Ochrana ozonové vrstvy: V Bangkoku se řeší pokračování naplňování Montrealského protokolu
V Bangkoku dnes začalo 44. zasedání Otevřené pracovní skupiny smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.[1] Na tomto zasedání, kde ČR jakožto země předsedající Radě EU zajišťuje koordinaci Evropské unie, se diskuse zaměří na řadu technických, ale také finančních otázek s cílem připravit rozhodnutí a doporučení pro posílení naplňování této nejúspěšnější globální environmentální smlouvy ratifikované 197 státy světa a Evropskou unií.
Největší pozornost bude zaměřena na otázky doplnění zdrojů Mnohostranného fondu pro implementaci Montrealského protokolu (MLF) na období 2021 – 2023, o kterém se rozhodne 16. července 2022 na již 5. mimořádném zasedání smluvních stran. Z MLF se hradí projekty na ochranu ozonové vrstvy v rozvojových zemích, což ve výsledku přináší benefit všem zemím světa. Covidová pandemie znemožnila přijetí rozhodnutí o této otázce v uplynulých dvou letech. Nyní je proto nezbytné dosáhnout konsenzu o doplnění zdrojů MLF tak, aby nebylo ohroženo pokračování Fondem financovaných projektů. Navíc se bude diskutovat i o zadání pro studii, ze které vzejde doporučení pro doplnění zdrojů MLF na další tříleté období (2024 – 2026). Fond je tvořen příspěvky rozvinutých zemí, včetně České republiky, která ho financuje z rozpočtové kapitoly MŽP.
Na pořadu jednání je také řada návrhů s cílem dále posílit celosvětová opatření na vyloučení výroby a spotřeby tzv. „regulovaných látek“, [2] které ozonovou vrstvu poškozují a omezit používání některých fluorovaných skleníkových plynů, jež jsou od roku 2016 [3] kontrolovány Protokolem kvůli jejich rozšíření jako náhrad za vyloučené regulované látky a jejich výraznému negativnímu vlivu na klimatický systém Země. Diskutují se nejen návrhy opatření, jež je nutné učinit na národní úrovni v jednotlivých státech (zavádění environmentálně šetrných náhrad), ale také zlepšení monitoringu používání látek, kontrola jejich dovozu a vývozu s cílem předejít nelegálním přepravám a dovozu zastaralých zařízení obsahujících tyto látky (např. klimatizace, chladící zařízení) do rozvojových zemí. Montrealský protokol významně přispívá k ochraně klimatu. Otázky podpory energetické účinnosti a širšího použití technologií šetrných ke klimatu budou rovněž součástí diskuse.
Poznámky:
[1] Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1987) (dále jen „Protokol“ nebo „Montrealský protokol“) byl sjednán k Vídeňské úmluvě na ochranu ozonové vrstvy (1985), jejímž smyslem je chránit lidské zdraví a životní prostředí proti nepříznivým účinkům lidské činnosti, které ovlivňují nebo by mohly ovlivňovat ozonovou vrstvu.
[2] Konkrétně se jedná o téměř 100 druhů látek. Mezi nejvíce nebezpečné patří halony, tetrachlormetan, metylbromid (v ČR se nepoužívá od roku 2002), chlorfluoruhlovodíky (CFC) a hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC). Regulované látky pronikají do vyšších vrstev atmosféry, kde způsobují zeslabování ozonové vrstvy, která život na Zemi chrání před negativními účinky UV záření.
[3] Přijato rozhodnutí o zařazení látek pod Montrealský protokol, v platnosti od 1.1. 2019.
Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 818 nebo 267 122 534
e-mail: tiskove@mzp.cz