Ministr Brabec v Lucemburku jednal o snižování emisí skleníkových plynů, Pařížské dohodě i ochraně přírody
Ministři životního prostředí EU dnes diskutovali o legislativních návrzích pro snižování emisí skleníkových plynů v odvětví mimo evropský systém obchodování s emisemi EU ETS. V reakci na nedávné rozhodnutí americké administrativy o vystoupení Spojených států z Pařížské dohody také znovu potvrdili svůj závazek tuto dohodu plně implementovat. Ministři na svém pravidelném jednání Rady pro životní prostředí rovněž přijali závěry k Akčnímu plánu pro přírodu, lidi a hospodářství, jehož cílem je posílit provádění evropského práva v oblasti biologické rozmanitosti.
Pařížská dohoda po odstoupení USA
Ministři se dnes v kontextu nedávného rozhodnutí o vystoupení Spojených států amerických z Pařížské dohody o ochraně klimatu [1] vyjádřili k aktuálnímu vývoji a postoji členských zemí EU. Česká republika v tomto ohledu podobně jako další členské státy Evropské unie a také většina zemí světa lituje rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody. „Spolu s kolegy z ostatních členských států jsem dnes potvrdil náš společný závazek dále spolupracovat a začít uvádět do praxe Pařížskou dohodu,“ zdůrazňuje ministr životního prostředí Richard Brabec. Zároveň dodává, že dle jeho názoru nemůže být dohoda znovu otevřena k dalšímu vyjednávání, jak navrhla administrativa USA. Naopak zásadní je nyní přijmout pravidla pro její implementaci [2].
„Potenciální největší dopad vystoupení Spojených států z Pařížské dohody je ten, že USA jsou významným přispěvatelem do různých mezinárodních fondů, prostřednictvím kterých jsou v rozvojových státech financována nezbytná adaptační opatření, stejně jako opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. A pomáhají také se šířením čistých nízkouhlíkových technologií. Jestliže tedy dojde k významnému krácení finančních příspěvků ze strany Spojených států, tak to samozřejmě může znamenat značný problém,“ dodává ministr Brabec.
Snižování emisí skleníkových plynů mimo EU ETS a posílení ochrany biodiverzity
Mezi hlavní témata dnešního jednání ministrů evropské osmadvacítky patřila ale zejména debata o legislativních návrzích pro snižování emisí skleníkových plynů v odvětvích mimo emisní obchodování, tedy z oblastí, jako je doprava, zemědělství, budovy či odpady. „Oceňuji pokrok, kterého bylo doposud dosaženo v projednávání těchto legislativních návrhů. Dosažení včasné shody je důležité i pro zahájení provádění našich již odsouhlasených cílů, jak na úrovni EU, tak mezinárodní,“ komentuje závěry jednání ministr Brabec. Dva legislativní návrhy, jejichž cílem je dosáhnout plnění cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, které si EU vytyčila do roku 2030, předložila Evropská komise loni v červenci. U obou návrhů, jak nařízení ke sdílení úsilí [3], tak k zahrnutí a pohlcování emisí z půdy a lesnictví (LULUCF) [4] do rámce pro oblast energetiky a klimatu do roku 2030, byl od té doby na půdě Rady učiněn značný posun. Stále však zůstává několik otázek k dořešení předtím, než bude možné zahájit vyjednávání s Evropským parlamentem. „Zejména v oblasti LULUCF jsme však již velmi blízko přijatelného kompromisu. V otázce sdílení úsilí bychom měli lépe zohlednit snahy států jako ČR, které své emise v těchto odvětvích snížily včas, a tak předčasně splní stanovené cíle k roku 2020,“ upřesňuje ministr Brabec.
„Pokroku je potřeba dosáhnout také v další naší prioritě, a to ve vyjednávání revize směrnice EU ETS. Jsme uprostřed trojstranných diskusí s Evropským parlamentem a věříme, že stávající a nadcházející předsednictví nás brzy dokáže dovést k nalezení shody tak, abychom zajistili předvídatelnost pro investiční prostředí v průmyslu a energetice,“ doplňuje ministr Brabec. Na konci června předá Malta pomyslné předsednické žezlo v Radě EU spolu s aktuálně projednávanými návrhy Estonsku.
Dalším bodem jednání byla ochrana přírody. Ministři schválili závěry Rady, ve kterých vítají nedávno zveřejněný Akční plán EU pro přírodu, lidi a hospodářství [5]. Jeho cílem je zlepšit ochranu přírody a biologické rozmanitosti v EU ve prospěch jejích občanů i ekonomiky. „Akční plán obsahuje velmi široké spektrum průřezových opatření pro naplňování směrnic "o ptácích" a "o stanovištích". Na jednu stranu mají poskytnout členským státům podklady a nástroje pro další úsilí při zlepšování stavu stanovišť a druhů. Na druhou stranu je v mnoha ohledech od členských států vyžadována nezbytná součinnost,“ vysvětluje ministr Brabec a ujišťuje, že Česká republika tento požadavek na součinnost zodpovědně přijímá. Cílem akčního plánu by měla být především pomoc členským státům v prosazování cílů směrnic a poskytnutí opory a argumentace pro jejich vymáhání.
Poznámky:
[1] Pařížská dohoda o ochraně klimatu vstoupila v platnost v listopadu 2016, Více zde.
[2] Ratifikaci Pařížské dohody již schválil Senát a nyní se očekává projednání v Poslanecké sněmovně.
[3] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu.
[4] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu
[5] Akční plán pro přírodu, lidi a hospodářství EK zveřejnila 27. 4. 2017. Více zde.
Kontakt pro média:
Jana Taušová
zástupkyně tiskové mluvčí MŽP
Tel.: +420 739 242 379
E-mail: tiskove@mzp.cz