České předsednictví bylo v oblasti životního prostředí velice úspěšné
Během českého předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009 vedlo Ministerstvo životního prostředí evropskou debatu především v oblasti ochrany klimatu. V prosinci se koná v Kodani klíčový klimatický summit OSN, kde by mělo dojít k uzavření nové dohody o ochraně klimatu, která nahradí Kjótský protokol.
Na nás tedy bylo jménem EU, jež je největším tahounem ochrany klimatu planety, jednat s ostatními klíčovými partnery – tedy novou administrativou USA, Čínou, Japonskem, ale i rozvojovými zeměmi, na něž klimatické změny dopadají nejtvrdším způsobem. Dalšími prioritami českého předsednictví v oblasti životního prostředí byla také ochrana lidského zdraví a životního prostředí, udržitelná výroba a spotřeba a ochrana biodiverzity.
Českému předsednictví se podařilo dojednat šest legislativních předpisů mezi Radou EU a Evropským parlamentem a přijmout je v prvním čtení, což můžeme považovat v porovnání s minulými šesti posledními předsednictvími (počínaje rakouským předsednictvím v první polovině roku 2006 a konče předsednictvím francouzským v druhé polovině 2008) za mimořádný úspěch. Dosáhli jsme totiž šesti shod v prvním čtení ve sledovaném období a to je nejvyšší počet. Jedná se o směrnici o biocidech, nařízení EMAS (systém enviromentálního řízení podniků a auditu), nařízení o ekoznačení, nařízení o látkách poškozujících ozónovou vrstvu, směrnic o druhé etapě rekuperace benzínových par a nařízení o obchodu s výrobky z tuleňů.
Pokud srovnáváme posledních šest předsednictví dle přijatých závěrů Rady, tak české předsednictví se řadí se šesti přijatými závěry Rady vedle Francie na druhé místo (pouze německé předsednictví ve druhé polovině roku 2006 dosáhlo sedmi přijatých závěrů Rady).
Během našeho předsednictví na březnové Radě EU pro životní prostředí byly přijaty závěry Rady k budoucí kodaňské dohodě o ochraně klimatu a závěry Rady s příspěvkem k jarnímu zasedání Evropské rady. Ministři životního prostředí pak na své červnové Radě přijali závěry Rady k biodiverzitě a invazním druhům, k bioodpadům a k adaptacím na změnu klimatu. Podařilo se jim také dojednat politickou shodu členských států k recastu směrnice o průmyslových emisích (IPPC).
České předsednictví (CZ PRES) úspěšně vedlo mnohá mezinárodní vyjednávání a pořádalo několik významných akcí v ČR.
Ochrana klimatu
České předsednictví vedlo mnoho mezinárodních jednání zaměřených na zvýšení ochrany klimatu. Cílem jeho snah bylo i přes složitou ekonomickou situaci zachovat pozici EU jako světového lídra v této oblasti. Zástupci českého předsednictví stáli v čele jednání s indickou vládou ohledně spolupráce na přípravě nové světové dohody o ochraně klimatu. Podíleli se na zahájení spolupráce s administrativou Spojených států amerických v této otázce a také na přípravě společné pozice EU pro konferenci v Kodani v prosinci 2009.
Ministři životního prostředí 2. března přijali závěry Rady vymezující zásadní pozice EU pro novou globální dohodu o nastavení režimu v oblasti ochrany klimatu po roce 2012. Do této důležité debaty se zapojili ministři financí (ECOFIN) a pro rozvojovou spolupráci (CODEV). V nově ustavené společné skupině EPC/EFC probíhala debata o budoucí finanční architektuře, která je jedním z klíčových nástrojů globální dohody o ochraně klimatu. K tomuto důležitému tématu CZ PRES zorganizovalo dvě společná zasedání na úrovni náměstků ministrů a dalších vysokých zástupců resortů životního prostředí a financí členských států a Komise. Březnová a červnová Evropská rada za českého předsednictví potvrdila své ambiciózní cíle v otázkách redukce emisí skleníkových plynů a financování mitigačních a adaptačních opatření v rozvojových zemích. Hlavy států a vlád rovněž stanovily jasné priority a cíle pro další práci EU, která musí být dokončena před konferencí smluvních stran v Kodani a na červnové Radě EU pro životní prostředí ministři potvrdili odhodlání EU dosáhnout globální a komplexní dohody o ochraně klimatu s cílem omezit růst celosvětové průměrné teploty na méně než 2°C.
Během CZ PRES se uskutečnila řada diplomatických aktivit a vyjednávání v souvislosti s posílením pozice EU jako světového lídra před klíčovou konferencí OSN v prosinci letošního roku v Kodani. V dubnu proběhla jednání ministrů životního prostředí zemí G8 v italských Syrakusách. CZ PRES aktivně vyjednávalo za EU při třech přípravných jednání Fóra největších světových ekonomik o změně klimatu a energetice (MEF) ve Washingtonu, Paříži a Mexiko City Mezinárodní otázky změny klimatu byly rovněž na programu bilaterálních summitů EU s některými státy (např. s Korejskou republikou, Kanadou, Japonskem a Čínou). Důležitý byl i summit k udržitelnému rozvoji ve dnech 5. - 7. února v indickém Dillí. Součástí těchto kontaktů byla rovněž bilaterální jednání na jiných mezinárodních fórech (např. na 25. zasedání Řídící rady Programu OSN pro životní prostředí ). Uskutečnila se návštěva na úrovni ministerské Troiky v Tokiu a ve Washingtonu, kde byla zahájena spolupráce s novou americkou administrativou s cílem sblížit pozice mezi EU a USA ve vyjednávání.
Předsednictví připravilo komplexní závěry zaměřené na adaptaci na změnu klimatu v Evropě, které vychází z Bílé knihy publikované Evropskou komisí. Závěry k adaptacím byly schváleny na červnové Radě EU pro životní prostředí a určují hlavní směřování EU a úkoly pro experty, kteří se zabývají dopady a zranitelností jednotlivých států a regionů Evropy a hledají možnosti přizpůsobení se podmínkám měnícího se podnebí.
V souvislosti s přípravou na Kodaňskou dohodu o mezinárodním režimu boje proti změnám klimatu české předsednictví připravilo a Radou byly schváleny závěry Rady, ve kterých EU vyzvala sekretariát Rámcové konvence OSN o změně klimatu (UNFCCC) k předložení změny Kjótského protokolu.
Ochrana lidského zdraví a životního prostředí
Mezi úspěchy předsednictví patří schválení revize nařízení o látkách poškozujících ozónovou vrstvu, jehož důsledkem bude v první řadě omezení výroby i použití a od roku 2020 úplný zákaz výroby a používání tzv. měkkých freonů (HCFC).
Schválena byla i směrnice o druhé etapě rekuperace benzínových par při čerpání pohonných hmot do osobních automobilů na čerpacích stanicích. Podle kompromisu, kterého předsednictví dosáhlo, se určité čerpací stanice musí během několika let vybavit zařízením na zachycování benzínových par uvolňovaných při čerpání benzínu do palivové nádrže motorového vozidla. Tato směrnice přispěje ke zvýšení ochrany ovzduší a zdraví lidí a zároveň také k úspoře benzínu.
V prvním čtení byl Evropským parlamentem (EP) 24. března 2009 odsouhlasen návrh směrnice o uvádění biocidních přípravků na trh vzhledem k prodloužení některých časových období, který byl úspěšným prvním krokem k celkové revizi této směrnice, kterou Komise zveřejnila až v polovině června 2009.
Na červnové Radě EU pro životní prostředí bylo po velmi složitých vyjednáváních českým předsednictvím dosaženo politické shody členských států v Radě k návrhu směrnice o průmyslových emisích (IPPC- integrované prevenci a omezování znečištění). Návrh představuje balíček sedmi v současnosti samostatných legislativních předpisů, které spojuje do jediného dokumentu (vedle směrnice o integrované prevence a omezování znečištění jsou zahrnuty také např. směrnice o velkých spalovacích zařízeních, směrnice o spalování odpadu).
Předsednictví se snažilo také najít kompromis, který zajistí účinnější ochranu vody, půdy, ovzduší a dalších složek životního prostředí a zároveň neohrozí konkurenceschopnost evropského průmyslu. CZ PRES dojednalo shodu členských států nad tímto velice komplexním návrhem a umožnilo tím cestu k dohodě s EP ve druhém čtení. Jedná se o další důležitý krok na cestě k životnímu prostředí šetrnější ekonomice.
Rada EU pro životní prostředí pod vedením CZ PRES dále v červnu schválila závěry k Zelené knize k bioodpadům, ve kterých se členské státy shodly na tom, že má Komise přijít s návrhem, jak řešit nakládání s bioodpady na evropské úrovni. Pokud analýza dopadů ukáže, že je to třeba, předloží Komise návrh nového legislativního předpisu.
České předsednictví také zahájilo diskusi na úrovni pracovní skupiny Rady ke dvěma novým návrhům směrnic k elektroodpadům. Jedná se o návrh směrnice o použití některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (RoHs) a o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (WEEE).
Českému předsednictví se v lednu 2009 podařilo ukončit náročná mezinárodní jednání o reformě a pokračování procesu „Životní prostředí pro Evropu“ v rámci Evropské hospodářské komise OSN, která má napomoci většímu skloubení zájmů ochrany životního prostředí se zvyšováním konkurenceschopnosti a sociální stabilitou evropského kontinentu. Reformu pak pod vedením českého předsednictví schválilo 1. dubna 2009 63. plenární zasedání EHK OSN.
Na 25. zasedání Řídící rady Programu OSN pro životní prostředí v únoru 2009 ćeské předsednictví úspěšně vyjednalo jménem EU celkem 17 rozhodnutí o ochraně životního prostředí, z nichž za nejdůležitější lze považovat přijetí rozhodnutí k chemickým látkám, na jehož základě bude v roce 2010 zahájen mezivládní vyjednávací proces směřující k novému mezinárodně-právnímu nástroji na regulaci rtuti.
Do ministerské deklarace 5. světového vodního fóra prosadilo české předsednictví řadu priorit EU, především přeshraniční spolupráci v mezinárodních povodích, dobré vládnutí a potlačování korupce. Během jednání se podílelo na tvorbě strategie začlenění problematiky vod do prosincové 15. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN pro změnu klimatu.
České předsednictví vyjednávalo jménem EU na 4. zasedání Konference smluvních stran Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech ve dnech 4. – 8. května 2009 v Ženevě. Na konferenci bylo přijato zásadní rozhodnutí o rozšíření rozsahu působnosti Úmluvy z 12 na 21 látek, což významně posílí ochranu zdraví a životního prostředí před toxickými látkami, které způsobují řadu onemocnění.
V Ženevě se konalo v dnech 11.- 15. května 2. zasedání Mezinárodní konference o nakládání s chemickými látkami (ICCM2), které přezkoumávalo plnění Strategického přístupu k mezinárodnímu nakládání s chemickými látkami. Českému předsednictví se podařilo prosadit na tomto zasedání všechny priority EU.
Udržitelná spotřeba a výroba
K úspěchům předsednictví patří i schválení dvou návrhů souvisejících s problematikou udržitelné výroby a spotřeby. Jedná se o revizi nařízení o dobrovolné účasti organizací v systému environmentálního řízení podniků a auditu (EMAS). Díky této revizi by mělo dojít k navýšení počtu organizací, které systém EMAS používají a také ke zvýšení důrazu kladeného organizacemi mimo systém EMAS při výběru jejich dodavatelů z hlediska účasti v programu EMAS.
Dále se jedná o schválení nařízení o ekoznačení. Výsledný návrh by měl zvýšit atraktivitu ekoznačky a zjednodušit systém jejího udělování. Cílem je také zlepšení informovanosti spotřebitelů o dopadech výrobků a služeb na životní prostředí, pochopení a všeobecné uznání tohoto systému označování v Evropské unii a v celosvětovém měřítku.
Českému předsednictví se také podařilo prosadit celou řadu priorit EU do rozhodnutí 17. zasedání Komise OSN pro udržitelný rozvoj v květnu 2009 k urychlení implementace udržitelného rozvoje v oblastech zemědělství (zde zastupovala EU Evropská komise), rozvoje venkova, půdy, sucha, desertifikace, Afriky a v průřezových tématech (např. udržitelné zemědělství a produkce biopaliv, ochrana služeb poskytovaných ekosystémy, udržitelné nakládání s půdou, integrované nakládání s vodními zdroji, posílení implementace Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci, podpora udržitelného rozvoje zemědělství v Africe).
České předsednictví zformulovalo konsensuální stanovisko EU k návrhu Brazílie uspořádat konferenci na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Rio de Janeiro (tzv. Rio+20), v němž upozorňuje na nutnost vyvarovat se duplikací s ostatními procesy a doporučuje orientovat konferenci na klíčové otázky, které by podpořily koncept zelené ekonomiky, inovativní technologie a udržitelnou spotřebu a výrobu.
Ochrana biologické rozmanitosti
Mezi výrazné úspěchy předsednictví patří dosažení shody na návrhu nařízení o obchodu s výrobky z ploutvonožců. Cílem nařízení je omezení uvádění na trh výrobků z ploutvonožců, kteří jsou loveni komerčně pro kůže a jiné produkty. Na trh bude možné uvádět pouze předměty a výrobky pocházející z tradičního lovu původních obyvatel. Uváděny na trh mohou být také výrobky z omezeného pobřežního lovu, ovšem takto získané produkty nelze komerčně využívat.
Předsednictví věnovalo značné úsilí projednání návrhu směrnice o ochraně půd, který byl Komisí představen již v září 2006. Na jednání červnové Rady EU pro životní prostředí byla zařazena zpráva o dosaženém pokroku v projednání této směrnice, ke které se zatím kvůli velice odlišným postojům nepodařilo nalézt shodu členských zemí.
Dále byly předsednictvím připraveny na červnové Radě a jednomyslně schváleny závěry Rady k biodiverzitě a invazivním druhům (hodnocení akčního plánu EU pro biologickou rozmanitost v polovině období a plán strategie EU pro nepůvodní invazní druhy). Členské státy se shodly, že ochranu biodiverzity je třeba integrovat do všech sektorových politik (zemědělství, územní plánování, ochrana klimatu) a a co nejdříve připravit kvalitní strategii - jakými legislativními i nelegislativními nástroji invazním druhům čelit. EU musí zvýšit úsilí pro zastavení poklesu biologické rozmanitosti.
Na březnové Radě EU pro životní prostředí bylo přijato rozhodnutí Rady o postoji, který má být jménem Evropského společenství zaujat, pokud jde o návrhy změn Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství a jejího harmonogramu. Ministři kvalifikovanou většinou odsouhlasili společnou pozici těch členských států EU, které jsou zároveň členy Mezinárodní velrybářské komise (IWC) s cílem chránit co nejefektivnějším způsobem ohrožené druhy kytovců. K nejdiskutovanějším tématům patřila otázka týkající se moratoria na komerční lov velryb a omezení lovu malých kytovců. Přijatá pozice dává šanci efektivně vyjednávat především s Japonskem o ochraně nejohroženějších druhů kytovců.
CZ PRES koordinovalo přípravy společných pozic na 7. zasedání mezinárodní ad hoc pracovní skupiny pro přístup ke genetickým zdrojům a spravedlivému sdílení přínosů z jejich využívání v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD). Pracovní skupina vůbec poprvé diskutovala návrhy operačních textů přednesených smluvními stranami CBD, které by se měly v budoucnu stát součástí právně závazného protokolu.
ČR pořádala ve dnech 27. – 28.května 2009 v Praze ve spolupráci s Evropskou komisí konferenci o přírodních a přírodě blízkých oblastech za účasti zástupců akademické sféry a podnikatelského i neziskového sektoru, která odstartovala diskusi o nutnosti ochrany těchto oblastí.