Česká krajina si zaslouží naši pozornost
Při příležitosti 10. výročí vzniku Evropské úmluvy o krajině uspořádalo dnes, tj. 6. října 2010 Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ministerstvy pro místní rozvoj, zemědělství, kultury, školství mládeže a tělovýchovy, dopravy a průmyslu a obchodu Národní seminář/mezirezortní pracovní jednání k implementaci Evropské úmluvy o krajině a péči o krajinu v České republice. Za Ministerstvo životního prostředí, které je kontaktním místem České republiky při jednání s Radou Evropy, pronesl úvodní slovo náměstek ministra a ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Tomáš Tesař.
Pozvání dále přijali zástupci ministerstev zahraničních věcí, vnitra, práce a sociálních věcí a financí, výborů Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, Asociace krajů, Svazu měst a obcí, odborných organizací i nevládních organizací, které doporučily jednotlivé resorty.
Text Evropské úmluvy o krajině vznikl v roce 2000 na půdě Rady Evropy a ze 47 členských států ji k 30. září 2010 podepsalo 38 a následně ratifikovalo 32 států včetně České republiky. Cílem Evropské úmluvy o krajině je podpořit ochranu, správu a plánování krajiny a organizovat evropskou spolupráci v této oblasti. Státy, které úmluvu podepsaly, podporují myšlenku Rady Evropy, že krajina je důležitou součástí kvality života lidí v městských oblastech i na venkově, v narušených oblastech stejně jako v oblastech vysoce kvalitních a že představuje součást evropského přírodního a kulturního dědictví.[1]
„Cílem společného pracovního setkání bylo otevření konstruktivní diskuse o efektivitě meziresortní spolupráce, o koordinaci resortních přístupů, zájmů a potřeb týkajících se krajiny. Dalšími tématy bylo například sdílení informací o identifikaci překážek, které brání užívání krajiny ve smyslu udržitelného rozvoje a uplatňováni principů Evropské úmluvy o krajině,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař. „Jednání mělo také nastínit vznik jednoduchého způsobu sdílení a výměny informací mezi resorty a dále způsob koordinované prezentace principů Evropské úmluvy o krajině směrem k veřejnosti a směrem k signatářům Evropské úmluvy o krajině,“ dodal náměstek Tesař.
Jedním z významných hostů semináře byla ředitelka Sekce kulturního dědictví, krajiny a prostorového plánování Rady Evropy, paní Maguelonne Déjeant-Pons, která seznámila přítomné se současným stavem, s principy a cíli úmluvy a se současným mezinárodním děním. Dalším významným hostem, který vystoupil v úvodu semináře, byl ředitel Geologického ústavu AV ČR, Václav Cílek, jenž představil krajinu jako náš společný prostor.
Zástupci jednotlivých ministerstev pak stručně informovali o svých aktivitách a prioritách v krajině. Během pracovní části semináře byly formulovány společné cíle, priority a jedním z výstupů semináře byla formulace závěrů pro prohlášení o postupu implementace Evropské úmluvy o krajině a plánech jejího dalšího naplňování v České republice. Finální text bude za Českou republiku přednesen na oslavách 10. výročí otevření Evropské úmluvy o krajině dne 20. října 2010 ve Florencii.[2]
Fotografie ze semináře Péče o krajinu v České republice najdete zde.
Poznámky:
[1] Úmluva vyvažuje přetrvávající konzervační a složkový přístup v ochraně, správě a plánování krajiny přístupem integrovaným a celostním. Naplňování Úmluvy znamená zavádět a provádět krajinné politiky, zavádět postupy umožňující účast veřejnosti, místních a regionálních orgánů a uživatelů na formulování a provádění krajinných politik a reflektovat krajinu zejména v politikách územního plánování, kulturních, environmentálních, sociálních, zemědělských a hospodářských. Občané musejí mít možnost zapojit se do rozhodování o tom, které krajinné hodnoty jsou důležité, musejí mít možnost zúčastnit se rozhodování o ochraně, správě a změnách krajiny. Každý má toto právo a současně odpovědnost vůči krajině. Nezbytnou podmínkou pro naplňování Úmluvy je zvyšování povědomí občanské společnosti, soukromých organizací a orgánů veřejné správy o hodnotách krajiny, jejich úloze a změnách; zásadní a nezastupitelnou úlohu v tomto procesu má vzdělávání a osvěta.
[2] Více informací a oficiální dokumenty najdete na stránkách Rady Evropy a Ministerstva životního prostředí.