Ochrana před povodněmi na Labi - MKOL předkládá druhou zprávu
Největší přírodní katastrofy ve střední Evropě v posledních desetiletích představují povodně. Také letos jsme byli svědky, jak překvapivé a ničivé mohou povodně být.
Zatímco v červenci 2009 byly postiženy zejména přítoky v horní části povodí Labe, na vlastním toku Labe zůstala v paměti především katastrofální povodeň v srpnu 2002 a následující povodně v zimě 2003 a na jaře 2006.
Postižení občané si při každé povodni kladou následující otázky: Je možné se před povodněmi lépe chránit? Jaká protipovodňová opatření byla realizována a jaká se plánují do budoucna?
„V tak rozsáhlém povodí, jako je povodí Labe, je v zájmu účinné ochrany před povodněmi mezinárodní spolupráce nezbytností. V roce 2003 byl schválen Akční plán povodňové ochrany Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL). Tento plán je základem intenzivní česko-německé spolupráce v oblasti protipovodňové prevence a při realizaci protipovodňových opatření v povodí Labe“, vysvětluje prezident MKOL, Fritz Holzwarth.
MKOL představila včera v Drážďanech veřejnosti Druhou zprávu o plnění „Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe“ v letech 2006 – 2008. Významného pokroku bylo dosaženo především v oblasti analýzy povodňových rizik, hlásných a předpovědních povodňových systémů, při realizaci opatření vedoucích ke zlepšení schopnosti krajiny a údolních niv zadržovat vodu a technických protipovodňových opatření. Ve sledovaném období bylo mimo jiné obnoveno 420 ha lužní krajiny v důsledku oddálení ochranné hráze od toku Labe u obce Lenzen, bylo sanováno nebo nově vystavěno cca 180 km ochranných hrází a v údolních nádržích byl zvýšen ovladatelný objem o více než 50 mil. m3.
„Průběh povodně na jaře 2006 a způsob, jakým se ji podařilo zvládnout, dokládá, že realizovaná opatření Akčního plánu významnou měrou přispěla ke zvýšení ochrany obyvatel a jejich majetku před povodněmi na Labi,“ podotýká Heide Jekel, vedoucí německé delegace v MKOL. „Díky manipulacím na Vltavské kaskádě a vodních nádržích na Ohři se dala povodňová situace v České republice a v Německu až po hranice mezi Saskem a Saskem-Anhaltskem dobře zvládnout“, dodává Veronika Jáglová, vedoucí české delegace.
„Je důležité, že byla vymezena záplavová území v zastavěných oblastech podél vodních toků, kde lze očekávat významná povodňová rizika a povodňové škody,“ pokračuje prezident MKOL, Fritz Holzwarth. „To je základním předpokladem pro snižování potenciálu škod v ohrožených oblastech. Zpráva, kterou nyní předkládáme veřejnosti, shrnuje již realizovaná a plánovaná opatření, která jsou velmi dobrým základem, pro úspěšnou implementaci evropské Směrnice o zvládání a vyhodnocování povodňových rizik v povodí Labe.“
Všichni přítomní odborníci se shodli na tom, že zvládání povodňových rizik není jen úkolem generačním, ale i úkolem všech aktérů společnosti, přičemž jeho úspěšnost je zaručena jen v případě společné realizace v rámci celého, tedy mezinárodního povodí.
Jakub Kašpar, tiskový mluvčí MŽP
MKOL byla založena 8. října 1990 v Magdeburku. K zakládajícím a smluvním stranám patří vedle České republiky a Spolkové republiky Německo i Evropská unie, která byla smluvní stranou MKOL do 30. 4. 2004, tedy do doby vstupu ČR do EU dne 1. 5. 2004. MKOL vypracovává doporučení pro smluvní strany. Delegace a pracovní skupiny v MKOL jsou složeny ze zástupců státních a vědeckých institucí z České republiky, Německa, Polska a Rakouska a EU (Polsko, Rakousko a EU mají v MKOL statut pozorovatelů). Vedle toho se na práci v pracovních skupinách podílejí i zástupci nevládních organizací. Sídlem sekretariátu MKOL je Magdeburk. Osm pracovníků sekretariátu podporuje práci Komise a jejích pracovních skupin po odborné, jazykové a technicko-organizační stránce. Pracovními jazyky jsou čeština a němčina.
Dotazy a další informace:
Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL), Dr. Slavomír Vosika (vedoucí sekretariátu) tel.: +49 391 400 030; e-mail: sekretariat@ikse-mkol.org