Hodnocení globálního stavu biologické rozmanitosti
Sekretariát Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) zveřejnil 10. května 2010 dlouho očekávanou publikaci o globálním hodnocení stavu biodiverzity - 3. Vydání globálního biodiverzitního výhledu (Global Biodiversity Outlook 3).[1]
Vydání publikace právě v letošním roce není náhodné. Představitelé vlád a států se na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Rio de Janeiru dohodli již v roce 2002 na společném globálním cíli významně snížit úbytek biologické rozmanitosti do roku 2010. Ze všech současných vědeckých analýz a informací vyplývá, že tento cíl nebyl naplněn. Naopak, alarmující trendy v úbytku biologické rozmanitosti pokračují na všech úrovních - genové, druhové i ekosystémové.
Publikace uvádí, že nejvíce ohroženou skupinou druhů jsou celosvětově obojživelníci, zatímco stav různých druhů korálů se zhoršuje nejrychleji. Početnost všech obratlovců klesla mezi lety 1970 až 2006 o jednu třetinu, a to zejména v tropických oblastech a na mokřadních stanovištích a téměř jedna čtvrtina druhů rostlin je ohrožena vymřením. Plocha cenných přírodních prostředí globálně ztrácí na rozloze a celistvosti. Nejvíce ohroženými ekosystémy jsou sladkovodní mokřady, trvale zaledněné oblasti moří, slané pobřežní přílivové oblasti, korálové útesy a mělké šelfové útesy. Určitým pozitivním trendem je naopak zvyšující se procento vyhlášených chráněných území a úspěšná jsou rovněž opatření na záchranu či zvýšení populací některých ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Podle publikace existuje pět hlavních příčin stávajících negativních trendů - náhlé změny podmínek přírodních stanovišť, intenzivní využívání přírodních zdrojů, znečištění prostředí, negativní vliv invazních druhů rostlin a živočichů a klimatické změny. Stále se také nedaří započítat hodnotu biologické rozmanitosti a přínosy ekosystémových služeb do ekonomických kalkulací. Problémem je často obtížná komunikace mezi vědeckou obcí, která trendy v biodiverzitě sleduje a politiky, kteří přijímají a implementují svá rozhodnutí.
Vyhlídky do budoucna nejsou příznivé. Předpokládá se, že většina současných negativních trendů bude pokračovat - tropické lesy budou nadále ubývat vlivem rozšiřování zemědělské půdy na pěstování plodin a pastvy dobytka. Klimatické změny a intenzivní mezinárodní pohyb lidí a zboží přinesou další rizika související se šířením nepůvodních invazních druhů. Pokračující znečišťování vodního prostředí společně s budováním masivních vodních nádrží bude vytvářet další negativní tlaky na biodiverzitu ve sladkých vodách včetně omezování ekosystémových služeb, které toto prostředí lidem poskytuje. Nadměrné využívání přírodních zdrojů, zejména ryb, bude dále poškozovat mořské ekosystémy s tím, že může dojít k vyhynutí některých populací a kolapsu rybářského průmyslu.
V úvodu publikace vyjadřuje generální tajemník OSN pan BAN Ki-moon své přesvědčení, že "ochrana biologické rozmanitosti nemůže být řešena dodatečně až poté, co vyřešíme jiné cíle. Biologická rozmanitost je totiž základem, na němž je řada těchto cílů postavena.“
Naše rozhodnutí a aktivity v následující jedné či dvou dekádách určí, zda budeme moci nadále žít v relativně stabilních podmínkách životního prostředí, na kterých stavěla lidská civilizace svůj rozvoj po desítky tisíc let. Pokud neuspějeme, dojde velmi pravděpodobně k přeměně mnoha druhů ekosystémů do zcela nového stavu s velmi nejistými možnostmi pro uspokojování potřeb současných i budoucích generací lidí.
Anglická verze celé publikace je veřejně dostupná na stránkách CBD :www.gbo3.cbd.int/