Odpovědí politiků G8 na výzvu byznysu musí být jasné ano
„Odpovědí představitelů zemí G8 na páteční výzvu stovky šéfů nejvýznamnějších světových firem by mělo být jasné ano. Když už i letecké a ropné společnosti vybízejí k rychlé akci, je jakékoli lavírování už nejenom nebezpečné, ale i trapné,“ přivítal ministr životního prostředí Martin Bursík páteční prohlášení Světového ekonomického fóra (WEF) [1].
Vrcholní manažeři vyzvali politiky k jasnému závazku minimálně padesátiprocentní redukce skleníkových plynů oproti současnosti do roku 2050 a k tomu, aby začali ihned podnikat konkrétní kroky. Výzvu adresovali japonskému premiérovi Jasuo Fukudovi, který bude od 7. července hostitelem summitu G8.
Stovka firem, které výzvu podepsaly, představuje více než desetinu objemu všech na světě obchodovatelných akcií. Patří mezi ně letecké i ropné společnosti, či finanční instituce. Připojily se například Alcoa (USA), AIG (USA), British Airways (Velká Británie), Deutsche Bank (Německo), Duke Energy (USA), Electricité de France (Francie), Eskom (JAR), Petrobras (Brazílie), RusHydro (Rusko), Royal Dutch Shell (Nizozemí), Telstra (Austrálie), Tokyo Electric Power (Japonsko), či švédský Vattenfall. Pod prohlášením jsou podepsáni také tři vrcholní představitelé WEF.
„Výzvu 'kapitánů' světového byznysu jednoznačně vítám. Nemohla být formulována jasněji. Už i největší světové firmy jsou na palubě stejné lodi, jako Evropská unie či státy bezprostředně ohrožené změnou klimatu,“ říká český ministr životního prostředí Martin Bursík. „Věřím, že i český průmysl pochopí šanci a výzvu, která před ním stojí. Jen tak budou moci být české firmy konkurenceschopné a na budoucím trhu uspějí,“ konstatuje ministr.
Podle ministra Bursíka by odpovědí představitelů G8 na červencovém summitu v Japonsku mělo být jasné vyjádření ochoty uzavřít příští rok v prosinci v Kodani globální klimatickou dohodu obsahující konkrétní a jasné závazky a nástroje ke snižování skleníkových emisí. „Minulý týden požádali představitelé ostrova Kiribati vlády Nového Zélandu a Austrálie, aby přijaly dnešní obyvatele Kiribati za své občany. Kiribati je totiž prvním státem světa, který zanikne právě v důsledku klimatických změn. V této situaci je už opravdu těžké pochopit, že někdo radí nedělat nic a vyčkávat,“ uzavírá ministr Bursík.
Jakub Kašpar, tiskový mluvčí MŽP
Poznámky:
[1] Výzva obsahuje i sadu konkrétních doporučení pro politiky. Mezi ně patří:
* uzavření celosvětové dohody, která po roce 2012 nahradí Kjótský protokol na klimatickém summitu OSN v Kodani v prosinci 2009
* závazný cíl snížit světové emise CO2ekv do roku 2050 nejméně o 50 % oproti současnosti (tedy ze současných cca 45 miliard tun CO2ekv na cca 22 miliard tun CO2ekv/rok)
* největšího snížení musí dosáhnout právě země G8 a další vyspělé ekonomiky, své závazky ale musí přijmout i další země – například Čína, Indie či Brazílie
* k dosažení takové redukce je třeba využít veškeré dostupné ekonomické nástroje, včetně podpory výzkumu, daňového zvýhodnění nízkouhlíkových technologií a zavedení celosvětového systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
* snižování skleníkových plynů není překážka, ale příležitost pro ekonomický rozvoj. Zásadní překlopení světové ekonomiky na ekonomiku nízkouhlíkovou přinese profit všem
* jednat je třeba hned – veškeré dostupné informace ukazují, že jediným odpovědným řešením je okamžitá akce. Náklady na nicnedělání by byly neúnosně vysoké
Komentář Martina Bursíka k tomuto tématu v Hospodářských novinách.