Mezirezortní seminář k problematice úmyslného trávení živočichů otevřel možnosti spolupráce
Ministerstvo životního prostředí s Českou společností ornitologickou připravilo seminář k problematice boje se zakázanými prostředky zabíjení živočichů s konkrétním zaměřením na úmyslné trávení volně žijících živočichů [1].
Protože klíčovou roli pro úspěšné dopadení pachatele hraje spolupráce mezi dotčenými subjekty a jejich koordinovaný postup, konal se seminář mimo jiné za účasti zástupců Policie ČR, České inspekce životního prostředí a Státní veterinární správy.
Ministerstvo životního prostředí chtělo posunout blíže k řešení skutečnost, že přestože se této problematice dlouhodobě věnuje a společně s Českou společností ornitologickou provádí dlouhodobě osvětu, nebyl v ČR dosud úspěšně vyřešen jediný případ [2].
Na úvod semináře seznámil všechny přítomné s aktuálními stavem této problematiky náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař - ředitel sekce ochrany přírody a krajiny[3]. Poté zástupci všech přítomných orgánů a organizací diskutovali o postupu a svých rolích v řešení problematiky trávení volně žijících živočichů.
Výrazně se podařilo identifikovat a zpřesnit problematická místa v procesu vyšetřování případů a určit tři prioritní okruhy budoucí spolupráce zejména státních institucí.
Prvním okruhem je příprava koordinovaného postupu klíčových organizací (Policie ČR, České inspekce životního prostředí a Státní veterinární zprávy) při nalezení živočicha s podezřením na otravu. Druhým je společné uplatnění připomínek k legislativním úpravám, které se týkají dané problematiky. A třetím krokem je společná příprava osvětového materiálu pro neodbornou veřejnost.
Účastníci semináře se také mohli seznámit s inspirativní prezentací o postupech vyšetřování případů otrav na Slovensku, kterou uvedl Mário Kern, zástupce ředitele odboru justičné polície Úradu justičnej a kriminálnej polície Prezídia Policajného zboru Slovenskej republiky.
Poznámky:
[1] Zabíjení otrávenými návnadami patří mezi zakázané metody usmrcování živočichů, což vyplývá jak z národní a evropské legislativy (Směrnice o ochraně volně žijících ptáků, Směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin), tak i z mezinárodních úmluv, zejména z Úmluvy o ochraně evropské fauny, flóry a přírodních stanovišť (tzv. Bernské úmluvy). Jedná se o závažný a dlouhodobý problém, který je v různém měřítku aktuální ve většině evropských zemí. Používání otrávených návnad, které je primárně zaměřeno pravděpodobně na hubení drobných šelem, jako jsou lišky či kuny, má vzhledem k neselektivnímu působení dopad na všechny skupiny živočichů, obzvláště negativně zasahuje populace zvláště chráněných druhů, a to zejména velkých dravců, kteří jsou kvůli malé početnosti populací snáze ohrozitelní. Dalším významným aspektem je fakt, že se jedná o toxické látky, které představují potenciální nebezpečí pro lidské zdraví.
[2] Ročně je u nás zdokumentováno několik desítek případů ilegálního trávení, avšak předpokládaný celkový počet zahubených ptáků je mnohonásobně vyšší – pravděpodobně až několik tisíc ročně – protože trávení probíhá utajeně a o většině případů se nikdo nedozví.
[3] Ministerstvo životního prostředí se průběžně snaží nalézt řešení přetrvávající neutěšené situace. Díky spolupráci resortu životního prostředí a zemědělství a dalších spolupracujících organizací již bylo docíleno dílčích úspěchů, např. na úrovni předpisů Evropské komise, kdy bylo odsouhlaseno vyřazení karbofuranu ze seznamu účinných látek povolených pro použití v přípravcích na ochranu rostlin. Tímto krokem však řešení dané problematiky ani zdaleka nekončí, a to především z důvodu existence zásob různých druhů toxických látek (často dnes již zakázaných přípravků na ochranu rostlin jako je např. karbofuran) a jejich pokračujícího zneužívání.