Klimatický summit na Bali začal, jednání budou složitá
Téměř 10 000 delegátů ze 180 států celého světa se sjelo na Bali, jeden z tisíců ostrovů, tvořících Indonésii, diskutovat o tom, jak zmírnit změnu klimatu a adaptovat se na negativní dopady, které ji doprovází. Dvanáctidenního jednání, které dnes začalo, se mimo delegátů zúčastní také 130 ministrů životního prostředí a několik hlav států a premiérů. Konkrétně například nově zvolený australský premiér Kevin Rudd a bývalý americký viceprezident a nositel Nobelovy ceny za mír Al Gore. Českou delegaci povede místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík.
Pondělní slavnostní zahájení otevřel prezident minulé konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) David Mwiraria z Keni a předal řízení konference novému prezidentu, indonéskému ministru životního prostředí Rachmadu Witoelarovi. První týden konference bude patřit vyjednávání expertů, kteří by měli připravit konkrétní návrhy rozhodnutí, které budou poté diskutovat příští týden ministři.
Od konference na Bali se neočekává přijetí konkrétních emisních závazků. Nicméně cílem je překonat mezeru, která by mohla vzniknout po skončení prvního kontrolního období Kjótského protokolu v roce 2012. Hovoří se zejména o tzv. „cestovní mapě z Bali“, která má formulovat harmonogram pro dosažení dohody mezi všemi zúčastněnými stranami do konce roku 2009, kdy by mělo dojít ke schválení nového protokolu v Kodani. Jednání budou pravděpodobně obtížná, neboť k absolutnímu redukčnímu závazku ve výší 30 % do roku 2020 se v současnosti přihlásilo pouze 27 členských států Evropské unie a Norsko.
Kromě diskuse o budoucích redukčních závazcích čeká delegáty i debata o prohloubení adaptačních mechanismů a jejich financování. K tomu by měl sloužit samostatný Adaptační fond, jehož základy byly položeny již minulý rok v Nairobi. Hlavním úkolem fondu je financování adaptačních opatření na zmírnění změny klimatu především v rozvojových zemích světa, které jsou z hlediska dopadu klimatických změn nejzranitelnější (např. Bangladéš, Mikronésie, Maledivy, atd.). Další pokrok ve vyjednávání je možné očekávat zejména v otázkách emisí způsobených odlesňováním a degradací půdy, což je prioritní téma právě pro hostitelskou Indonésii a státy Latinské Ameriky. Mezi stěžejní většina delegací řadí rovněž diskusi o prohloubení uhlíkového trhu a transferu vyspělých průmyslových a ekologicky šetrných technologií do rozvojových částí světa.
Českou delegaci čeká mimo oficiální program celá řada bilaterálních jednání. Především jednání s Francií a Švédskem k přípravě společných 18 měsíců předsednictví v EU. Jednat se ale bude také o zájmech ČR v oblasti flexibilních mechanismů Kjótského protokolu, kde již byly navázány dobré vzájemné vztahy s Japonskem, Španělskem, Nizozemím a Finskem. Tato jednání jsou důležitá vzhledem k tomu, že 1. ledna 2008 začíná tzv. kontrolní období Kjótského protokolu, kdy může ČR obchodovat s přebytkem emisních redukcí, který má vůči aktuálnímu kjótskému závazku.
Jakub Kašpar, tiskový mluvčí MŽP
Další informace:
http://unfccc.int/meetings/cop_13/items/4049.php
http://www.iisd.ca/climate/cop13