Ministerstvo životního prostředí nechá posoudit obnovu uhelné elektrárny Prunéřov nezávislým mezinárodním týmem
Ministr životního prostředí Jan Dusík dnes rozhodl o dalším postupu Ministerstva životního prostředí při posuzování vlivů na životní prostředí záměru společnosti ČEZ „Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II 3 x 250 MWe“.
„Po důkladném prostudování veškeré dokumentace záměru jsem dospěl k rozhodnutí předložit záměr k nezávislému mezinárodnímu posouzení. Spornou otázkou totiž zůstává, jaké účinnosti výroby elektřiny lze v Prunéřově dosáhnout, zda navržená technologie odpovídá parametrům nejlepší dostupné techniky (BAT). Mezinárodní posouzení rovněž vyhodnotí, zda proběhlý proces EIA představoval řádné posouzení celého projektu. Tento postup jsem včera navrhl premiérovi, který s ním souhlasil,“ komentuje rozhodnutí ministr Dusík.
„Mezinárodním posouzením chci oprostit proces EIA od politických a ekonomických tlaků. Věřím, že posouzení nezávislým mezinárodním týmem pomůže objektivitě celého procesu. K tomuto postupu mne vede několik skutečností: především význam projektu ve vztahu k produkci emisí CO2 a nejednoznačnost ve výkladu závaznosti aplikace BAT. Prunéřov je v současnosti největším zdrojem emisí oxidu uhličitého v České republice a je třeba, aby bylo nalezeno to nejlepší řešení,“ pokračuje ministr Dusík.
O zpracovateli a časovém vymezení nezávislého mezinárodního posouzení bude Ministerstvo životního prostředí informovat, jakmile bude dokončeno zadání studie a podepsána smlouva se zpracovatelem. Pro zajištění plné nezávislosti bude posouzení zadáno přímo ministerstvem, nikoli oznamovatelem.
Ministerstvo životního prostředí posuzuje záměr „Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II 3 x 250 MWe“ od června 2008, kdy obdrželo od oznamovatele (ČEZ, a.s.) jeho oznámení. Elektrárna by pak měla být v provozu 25 let.
Oznamovatel navrhl řešení záměru v procesu EIA jako jednovariantní s tím, že jinou variantu nepředložil ani na základě dodatečné výzvy ke zpracování takové varianty, která by odpovídala ve všech parametrech tzv. nejlepším dostupným technikám (BAT). Investor odůvodnil nemožnost variantního řešení jeho technickou a ekonomickou neproveditelností. Ministerstvo životního prostředí proto pokračovalo v projednávání záměru jako jednovariantního. Nyní se proces nachází před vydáním závěrečného stanoviska posuzování vlivů na životní prostředí.
Ve vztahu k nejlepším dostupným technikám je navržený záměr způsobilý splnit všechny parametry s výjimkou účinnosti zařízení, která má přímý dopad na emise CO2. V tomto ohledu se v záměru navrhuje zvýšení čisté účinnosti oproti stávajícím blokům z 32,80 % na 39,06%. Podle metodiky BAT (uvedené v referenčních dokumentech EU – BREF) by měla být dosažena čistá účinnost takového zařízení v rozmezí 42-45%. Splnění BAT je v dalších stadiích povolovacího procesu posuzováno při vydávání tzv. integrovaného povolení. Záměr je přitom nutno vyhodnocovat jak z hlediska porovnání se stávajícím stavem (tj. emisní charakteristika v současnosti provozovaných bloků elektrárny, které by měly být nahrazeny), tak z hlediska souladu jeho emisních parametrů se složkovými emisními limity a s parametry BAT. Z pohledu zákona o integrované prevenci představuje záměr nové zařízení, je tedy nutno k němu vztahovat parametry BAT pro nová zařízení.
Poznámky:
Účinnost technologie uhelné elektrárny - množství produkované elektřiny při spalování uhlí. Čistá účinnost je podíl vyrobené elektřiny na výstupu z elektrárny k energii obsažené v palivu. Tato hodnota tedy zohledňuje vlastní spotřebu elektrárny nutnou pro výrobu elektřiny. Platí, že čím vyšší účinnost, tím nižší emise CO2 při stejné produkci energie.
BAT – best available techniques, nejlepší dostupné techniky
Nejlepší dostupné techniky (BAT) jsou definovány jako nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a činností a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení, a pokud to není možné, tak k omezování emisí a jejich dopadů na životní prostředí. Technikami se rozumí jak použitá technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno, udržováno a vyřazováno z provozu. Dostupnými technikami se rozumí techniky vyvinuté v měřítku umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli za rozumných podmínek dostupné bez ohledu na to, zda jsou používány nebo vyráběny v České republice. Nejlepší se rozumí nejúčinnější technika z hlediska dosažené vysoké úrovně ochrany životního prostředí.
BREF – referenční dokumenty o BAT, které zpracovává Evropská komise ve spolupráci s členskými státy a zástupci průmyslu a nevládních organizací
BREF není přímo závazný dokument, nicméně musí být brán při povolování vymezených zařízení v potaz. V legislativě je stanoveno, že se při určování emisních limitů u vymezených zařízení vychází z BAT. BAT pro jednotlivá odvětví průmyslu jsou popsána v BREF, nicméně lze použít i jiné zdroje, případně zohlednit specifickou situaci konkrétního povolovaného zařízení.
Hodnocení BAT se v současnosti nejvíce používá při posuzování průmyslových činností, které musí získat integrované povolení. Při posuzování se vychází z informací, které o svých, zejména koncových technologiích a technologických postupech, uvede provozovatel zařízení v žádosti o vydání integrovaného povolení a dále z evropských referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF). Na jejich vzniku se podílejí v rámci činností národních technických pracovních skupin odborníci jednotlivých členských států Evropské unie, kteří prostřednictvím svých zástupců zasedají v příslušné pracovní skupině organizované European Integrated Pollution Prevention and Control Bureau (EIPPCB) Evropské komise v Seville.
Integrované povolení
Integrované povolování je na evropské úrovni regulováno směrnicí 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování znečištění a v národní legislativě zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.
U vybraných zařízení s nejvýznamnějšími dopady na životní prostředí, které jsou vymezeny přílohou č. 1 zákona o integrované prevenci – tedy např. velkým průmyslovým podnikům - ukládá povinnost projít procesem tzv. „integrovaného povolení“. Toto řízení integruje a zároveň nahrazuje souhlasy a vyjádření vydávané podle jednotlivých tzv. složkových zákonů (např. podle zákona o odpadech, ovzduší, vodách, lesích, o ochraně přírody a krajiny, o ochraně zemědělského půdního fondu, o veterinární péči, o ochraně veřejného zdraví a dalších).
Při stanovování podmínek provozu těchto zařízení se vychází z BAT, respektive hodnot (emisí, účinností apod.), které BAT dosahují. Příslušný úřad (povolovacím úřadem je krajský úřad), který řízení vede, jako výsledek řízení povolení vydá či žádost zamítne. V případě, že jej vydá, zároveň stanoví závazné podmínky provozu zařízení.
Integrované povolení musí nový provoz získat ještě před vydáním stavebního povolení. Investor zařízení o něj tedy může požádat kdykoli před vydáním stavebního povolení.
Posloupnost řízení, kterými musí záměr projít, než je realizován:
soulad s územním plánem (případně změna ÚP)
hodnocení vlivů na životní prostředí - EIA
zvláštní povolení (např. výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, vodoprávní povolení atd. – záleží vždy na povaze projednávané stavby)
územní rozhodnutí (územní řízení)
integrované povolení - IPPC
stavební povolení
kolaudační rozhodnutí (kolaudační řízení)
Veškeré BREF jsou k dispozici v anglickém originálu a českém překladu volně ke stažení na stránkách http://www.ippc.cz
Další informace k problematice integrovaného povolování i ke konkrétním povolovacím řízením jsou na stránkách MŽP: http://www.mzp.cz