Dotační program Zelená úsporám bude rozšířen i na veřejné budovy, MŽP tak pomůže městům a obcím.
Dodatek smlouvy o prodeji emisních jednotek AAU [1], který podepsali ministryně životního prostředí Rut Bízková a výkonný ředitel Organizace pro rozvoj nových energetických a průmyslových technologií (NEDO) Yasuhiro Shimizu dne 10. června 2010 v Praze, umožňuje rozšířit program Zelená úsporám o investice do veřejných budov.
„Města, obce i kraje tak budou moci čerpat finanční prostředky na opatření, která povedou k úsporám energií například ve školách, školkách, nemocnicích a ústavech sociální péče. Tento krok chápeme jako výraznou pomoc státu krajské a místní samosprávě. A to v době, kdy tyto subjekty nemají dostatek peněz, protože se potýkají s výrazným výpadkem daňových příjmů z rozpočtového určení daní v postkrizové době,“ říká ministryně životního prostředí Rut Bízková.
Po realizaci energeticky úsporných opatřeních tak dojde u staveb k výrazně nižším nákladům na spotřebu energií, budovy budou tak zároveň šetrnější k životnímu prostředí a příznivě to ovlivní i ekologické myšlení veřejnosti.
Toto opatření Ministerstva životního prostředí však bude mít podle ministryně Rut Bízkové také pozitivní dopad na tuzemský pracovní trh, protože umožní stavebním firmám vytvořit nová, či alespoň udržet stávající pracovní místa.
To potvrzuje i prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš. Jak uvedl, podniky očekávaly v době krize podporu státu a program Zelená úsporám představuje efektivní nástroj, který firmám může pomoci překonat toto kritické období.
Program Zelená úsporám vznikl proto, aby pomocí dotací usnadnil zavádění opatření k úsporám energií a využívání obnovitelných zdrojů energie v rodinných domech a obytných budovách, na které není možné čerpat dotace z evropského Operačního programu Životní prostředí. Zároveň řeší naše přebytky emisních kreditů v rámci Kjótského protokolu, pomáhá k dalšímu snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší v České republice a to právě realizací opatření v oblasti vytápění rodinných domů a obytných budov.
Po počátečním pomalejším rozběhu se program Zelená úsporám začal dobře vyvíjet, počet žádostí narůstal exponenciálním způsobem. Od letošního jara není nárůst již tak strmý. „Výsledky bilance, kterou Státní fond životního prostředí ČR pravidelně provádí, naznačují, že další získané či očekávané finanční prostředky z prodeje jednotek AAU je možné v předem určené výši vložit také do zateplování veřejných budov,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Štěpánek.
Protože prostředky určené pro Prioritní osu 3.2 (realizace úspor energie a odpadního tepla u nepodnikatelské sféry) v Operačním programu Životní prostředí pro veřejné budovy ve výši 12,5 miliardy korun byly již zcela vyčerpány, a přes velký zájem žadatelů není pro ně možné vypsat další výzvu, rozhodlo MŽP a SFŽP ČR umožnit podporu veřejných budov z Programu Zelená úsporám. Protože jde v tomto případě o národní peníze, které vznikly počátkem devadesátých let při restrukturalizaci českého průmyslu, veřejný sektor, který také nesl náklady této transformace by měl mít šanci je také využít.
Žádosti o dotace v oblasti podpory realizace úspor energie ve veřejných budovách se budou přijímat od 19. července t.r. do doby, než bude zažádáno o 1,5 násobek alokované částky, která je 4 miliardy korun. Pro maximální zjednodušení celého procesu podání žádosti bude postup obdobný jako u OPŽP. Prostřednictvím webových stránek Státního fondu životního prostředí ČR (www.sfzp.cz) bude možné dostat se ke Směrnicím, formulářům a žádostem „všemi směry“ - přes Program Zelená úsporám (www.zelenausporam.cz), ale i přes evropský dotační program OPŽP (www.opzp.cz).
Vzhledem k tomu, že program Zelená úsporám končí prosincem roku 2012, kdy ale musí být nejen schváleny projekty, ale ukončeny a vyfakturovány všechny práce a provedeny veškeré kontroly, je reálná doba na přípravu investic a podávání žádostí zhruba již jen jeden rok až rok a půl.
„Je velice pravděpodobné, že touto kombinací projektů veškeré prostředky získané z již uskutečněných nebo ještě dojednávaných prodejů jednotek AAU, budou oproti počátečním nejistotám a obavám veřejnosti a médií, zcela vyčerpány,“ říká poradce ministryně Jan Dusík.
Poznámky:
[1] Jednotka AAU (jednotka přiděleného množství, Assigned Amount Unit) je jednotka definovaná v rámci Kjótského protokolu, která představuje obchodovatelné právo státu vypustit do ovzduší jednu tunu emisí skleníkových plynů v období 2008 – 2012. Přebytek svých jednotek může země, která snížila emise víc, než se v Kjótském protokolu zavázala, prodat ostatním zemím. Jednotky přiděleného množství představují vlastně „emisní rozpočet“ každé průmyslově vyspělé země, který obdržela na základě svého emisního cíle v rámci Kjótského protokolu. Jednotky přiděleného množství AAU jsou používány pro počítání závazků v rámci Kjótského protokolu a vytváří tak „mezinárodní měnu“, která může být podle článku 17 Kjótského protokolu flexibilně obchodována mezi státy za účelem dosažení redukčních závazků.
ČR disponuje podle kjótského závazku právem vypustit do ovzduší celkem cca 900 mil tun CO2ekv v období 2008 – 2012. Toto právo je vyjádřeno v jednotkách přiděleného množství AAU. Reálné množství vypuštěných emisí bude podle současných analýz o cca 17 % nižší, než jsou naše cíle v rámci Kjótského protokolu. Tento rozdíl může ČR prodat, v podobě jednotek AAU zemím, kterým se Kjótský protokol plnit nedaří.