Pařížský One Planet Polar Summit se věnoval otázce pólů a ledovců. ČR na něm zastupoval náměstek ministra Jiří Lehejček
Česká republika dlouhodobě podporuje využívání Antarktidy pouze pro mírové účely. Československo přistoupilo ke Smlouvě o Antarktidě v roce 1962, ČR je jako nástupnický stát smluvní stranou od 1. ledna 1993. Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě ratifikovala ČR dne 24. září 2004. S účinností od 1. dubna 2014 získala ČR konzultativní status, což jí umožňuje aktivní účast na shromážděních smluvních stran, hlasování a spolupodílení se na regulaci využívání Antarktidy.
Česká republika dlouhodobě podporuje neutralitu Antarktidy. Díky podpisu Smlouvy o Antarktidě získala v roce 1962 konzulátní status, což jí umožňuje aktivní účast na shromáždění smluvních stran, hlasování a spolupodílení se na regulaci využívání Antarktidy. ČR je rovněž smluvní stranou Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě, a to nás zavazuje k všestranné ochraně této oblasti.
Také Český antarktický výzkumný program, sídlící na Masarykově univerzitě, aktivně přispívá k poznání Antarktidy. Vědecké aktivity zahrnují mapování stavu životního prostředí od abiotických po biogenní systémy s důrazem na vliv klimatických změn. V neposlední řadě je ČR členem Vědeckého výboru pro výzkum Antarktidy (SCAR), který koordinuje vědecké aktivity a vybírá témata k aktuálnímu výzkumu.
V Antarktidě je ale aktivní například i resortní organizace MŽP Česká geologická služba, která zde zahájila výzkum již v roce 2003. Výzkumy vyústily v řadu kvalitních mezinárodních publikací, unikátní nález kostry plesiosaura, zmapování a vydání topografické mapy severní části ostrova Jamese Rosse a následně vydání základní geologické mapy téhož území v měřítku 1:25 000. Tyto mapy území, které v minulosti nebylo detailně popsáno, jsou mezinárodně velmi oceňovány.
Česká republika se svojí podporou nezapomíná ani na Arktidu, která na rozdíl od Antarktidy není mezinárodním prostorem. ČR zde od roku 2015 provozuje arktickou výzkumnou stanici na Špicberkách a usiluje o získání pozorovatelského statusu v Arktické radě. Zástupci České republiky se mnoho let aktivně podílejí na práci Mezinárodního výboru pro arktickou vědu (IASC), poradního orgánu Arktické rady.
Náměstek Jiří Lehejček vzpomenul snahu České republiky stát se aktivním pozorovatelem v Arktidě. „Česká republika již v minulosti žádala o získání pozorovatelského statusu v Arktické radě, bohužel neúspěšně. I když není získání statusu v současné době na pořadu dne, budeme o něj nadále usilovat a přispívat k tomu, aby Arktida zůstala oblastí mírového soužití, která je otevřena vědeckému výzkumu a která spojuje státy v společném boji proti negativním dopadům změny klimatu,“ uvedl náměstek ministra Jiří Lehejček.
Náměstek Lehejček se během programu summitu seznámil s prezentací a zprávou vědeckého výboru o pracích a závěrech Fóra věnovaného pólům a ledovcům. Zúčastnil se také diskuze s vědci a měl možnost se setkat s francouzským velvyslancem pro Arktidu Olivierem Poivrem d´Arvorem, generálním podtajemníkem OSN Guyem Ryderem, výkonným tajemníkem Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů Antarktidy Davidem Agnewem a japonským velvyslancem pověřeným záležitostmi Arktidy Keizem Takekawem.
Ve své řeči představil náměstek ministra ambice České republiky v Antarktidě, kterými jsou dlouhodobé pokračování národního výzkumného programu Českého antarktického výzkumného programu, který využívá českou vědeckou stanici na ostrově Jamese Rosse a refugium na ostrově Nelson, mapování minulého a současného stavu a modelování budoucího stavu životního prostředí Antarktidy, mezinárodní spolupráce s mnoha národními antarktickými programy a univerzitami a zvážení aktivního členství v Evropské polární radě.
V Arktidě je pro Českou republiku důležité pokračovat ve vědeckém výzkumu na výzkumné stanici Josefa Svobody na Svalbardu a získat status pozorovatele v Arktické radě. Zároveň chce Česko přispívat k tomu, aby Arktida zůstala oblastí mírového soužití, která je otevřená vědeckému bádání a spojuje státy ve společném boji proti nepříznivým vlivům změny klimatu.
Na závěr svého vystoupení zdůraznil náměstek Lehejček význam mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany polárních oblastí, které jsou živou laboratoří životního prostředí. „V dnešní době je ochrana polárních ekosystémů možná důležitější než kdy jindy, protože žijeme ve věku globálních změn životního prostředí. Hodnota Antarktidy a Arktidy jako neocenitelných stabilizátorů zemského klimatu a oblastí pro vědecký výzkum byla a je jedinečná, zejména pro výzkum, který zlepšuje naše chápání globálního prostředí,“ doplnil náměstek Lehejček.
Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 818 nebo 267 122 534
e-mail: tiskove@mzp.cz