Oprašování kanálu Dunaj-Odra-Labe je naprosto nepřijatelné
Ministerstvo životního prostředí zásadně odmítá materiál, který na pondělní jednání vlády předkládá ministr dopravy Petr Bendl [1] a který navrhuje pokračovat v přípravě projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe. „Udržování nerealistického projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe při životě blokuje rozvoj celé řady obcí, které kvůli ochraně území pro kanál nemohou toto území využít pro rozvoj. Megalomanský projekt s velmi spornou ekonomikou by měl katastrofální dopad na životní prostředí,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík. „Vládě navrhnu, aby materiál ministra Bendla buď vůbec neprojednala nebo zamítla,“ dodává ministr.
Ministr dopravy Petr Bendl chce v pondělí navrhnout vládě, aby vzala na vědomí materiál, který počítá se zařazením kanálu Dunaj-Odra-Labe do Politiky územního rozvoje. To by znamenalo nutnou územní ochranu koridoru, kterým by kanál v budoucnu vedl a tím zásadní omezení ekonomického rozvoje obcí i krajů v celé jeho trase.
Ekonomika celého projektu je velice pochybná. Neexistuje žádná relevantní analýza, která by ukazovala na přínosy, které by investice z veřejných zdrojů, jejíž náklady se odhadují až na bilion korun, měla znamenat. Naopak, ministerstvo dopravy navrhuje usnesením vlády zaúkolovat samo sebe, aby teprve připravilo analýzu nutných investičních nákladů a to s termínem až do konce roku 2010.
Naopak již dnes existuje celá řada velmi konkrétních argumentů proti pokračování úvah o realizaci kanálu Dunaj-Odra-Labe. Jeho případná výstavba by byla v naprostém rozporu s platnou českou i evropskou legislativou – kanál by nenávratně poškodil či zničil 17 území soustavy Natura 2000 a to bez možnosti jakýchkoli kompenzačních opatření. Tím by se Česká republika vystavila téměř jistým sankcím ze strany Evropské komise, které v takových případech dosahují i stovek tisíc eur denně do nápravy stavu.
Stavba kanálu by negativně zasáhla 94 maloplošných chráněných území a čtyři chráněné krajinné oblasti. Řadu cenných biotopů i mimo chráněná území by nenávratně zničila. Nenávratné poškození by hrozilo také třem z 12 mezinárodně významných a chráněných mokřadů v České republice. Prakticky v celé délce uvažovaného kanálu by došlo k zásadním narušením územních systémů ekologické stability, jakými jsou například říční nivy, vodní toky, lesy, apod.
Vybudování kanálu by mělo negativní dopad na 130 druhá zvláště chráněných rostlin, stejně jako na více než 200 druhů živočichů (nepočítaje bezobratlé), z nichž valné většina je taktéž chráněna zákonem i evropskými normami.
Uvažovaný kanál Dunaj-Odra-Labe se dotýká 1385 km vodních toků v České republice. Významně by poškodil především toky v povodí Odry a Moravy. Znamenal by narušení migračních tras ryb, významné omezení rybolovu i rekreačního využití toků. Došlo by k významně negativnímu ovlivnění hydrologických podmínek v říčních nivách na ploše téměř 33 000 hektarů, v některých oblastech by to znamenalo ohrožení až 80 % plochy dotčených říčních niv.
Expertní analýza ministerstva životního prostředí propočetla, že stavba by vážně narušila vodní režim na 28 % plochy zasažených povodí. Negativně by ovlivnila přes 350 vodních vrtů, z nichž by 130 úplně zničila.
Příznivci projektu často argumentují napojením kanálu na vodní cesty v zahraničí. Nic takového ale projekt nezaručuje, s okolními státy nebyl dosud vůbec projednán (to navrhuje Ministerstvo dopravy teprve pondělnímu zasedání vlády jako svůj úkol). „Považuji předložení takového materiálu, který neprošel řádně ani meziresortním připomínkovým řízením, tři týdny před koncem práce této vlády, za neseriózní. Vláda podle mého názoru musí takový návrh jednoznačně odmítnout či se jím nezabývat,“ uzavírá ministr životního prostředí Martin Bursík.
Jakub Kašpar, tiskový mluvčí MŽP
Poznámky:
[1] Jedná se o dokument s názvem „Návrh dalšího postupu provozování a budování vodních cest a v souvislosti s reálností a účelností územní ochrany průplavního spojení Dunaj - Odra – Labe“.