Domů Pro média a veřejnost Aktuality Archiv tiskových zpráv Krkonošský národní park slaví pětačtyřicátiny

Krkonošský národní park slaví pětačtyřicátiny

Pětačtyřicáté narozeniny slaví v sobotu 17. května náš nejstaší národní park – Krkonoše (KRNAP). Vyhlášen byl vládním nařízením 17. května 1963. Ochrana unikátní krkonošské přírody se ovšem datuje ještě mnohem více do minulosti. Krkonošská příroda v sobě totiž skrývá poklady světového významu.

První oficiální ochrana přírody, respektive především flóry, Krkonoš zařčíná již před více než sto lety. V roce 1904 vydává tehdejší c. k. místodržitelství v Praze výnos o nutnosti chránit krkonošskou květenu a ve stejném roce vzniká v Krkonoších také první rezervace. Je soukromá – na svém panství ji na Labské stráni na rozloze 60 hektarů vyhlašuje hrabě Jan Nepomuk Harrach.

Chránit bylo opravdu co. Rozkvetlé bohatství našich nejvyšších hor trpělo v té době především tak rozsáhlým sběrem léčivých rostlin, že mnohé druhy začaly být opravdu ohroženy. Krkonošská flóra zahrnuje přitom i naprosté světové unikáty – relikty poslední doby ledové (lomikámen sněžný, ostružiník moruška, rašeliník Lindbergův, šídlatka jezerní) a také řadu místních endemitů, rostlin, jež nerostou nikde jinde na světě (bedrník skalní, jeřáb krkonošský, lomikámen pižmový, všivec krkonošský, zvonek krkonošský, či na tři desítky různých druhů jestřábníků).

První návrh na vyhlášení národního parku v Krkonoších vznikl již v počátku Československé republiky. Předložil ho profesor František Schustler již v roce 1923. Blížící se válka ale namísto vyhlášení národního parku přinesla naopak mnohé jizvy na krkonošské krajině – nakonec nevyužitý pás betonových opevnění a přístupové asfaltky až do vrcholových partií hor. V roce 1931 vznikla alespoň rezervace Kotelské rokle (dnes Kotelné jámy), k nimž v roce 1952 přibyly Černohorská rašeliniště, Labský důl, Obří důl, Pančavská louka a Úpské rašeliniště, k nimž v roce 1960 přibyly další čtyři. O 11 let později vzniká náš první národní park (sousední polský Karkonoski park narodowy byl vyhlášen v roce 1959). Dnes má včetně ochranného pásma rozlohu 54 969 hektarů.

Mezinárodní význam krkonošské přírody dokládá například česko-polská biosférická rezervace UNESCO Krkonoše – Karkonosze, vyhlášená v roce 1992. Pančavská louka a Úpské rašeliniště jsou součástí seznamu mokřadů mezinárodního významu, vrcholové partie – Krkonošská tundra – jsou součástí tzv. Corine Biotopes, tedy mezinárodně významných biotopů Evropy a nejcennější části Krkonoš jsou součástí evropské soustavy Natura 2000.

Jakub Kašpar, tiskový mluvčí MŽP