Kontroly ČIŽP a SFŽP zaměřené na odběr podzemních vod a skládky nebezpečných odpadů ukázaly mnoho nedostatků
Od března tohoto roku provádí Česká inspekce životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí kontrolu zaměřenou na plnění povinností při nakládání s vodami u odběratelů podzemních vod, týkající se placení poplatků, včasného vyřizování administrativy a spolupráce s ČIŽP. Na základě analýzy dostupných dat byly vytipovány problematické subjekty, vhodné ke kontrole dodržování zákona. Za období březen až červen 2008 bylo u 80 kontrolovaných měst, obcí, podnikatelů a dalších právních subjektů zjištěno v 50 % případů porušení zákonů, vyhlášek a dalších předpisů. Hlavním zjištěním bylo porušování vodního zákona, kdy kontrolovaný subjekt odebíral podzemní vodu bez platného povolení k nakládání s vodami, což je sankcionováno pokutou [1]. V některých případech byla odebíraná voda měřena pouze podružnými vodoměry u jednotlivých spotřebitelů a měřidla nebyla instalována na vodojemech.
Současně také probíhá plošná kontrola odběratelů podzemních vod tak, aby do 2 let byly zkontrolovány všechny subjekty. Za období březen-červen letošního roku bylo na pokutách a nedoplatcích uloženo 11,9 mil. Kč a zároveň došlo i k nápravě protiprávního stavu.
Souběžně s kontrolou čerpání podzemních vod probíhá od dubna 2008 kontrola zaměřená na nakládání s nebezpečnými odpady, tj. na skutečné množství těchto odpadů ukládané na skládky, na plnění zákonných evidenčních povinností a na správnost placení poplatků za uložené odpady.
K datu zahájení kontroly bylo na území České republiky evidováno celkem 29 skládek nebezpečného odpadu. Za období duben až červen 2008 bylo prověřeno 14 těchto zařízení. Do konce tohoto roku bude provedena kontrola u těch zbývajících a kontroly zamýšlíme každoročně opakovat.
Za odpady uložené na těchto skládkách se platí poplatky, část z nich (tzv. riziková složka) je příjmem Státního fondu životního prostředí. Fond využívá vybrané prostředky na kofinancování evropských fondů v rámci Operačního programu Životní prostředí.
Kontrolou byla zjištěna řada nedostatků, mj. to, že se nebezpečné odpady nadměrně využívají k technickému zabezpečení skládky, k překryvu ostatních odpadů a tím se skládkaři vyhýbají placení poplatků. Problematické je také provozování stabilizačních linek a biodegradačních ploch. Tyto linky stále častěji slouží jako zařízení k úpravě odpadů tak, aby se z nebezpečných odpadů staly tzv. odpady ostatní, které by měly být méně rizikové a zároveň se za ně platí nižší poplatky. Upravené odpady však stále vykazují nebezpečné vlastnosti. Proto tuto oblast úpravy odpadů budeme nadále pečlivě sledovat.
Příjmy SFŽP z poplatků složkových zákonů v časové řadě klesají, což není způsobeno klesajícím znečištěním, za které jsou poplatky vyměřovány, ale platební nekázní, případně podvodným jednáním těch, kteří jsou povinni platit. Nevybrané poplatky přitom znamenají zhoršení možnosti spolufinancovat dotace z evropských fondů a tím významně přispět ke zlepšení kvality životního prostředí v České republice.
Jarmila Krebsová, tiskové oddělení MŽP
Poznámka:
/1/ Podle ustanovení vodního zákona se neplatí poplatky za skutečný odběr do 6000 m3 za kalendářní rok nebo 500 m3 za měsíc. V současné době se za jeden m3 pitné vody odvádí 2 Kč rovným dílem do rozpočtů krajů a SFŽP, které tyto prostředky využívají jako investice na realizaci vodohospodářských akcí, a to jednak při kofinancování programů podpory z EU a národních programů. Za nelegální čerpaní podzemní vody je ze zákona uložena pokuta ve výši 50 Kč/m3, další pokuta odběrateli hrozí za chybějící povolení a tím může být výsledná výše sankce pro nelegálního odběratele velmi citelná.