Obří dunajská expedice vydává zprávu o stavu Dunaje a jeho povodí
U příležitosti Dne Dunaje představujeme výsledky čtvrtého společného průzkumu Dunaje včetně jeho hlavních přítoků (JDS4), který v letech 2019 a 2020 koordinovala Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (ICPDR). Na samotné expedici i zpracování výsledků o kvalitě vody a stavu ekosystémů tohoto evropského veletoku spolupracovalo mnoho stovek odborníků ze zemí povodí Dunaje. Konečné výsledky jsou nyní zveřejněny a zpřístupněny laické a odborné veřejnosti online. Tyto informace zejména poslouží pro plánování v oblasti vod, pro volbu vhodných opatření na zlepšení stavu vod ve strategických Plánech povodí.
Společný průzkum Dunaje (viz tisková zpráva) je nejrozsáhlejší výzkumnou aktivitou v oblasti monitorování povrchových vod na světě a koná se jednou za šest let. Svým komplexním přístupem přináší nové informace o kvalitě vody a aktuálním stavu říčních ekosystémů řeky Dunaje včetně jeho hlavních přítoků. Sjednocuje postupy sledování vod v podunajských k dosažení dobrého stavu vod – stěžejního cíle Rámcové směrnice o vodách 2000/60/ES.
Během průzkumu mezinárodní týmy vědců na monitorovacích profilech toků odebraly vzorky a měřily různé parametry a environmentální charakteristiky řek - od znečištění chemickými polutanty, zatížení živinami a mikrobiálními patogeny, přes biologickou rozmanitost, hydromorfologii až po míru zatížení vodního prostředí plasty a radioaktivitu. Díky nim máme nyní k dispozici aktuální a komplexní obraz o stavu povodí Dunaje, včetně jeho přítoků a vodních útvarů povrchových a podzemních vod podél Dunaje.
I tentokrát průzkum Dunaje poskytl příležitost pro testování řady nových a inovativních postupů v ohromujícím rozsahu, a to včetně průzkumu environmentální DNA (eDNA – z odebrané vody se zjistí pomocí analýzy DNA druhové složení fauny a flóry žijící v povodí nad odběrným místem) nebo cílových a necílových screeningových metod (analýzy vzorků vody na zastoupení chemických látek – pesticidů, léčiv, drog apod).
Výsledky komplexního šetření poskytují jedinečný pohled na stav povodí Dunaje. Pár zajímavostí z něj:
- Během průzkumu ichtyologové v Dunaji a jeho přítocích odlovili a vrátili zpět do řek celkem přes 76 tisíc jedinců - 72 druhů ryb a 3 druhů bezčelistnatců a konstatovali pouze na 17 % míst dobrý ekologický stav dle této složky biologické kvality.
- Pomocí bezobratlých živočichů (celkem bylo nalezeno 484 taxonů) byl na 81 % míst indikován dobrý a vyšší ekologický stav ve vztahu k organickému znečištění. Nicméně z pohledu celkové degradace biotopů včetně hydromorfologického stavu toku se v dobrém stavu nacházelo pouze 37 % míst.
- Bylo identifikováno 385 druhů bentických rozsivek (fytobentos – nárosty řas na dně). Obecně řečeno, jejich stav se zhoršoval směrem po proudu – 61% míst na horním Dunaji bylo v dobrém stavu, 20 % na středním a na dolním žádné. Na přítocích je situace v porovnání se samotným Dunajem lepší.
- Celkově bylo identifikováno 682 taxonů fytoplanktonu - řeka Morava, Ipel’ a Rackevei-Soroksari rameno Dunaje patřily k přítokům s nejvyšším množstvím chlorofylu a, což ukazuje na zvýšenou eutrofizaci a přísun živin.
- Speciální vzorkovnice na zachytávání mikroplastů byly umístěny na 15 profilech po 14 dnů, kdy se v nich usazovala drobná vlákna a částečky polymerů spolu s dalšími sedimenty. Studie na obsah mikroplastů zahrnovala také sběr mlžů – korbikuly asijské a slávičky mnohotvaré – invazních druhů vyskytujících se v povodí Dunaje. Analýzy ukázaly, že zatímco ve vodě nebyl PET zachycen, v mlžích se objevil dominantně ze všech polymerů.
Z výsledků průzkumu je zřejmé, že Dunaj, který čelí mnoha vlivům, se od posledních výstupů v určitých problematických oblastech zlepšil. Je to však člověkem velmi silně využívaný ekosystém, a tak zbývá vynaložit ještě mnoho úsilí, aby došlo k nápravě.
Průzkum na území ČR byl prováděn na dvou říčních profilech, Morava - Lanžhot a Dyje – Pohansko, v místech, kde hlavní moravské řeky opouští ČR. Účast a koordinaci prací na národní úrovni zajišťoval Odbor ochrany vod Ministerstva životního prostředí ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v. v. i. Dále spolupracovalo Povodí Moravy, a.s., které se podílelo na speciálních laboratorních analýzách vod, a Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i. Během průzkumu řek Moravy a Dyje na území ČR se testovaly např. metody využití e-DNA analýz řasové flóry a fauny vodních bezobratlých živočichů pro porovnání s konvenčními metodami monitoringu pro účely hodnocení ekologického stavu tekoucích vod pomocí fytobentosu, fytoplanktonu a makrozoobentosu či analýzy vzorků plavenin na obsah vybraných typů mikroplastů v povrchových vodách. Speciální vzorkovnice zachytily mikroplasty různého složení - procenticky byl nejvíce zastoupen polyethylen, ze kterého se vyrábí např. igelitové tašky nebo víčka PET lahví. Získaná data umožní porovnání vývoje kvality a stavu vod a jejich společenstev v dlouhodobém horizontu a aplikaci vhodných opatření.
Více o průzkumu zde.
Zprávy o JDS4 na odkazech (zatím pouze v anglické jazyce):
Public report zde
Scientific report zde
Poznámka:
Den Dunaje se začal slavit 29. června v roce 2004 u příležitosti desátého výročí podpisu Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje. Na Den Dunaje si 14 států, které sdílejí povodí Dunaje, připomíná zásadní roli, kterou tento veletoka jeho přítoky hrají v životě lidí: poskytují vodu, potraviny, energii, rekreaci i obživu. Na Den Dunaje si připomínáme, jak zásadní je pečovat o řeky i to, že už jsme v tomto snažení dosáhli značných úspěchů.
Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail: tiskove@mzp.cz