Budoucnost lepšího životního prostředí Evropy závisí na inovacích a investicích. Evropská agentura pro životní prostředí zveřejnila svou hodnotící zprávu za posledních 5 let
V oblasti životního prostředí a klimatu zaznamenává Evropa významná pozitiva, zlepšuje se životní prostředí i kvalita života a zároveň se stimuluje růst, inovace a vytvářejí se pracovní místa. Na druhou stranu se stále potýkáme s celou řadou přetrvávajících a narůstajících problémů v oblasti životního prostředí. Jejich řešení vyžaduje zásadní změny v systémech výroby a spotřeby, které stojí za těmito problémy, zaznívá ze zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).
Zpráva „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2015“ (SOER 2015) představuje jak komplexní hodnocení životního prostředí v Evropě, tak i hodnocení a data na celosvětové, regionální a vnitrostátní úrovni včetně srovnání jednotlivých zemí. EEA zveřejnila několik klíčových sdělení z hodnocení SOER 2015 na: této internetové adrese.
„Z naší analýzy vyplývá, že evropské politiky si v průběhu let úspěšně poradily s mnoha problémy v oblasti životního prostředí. Vyplývá z ní však také, že nadále poškozujeme přírodní systémy, které udržují naši prosperitu. I když život v mezích naší planety je velice náročný úkol, přináší jeho splnění obrovské výhody. Budeme-li plně využívat kapacitu Evropy pro inovace, mohli bychom se stát opravdu udržitelnými, budeme moci překračovat dnes známé hranice vědy a technologií a vytvářet nová odvětví a zdravější společnost,“ říká výkonný ředitel EEA Hans Bruyninckx.
Řešení složitých problémů, se kterými se Evropa potýká, bude vyžadovat ambicióznější politiky spolu s lepšími znalostmi a inteligentnějšími investicemi, zaměřenými na zásadní transformaci klíčových systémů, jako jsou potravinářství, energetika, bydlení, doprava, finance, zdravotnictví a vzdělávání. Bude vyžadovat strategie a přístupy zaměřené na zmírnění zátěží, předcházení potenciálním škodám, obnovu ekosystémů, nápravu sociálně-ekonomické nespravedlnosti a přizpůsobení celosvětovým trendům, jako je změna klimatu a úbytek zdrojů.
Ředitel Bruyninckx pokračuje: „Máme 35 let na to, abychom zajistili, že do roku 2050 budeme žít na udržitelné planetě. Může se to zdát jako vzdálená budoucnost, ale abychom dosáhli svého cíle, musíme jednat nyní. Naše opatření a investice musí být ještě ambicióznější a koherentnější. Mnohá z rozhodnutí, která učiníme dnes, určí, jak budeme žít v roce 2050.“
Výběr trendů vývoje životního prostředí v Evropě:
Přírodní bohatství
· Politiky EU snížily znečištění a výrazně zlepšily kvalitu ovzduší a vody v Evropě. Pokračující degradace ekosystémů však ohrožuje hospodářskou produkci a kvalitu života v Evropě.
· Nadále dochází k úbytku biologické rozmanitosti. 60 % hodnocených chráněných druhů a 77 % hodnocených stanovišť se z hlediska ochrany nachází v nepříznivém stavu. Evropa tak nesměřuje ke splnění svého cíle týkajícího se zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2020.
· V posledních letech se zlepšila kvalita sladké vody, avšak asi polovina sladkovodních útvarů v Evropě v roce 2015 pravděpodobně nebude „v dobrém ekologickém stavu“.
· Velké znepokojení vzbuzuje biologická rozmanitost mořských a pobřežních oblastí. K tlakům, které jsou na ni vyvíjeny, patří poškozování mořského dna, znečištění, invazivní nepůvodní druhy a acidifikace. Klesl nadměrný odlov v Atlantiku a Baltu, ale Středozemí ukazuje méně příznivý obrázek, neboť v roce 2014 došlo k nadměrnému odlovu u 91 % hodnocených populací.
· V roce 2012 bylo v ekologickém zemědělství v Evropě využíváno méně než 6 % zemědělských ploch, přičemž mezi jednotlivými zeměmi jsou velké rozdíly.
· V dlouhodobém výhledu se očekává, že dopady změny klimatu budou sílit a hlavní příčiny snižující se biologické rozmanitosti budou přetrvávat.
Efektivita zdrojů
· V roce 2007 domácí spotřeba zdrojů činila 16,7 tuny na osobu a v roce 2012 poklesla na 13,7 tuny na osobu, částečně v důsledku propadu v odvětví stavebnictví v některých zemích.
· V posledních letech se zlepšilo nakládání s odpady a byl zaznamenán pokles v celkové produkci odpadu i množství odpadu, který končí na skládkách. V letech 2004 až 2012 se v 21 zemích zvýšila míra recyklace a v 27 z 31 zemí (pro které jsou dostupná data) klesla míra skládkování. Země EHP dosáhly v roce 2012 průměrné míry recyklace 29 % v porovnání s 22 % v roce 2004.
· Emise skleníkových plynů se od roku 1990, i přes 45% nárůst hospodářské produkce, snížily o 19 %. Využívání fosilních paliv pokleslo, stejně jako emise některých znečišťujících látek z dopravy a průmyslu.
· Finanční krize v roce 2008 a následné hospodářské problémy přispěly také ke snížení určitých druhů zátěží životního prostředí. Až budoucnost ukáže, zda budou tato zlepšení udržitelná.
· Aktuálně dohodnuté politiky nestačí k tomu, aby Evropa dosáhla svých dlouhodobých cílů v oblasti životního prostředí, jako je snížení emisí skleníkových plynů o 80–95 %.
Zdraví a kvalita života
· Politiky v oblasti životního prostředí přinesly zlepšení kvality pitné vody a koupacích vod a snížení jejich znečištění hlavními nebezpečnými látkami.
· Znečištění ovzduší a hluk mají nadále vážné dopady na lidské zdraví v městských oblastech. V roce 2011 bylo v EU okolo 430 000 předčasných úmrtí přisuzováno emisím jemných částic. Vystavení hlukové zátěži přispívá každoročně nejméně k 10 000 případů předčasných úmrtí z důvodu srdečních chorob.
· Rostoucí využívání chemických látek, zejména ve spotřebním zboží, souvisí s nárůstem endokrinních onemocnění a poruch u lidí.
· Předpokládá se, že zlepšování kvality ovzduší nebude dostatečné k tomu, aby zabránilo pokračujícímu poškozování lidského zdraví, a zároveň je pravděpodobné, že dopady způsobené změnou klimatu se zhorší.
· Odvětví ekoprůmyslu vzrostlo v letech 2000 až 2011 o více než 50 % a je jedním z mála odvětví, kterému se od finanční krize v roce 2008 daří jak z hlediska příjmů, tak pracovních míst.
V České republice bude zpráva SOER 2015 představena na odborné konferenci v červnu 2015 za účasti výkonného ředitele Evropské agentury pro životní prostředí Hanse Bruyninckxe.
Kontakt pro více informací:
Petra Roubíčková
tisková mluvčí MŽP
Tel.: +420 739 242 382
E-mail: Petra.Roubickova@mzp.cz