MŽP: Balíček EK k udržitelné spotřebě a výrobě by měl být ambicióznější
Balíček dokumentů, který by měl v zemích Evropské unie přispět k prosazování udržitelné spotřeby a výroby tak, jak ho Evropská komise před několika dny schválila, je podle českého Ministerstva životního prostředí málo ambiciózní. Komise se v něm téměř vůbec nezaměřila na samotné výrobce nebo na osvětu a vzdělávání veřejnosti. Balíček má přitom přispět k tomu, aby spotřebitelé měli možnost volby takových výrobků a služeb, které jsou energeticky a s ohledem na životní prostředí co nejúspornější.
„Akční plán pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku byl ze strany Ministerstva životního prostředí od samého počátku považován za málo ambiciózní a příliš obecný,“ řekla náměstkyně ministra Rut Bízková. „Nedostatkem je zejména úzký záběr na vybrané problémy a opatření související s ochranou životního prostředí. Pouhými zlepšeními v ochraně životního prostředí se však nepodaří dosáhnout změn v chování spotřebitelů a producentů zboží a potravin či poskytovatelů služeb,“ popsala Bízková a dodala, že jedinou výjimku tvoří opatření na zvýšení informovanosti spotřebitelů o ekoznačených výrobcích, které jsou však na trhu EU přítomny jen minimálně.
„Zůstává tak pro nás otázkou, zda-li je balíček skutečně výzva k akci nebo pouze podklad pro psaní dalších mnoha slov. Orientace na spotřebitele a jeho spotřební volbu je přitom pro environmentální, klimatické a energetické cíle EU zásadní. V některých zemích původní EU15 (například v Belgii) domácnosti produkují více než 20 % emisí skleníkových plynů. Také na jejich spotřebitelské volbě záleží, jaké bude reálné snížení emisí skleníkových plynů a spotřeby energie do roku 2020. A podobně je to s odpovědností vlád – pokud přijímají závazky, měly by jít příkladem a nakupovat tak, aby bylo možné tyto závazky splnit,“ dodala Rut Bízková.
Evropské domácnosti jsou v současnosti klíčovým přispěvatelem k environmentálním problémům a podle vědeckých projekcí i mezinárodních organizací, jako je Organizace pro hospodářskou pomoc a rozvoj (OECD) nebo Evropská environmentální agentura (EEA), by se spotřeba domácností měla do roku 2030 zdvojnásobit. Dle odhadů Ministerstva financí by výdaje domácností v ČR na spotřebu měly v roce 2008 činit 1 873 miliard Kč (v roce 2011 až 2 273 miliard Kč) a vládních institucí 747 miliard Kč (v roce 2011 až 820 miliard Kč). Spotřebitelé tak hrají zcela zásadní roli v prosazování udržitelné spotřeby, potažmo i výroby. I když se vlastnosti jednotlivých výrobků stále zlepšují, celková nadspotřeba často dosažený pokrok předežene. Na základě studií vědců a mezinárodních organizací byly jako oblasti spotřeby domácností s největším dopadem jak na životní prostředí, tak na ekonomickou a sociální oblast, stanoveny konzumace jídla a pití, dopady spojené s užíváním budov (tj. spotřeba energií a zdrojů jako je voda) a osobní doprava.
Cílem Akčního plánu by tak mělo být dosáhnout změny spotřebitelského chování jednak soustavným působením na povědomí spotřebitelů a dále větší nabídkou výrobků s malou energetickou náročností a méně zatěžujících životní prostředí. Veřejný sektor pak by měl jít ve své spotřebě příkladem. V této souvislosti je vhodné zmínit Systém monitorování spotřeby a úspor energie v budovách vládních institucí, který vláda schválila na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu. Stejně jako Národní program snižování emisí ČR, navržený MŽP, který povede k obměně nejméně čtvrtiny vozového parku vládních institucí za ekologicky šetrnější vozidla do konce roku 2013. MŽP již tuto obměnu zahájilo – vedení úřadu nyní využívá hybridní vozy a referentská vozidla MŽP vybírá s ohledem na měrné emise CO2. I úspory energie nejsou pro MŽP nic nového. Rekonstrukcí fasády MŽP docílilo 50% snížení spotřeby energie pro vytápění, postupnou výměnou osvětlení dokonce docílilo přidělení evropského certifikátu GreenLight.
Udržitelná spotřeba a výroba je po problematice klimatických změn druhou hlavní prioritou MŽP pro období českého předsednictví v Radě EU. MŽP bude, podobně jako Francie a mezinárodní nevládní organizace (např. EEB), požadovat, aby Rada ministrů životního prostředí ze zemí EU v říjnu 2008 přijala závěry vedoucí k přípravě plánu, který skutečně zohlední všechny aspekty udržitelné spotřeby a výroby - tedy nejen životní prostředí, ale také průmysl a sociální oblast. Změna v chování spotřebitelů a výrobců je základním předpokladem pro další průmyslový a sociální rozvoj, který bude zároveň šetrný k životnímu prostředí.
Balíček dokumentů týkajících se udržitelné výroby a spotřeby, jehož součástí je Akční plán pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku, schválila Evropská komise minulou středu. Vyplývá z něj například rozšíření Směrnice k ekodesignu výrobků využívající elektrickou energii, revize systému udělování evropské ekoznačky (The Flower), která má za cíl navýšení počtu ekoznačených výrobků na trhu, revize systému EMAS (Systém řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí) nebo změny v tzv. zelených veřejných zakázkách.
V dalším období chce Evropská komise provést revizi směrnice energetického štítkování elektrospotřebičů a rozšířit program ověřování a certifikace environmentálních technologií a rozšířit spolupráci s obchodním sektorem a spotřebitelskými svazy.