, který firmám může pomoci překonat toto kritické období.
Obdobný protikrizový efekt společně s programem Zelená úsporám přináší rovněž Operační program Životní prostředí (OPŽP). „Z analýzy, kterou MŽP aktuálně zpracovalo, vyplynulo, že při realizaci dvou tisíc projektů podpořených z OPŽP dostalo příležitost více než 800 malých a středních podniků. Náklady všech těchto projektů dosahují 30 miliard korun,“ konstatuje ministryně Bízková.
V rámci protikorupčních opatření ministryně Bízková rozhodla od 1. 5. 2010 o změně kritérií pro posuzování nabídek při výběrových řízeních vypisovaných v rámci OPŽP. Již ke dni 29. 4. 2010 byly na webu SFŽP zveřejněny aktualizované Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP, které ukládají hodnotit nabídky ve výběrových řízeních tak, že nabízená cena bude představovat 80 % hodnocení a ostatní kritéria pak pouze 20 %. Zavedena byla rovněž přesná vymezení pro využití dalších hodnotících kritérií. „Provedené úpravy zajistí větší transparentnost při hodnocení zakázek, a OPŽP je tak prvním programem, který takový hodnotící systém zavádí," říká ministryně životního prostředí Rut Bízková.
Ve čtvrtek 29.4. řídicí výbor OPŽP schválil dalších 648 projektů v ochraně vod a ochraně přírody za více než 13 mld. Kč.
Prezentaci z tiskové konference si můžete stáhnout zde:
A zvukový záznam konference najdete zde:
Fotografie z dnešní tiskové konference ministryně životního prostředí Rut Bízkové najdete zde.
Poznámky:
[1] Jednotka AAU (jednotka přiděleného množství, Assigned Amount Unit) je jednotka definovaná v rámci Kjótského protokolu, která představuje obchodovatelné právo státu vypustit do ovzduší jednu tunu emisí skleníkových plynů v období 2008 – 2012. Přebytek svých jednotek může země, která snížila emise víc, než se v Kjótském protokolu zavázala, prodat ostatním zemím. Jednotky přiděleného množství představují vlastně „emisní rozpočet“ každé průmyslově vyspělé země, který obdržela na základě svého emisního cíle v rámci Kjótského protokolu. Jednotky přiděleného množství AAU jsou používány pro počítání závazků v rámci Kjótského protokolu a vytváří tak „mezinárodní měnu“, která může být podle článku 17 Kjótského protokolu flexibilně obchodována mezi státy za účelem dosažení redukčních závazků.
ČR disponuje podle kjótského závazku právem vypustit do ovzduší celkem cca 900 mil tun CO2ekv v období 2008 – 2012. Toto právo je vyjádřeno v jednotkách přiděleného množství AAU. Reálné množství vypuštěných emisí bude podle současných analýz o cca 17 % nižší, než jsou naše cíle v rámci Kjótského protokolu. Tento rozdíl může ČR prodat, v podobě jednotek AAU zemím, kterým se Kjótský protokol plnit nedaří.
Právo prodat jednotky AAU získala Česká republika díky tomu, že od roku 1990 snížila své emise skleníkových plynů již o 27,6 %, přičemž se v Kjótském protokolu zavázala k 8% snížení. Nevyužité právo vypouštět emise skleníkových plynů díky tomu může ve formě jednotek AAU prodat ostatním státům nebo firmám. Rozdíl mezi jednotkami AAU a emisními povolenkami EUA:
Často dochází k záměně povolenek EUA s jednotkami AAU. S emisními povolenkami EUA se obchoduje pouze v rámci evropského systému emisního obchodování (EU ETS) a obchodují s nimi jednotliví znečišťovatelé, tedy podniky. Od roku 2013 přestanou být firmám přidělovány zdarma a budou si je muset nakupovat rovnou v aukcích. Jednotky AAU jsou součástí celosvětových mechanismů Kjótského protokolu.
[2] Stejně jako u všech předchozích uzavřených smluv, i v tomto případě zůstávají vyjednaná cena jednotky AAU i celkový získaný finanční objem nadále důvěrné.
[3] Podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů nakládá s jednotkami AAU Ministerstvo životního prostředí a výnosy z prodeje jednotek AAU jsou příjmem Státního fondu životního prostředí, který je investuje výhradně do programu Zelená úsporám.
[4] Do dnešního dne prodalo Ministerstvo životního prostředí 73 milionů jednotek AAU. Většinu z nich se podařilo prodat do Japonska (japonské vládě a firmě Mitsui); emisní kredity od Česka odkoupily i vlády Rakouska a Španělska.