České předsednictví úspěšně vyjednalo zákaz dovozu tuleních produktů
Evropský parlament dnes drtivou většinou hlasů schválil návrh celoevropského zákazu dovozu a obchodu s tuleními výrobky, který vyjednalo v Radě EU a v diskusi s Evropským parlamentem české předsednictví EU.
„Velice vítám zcela přesvědčivé rozhodnutí evropských poslanců. Znamená to, že k zákazu obchodu s produkty z tuleních mláďat přibývá také efektivní regulace obchodu s výrobky z dospělých jedinců. Je to účinná ochrana populací tuleňů před brutálními způsoby lovu, které jsou v Evropě již léta zakázané,“ říká předseda Rady EU pro životní prostředí, český ministr životního prostředí Martin Bursík.
Výjimka bude platit pouze pro lov pro obživu původních obyvatel (například Inuitů v Grónsku). „Dnes schválený zákaz je dalším úspěchem českého předsednictví v EU v oblasti životního prostředí. Ochrana biodiverzity byla jednou z našich resortních předsednických priorit a dosažení shody na zákazu obchodu s tuleními produkty považujeme za důležitý krok k ochraně přírodní rozmanitosti ve světě,“ říká předseda Rady EU pro životní prostředí Martin Bursík. Dík za dobře odvedenou práci patří podle ministra Bursíka českým vyjednavačům jak z MŽP, tak i ze Stálého zastoupení ČR v Bruselu.
V některých zemích je praktikován komerční lov tuleňů způsoby, které nejsou v současnosti srovnatelné s lovem žádných jiných zvířat. Tuleni jsou vůči lidem důvěřiví a na souši jsou nemotorní, takže se stávají snadnou kořistí lovců. Lov probíhá v předjaří na obrovském území a ve velmi drsném arktickém prostředí, což technicky významně znesnadňuje efektivní a rychlé zabití zvířete bez zbytečného trápení. Země, v nichž se tuleni komerčně loví, nejsou schopné zajistit dostatečné kontroly, lovci mnohdy formálně stanovené zásady nedodržují a používají nedovolené metody lovu (nezajistí rychlou smrt zvířete; nezkontrolují, jestli zvíře ještě nežije, a stahují je pak zaživa; v řadě případů dochází před stahováním zvířete k pouhému omráčení hakapikem (cosi na způsob krumpáče); tahání živých zvířat na háku na loď, kde jsou teprve usmrcena; zraněná zvířata nejsou dohledávána a podobně).
Na celém světě se každoročně uloví (podle dat z roku 2006) zhruba 1,25 milionu ploutvonožců (tuleňů, mrožů a lachtanů). Zhruba dvě třetiny z tohoto množství připadají na tři země: Kanadu, Grónsko a Namibii.
Z více než 30 druhů ploutvonožců se komerčně loví 17 druhů, kterých se týká projednávaný návrh nařízení, ale většina komerčního lovu se týká pěti druhů:
- tuleň grónský (harp seal, Pagophilus groenlandicus). Celková populace cca 8,6 milionů ve třech geografických subpopulacích v severních mořích;
- tuleň kroužkovaný (ringed seal, Pusa hispida). Cca 6-7 milionů v severních mořích;
- tuleň kuželozubý (grey seal, Halichoerus grypus). Cca 400 000 v severním Atlantiku a Baltském moři;
- čepcol hřebenatý (hooded seal, Cystophora cristata). Cca 680 000 v severozáp. Atlantiku;
- lachtan jihoafrický (Cape fur seal, Arctocephalus pusillus pusillus). Cca 1,7 milionu na jihu Afriky.
Nejcennějším produktem jsou kůže (kožichy, boty, kabelky, peněženky a další luxusní módní zboží a suvenýry), obchoduje se také s tulením olejem (pro průmyslové a farmaceutické účely) a masem.
Jakub Kašpar, tiskový mluvčí MŽP
Fotogalerii tuleňů a jejich lovu najdete zde.