Boj se suchem: naše půda potřebuje vrátit kondici
Vláda schválila společnou státní koncepci ochrany před suchem z dílny Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. MŽP ji naplňuje již rozeběhlým Národním akčním plánem adaptace na změnu klimatu, připravovanou protierozní vyhláškou, která má být účinná od začátku příštího roku, a chystanou novelizací vodního zákona.
„Za MŽP v koncepci navrhujeme především opatření v oblasti retence vody v krajině, ale i ve městech a obcích, kam například míří i náš dotační program Dešťovka,“ shrnuje koncepci ministr Brabec.
Teplota vzduchu v ročním průměru se od 60. let minulého století v teplých měsících zvedla přibližně o 1 °C. Změnil se i objem srážek během roku, kdy na jaře a v létě dochází spíše k jejich poklesu, v zimě naopak k nárůstu. Mimo to se oproti stavu před rokem 1950 snížila retenční kapacita půdy v ČR přibližně o 40 %. Vodní eroze ohrožuje cca 60 % půdy (z toho je již přibližně 12 % znehodnoceno), 14 % je ohroženo větrnou erozí, 45 % půdy zhutnilo. Většina zemědělských půd trpí nedostatkem organické hmoty, má nevyhovující strukturu a v řadě případů dochází k poklesu pH. K tomu se přidává snižující se vydatnost pramenů ve středních Čechách a na jižní Moravě.
„Stát v minulosti udělal mnoho chyb, protože řešil pouze povodně, ale na dlouhodobé sucho se vůbec nepřipravoval. 100 let se tady odváděla voda z krajiny, teď se snažíme všemi možnými prostředky tu vodu v krajině udržet. Navíc klimatická změna postupuje rychleji, než všichni očekávali,“ vysvětluje ministr Richard Brabec a pokračuje: „Zemědělská i lesní půda měla dřív daleko lepší schopnost držet vodu, hlavně kvůli erozi ji ale postupně ztrácela. Dneska je její zadržovací kapacita asi na 50 procentech. Kdyby česká zemědělská půda, které máme asi 3,5 milionu hektarů, byla schopná držet vodu dobře, udržela by jí asi 9 miliard kubíků. Ale udrží jí sotva 5. Ten obrovský rozdíl je několikanásobek objemu vody, který udrží Vltavská kaskáda. Na tom je vidět, kde je největší rezerva v retenci vody – je v samotné půdě.“
Iniciativou ministra Brabce k nalezení efektivního řešení problémů se suchem, které se dotýkají mnoha rezortů, byla v polovině roku 2014 (tedy hned na začátku poslední suché epizody v ČR v letech 2014–2016) ustavena mezirezortní komise VODA-SUCHO ze zástupců dotčených rezortů (MŽP, MZe, MO, MV, MPO, MMR). Komisi radí zástupci vědeckých institucí, vysokých škol, vodohospodářských společností a zemědělských podniků.
„Nesmíme zaspat, abychom nezůstali na suchu. Koncepce proto platí pro všechny, kdo se podílejí na hospodaření s vodou v ČR. Primární zodpovědnost na naplňování jejích cílů nesou především ústřední orgány státní správy, svůj díl na jejím naplňování ponese veřejná správa i zemědělské a vodohospodářské profesní instituce,” zdůrazňuje ministr Brabec.
Koncepce ochrany před suchem stojí na 5 základních pilířích. Opatření vedou k posílení nebo vytváření nových vodních zdrojů, k vytvoření jednotné komunikační platformy k suchu nebo ke zvýšení objemu vody v půdě a v celé ploše krajiny. To přispěje jak ke snížení deficitu půdní vláhy, tak k omezení výskytu nedostatečných průtoků v tocích. Další soubor opatření vede k zodpovědnému hospodaření s vodou, tj. k jejímu opětovnému využívání a snižování míry znečištění vody, která se navrací do přirozeného prostředí Během vyhodnocení suché epizody z roku 2015 se ukázalo, že vážným nedostatkem je chybějící ucelená legislativa řešící problematiku sucha a nedostatku vody ve vodním zákoně. Je tedy nutné, nastavit celý systém operativního řízení a vytvořit mu právní podporu. Koncepce proto popisuje návrh tzv. suché hlavy novely vodního zákona, zahrnující definice základních pojmů, rozlišení mezi pojmy „stav sucha“ a „stav nedostatku vody“. Zatímco stavem sucha se rozumí míra nebezpečí sucha vázaná na směrodatné limity (zejména množství srážek, velikost průtoků ve vodních tocích a výška hladin podzemních vod), stavem nedostatku vody se rozumí dočasný stav, kdy v důsledku sucha požadavky na užívání vod převyšují dostupné zdroje vody a kdy je nezbytné omezovat nakládání s vodou a přijímat další opatření s potenciálním dopadem na základní lidské potřeby, hospodářskou činnost a životní prostředí. V souvislosti s připravovanou novou hlavou zákona o vodách se uvažuje o nastavení procesů pro zavedení plánování pro zvládání sucha. Základním nástrojem pro zvládání sucha a nedostatku vody budou plány pro zvládání sucha (jejich cílem je zajistit dostatek vody k pokrytí základních společenských potřeb, minimalizovat dopady na vodní útvary a hospodářskou činnost). Pro období nedostatku vody budou na úrovni krajů, popř. obcí s rozšířenou působností svolávány komise pro zvládání sucha, které budou dle zmíněného plánu rozhodovat o přijetí definovaných opatření. Základní strukturu plánů stanoví vodní zákon, další náležitosti tvorby a obsahu budou upraveny metodikou nebo vyhláškou. Plány budou povinně zpracovávány na úrovni krajů krajskými úřady. Pro svůj správní obvod budou mít možnost pořídit plán také obecní úřady obcí s rozšířenou působností, jejich soulad s krajským plánem musí schválit kraj. Krajské plány budou projednány MŽP.Koncepce počítá s plány pro zvládání sucha. Připravovaná novela vodního zákona bude zavádět povinnost zpracování „Plánů na zvládání sucha“, resp. metodické postupy pro veřejnou správu různých úrovní k uplatňování operativních opatření v období sucha. V souladu s procesy navrhovanými v nové hlavě vodního zákona budou tak ve spolupráci výzkumných institucí a institucí státní správy realizována opatření na vytvoření informační platformy na sucho, zahrnující rozvoj a propojení monitoringů sucha, vznik varovného systému na sucho, program hospodaření s omezenými vodními zdroji nebo předpověď vývoje stavu vodních zdrojů.
Zavede se jednotný on-line systém pro zvládání sucha, který půjde používat jako webovou či mobilní aplikaci. On-line systém „zvládání sucha“ bude přehledně podávat kompletní informace o kvantitativním stavu vod, požadavcích na odběry se zahrnutím cca 200 nejvýznamnějších vodních nádrží a převodech vody. Systém bude zahrnovat i výhledovou předpověď počasí a informaci o aktuální intenzitě sucha (pomocí plánovaných indikátorů). Starostové, podniky povodí, občané tak budou mít k dispozici kompletní informaci o stavu sucha. Systém bude sloužit jako podklad pro operativní rozhodování tzv. „komise pro zvládání sucha“ a jako podklad pro připravovaný „plán pro zvládání sucha“. Spuštění testovací verze MŽP plánuje na konec letošního roku. Opatření zaměřená na ochranu před suchem pak zahrnují širokou škálu přírodě blízkých i technických řešení.Letos v lednu vládou schválený Národní akční plán adaptace na změnu klimatu je klíčovým dokumentem koncepce pro zvládání sucha. Svými 52 prioritními opatřeními mj. sleduje zachování kvality podzemních a povrchových vod v souvislosti s používáním hnojiv a pesticidů, nastavení pravidel pro plnění podmínek tzv. greeningu (ozelenění v zemědělství), standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, podporu rozvoje ekologického zemědělství, podporu provádění komplexních pozemkových úprav, opatření na lesní půdě, obnovu přirozených funkcí vodních toků a niv, obnovu mokřadů v krajině, podporu realizace protierozních opatření v krajině, opatření na snižování spotřeby vody v energetice a v průmyslu, podporu hospodaření se srážkovými vodami, podporu opětovného využívání vyčištěných odpadních vod nebo podporu moderních technologií čištění odpadních vod. Více informací najdete zde.
Od 1. 4. 2015 platí ministerská novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která nově nastavuje systém hodnocení rizikových látek a prvků způsobujících znečištění zemědělské půdy, zavádí nové povinnosti v ochraně půdy před erozí, a to stanovením míry erozního ohrožení, upřesněním kritérií pro odnímání půdy pro nezemědělské účely a zavedením regulace sběru dat ohledně informací o kvalitě půdy. Ministerstvo životního prostředí už do legislativního procesu předložilo tzv. protierozní vyhlášku, která stanoví hodnocení erozního ohrožení půdy, přípustnou míru erozního ohrožení a opatření ke snížení erozního ohrožení. Více informací najdete zde.
Financování ochrany před suchem má zajistit v následujících letech zejména pomoc z evropských fondů. MŽP vyčlenilo na projekty zaměřené na boj proti suchu v evropských zdrojích zhruba 13,52 mld. Kč, tzn. do r. 2020 máme zatím připraveno ještě přes 6,5 miliardy korun, dále z národních zdrojů už nyní máme připraveno ještě na letošek dalších 240 mil. Kč na program Dešťovka, a budeme v národních rozpočtech hledat další prostředky, tzn., že toto číslo není konečné. Skrze OPŽP či Národní program Životní prostředí podporuje ministerstvo pestrou paletu různých opatření, jakými je vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, krajinných prvků na polích, travních pásů či průlehů na zpomalení odtoku vody ad. Dotace jdou dále na zlepšování vodohospodářské infrastruktury, projekty na rozšiřování vodovodních sítí, rekonstrukci zdrojů pitné vody, včetně zkapacitnění úpraven vod, propojování vodárenských soustav pro zajištění kvalitní pitné vody pro občany ad. Více informací na najdete zde.
Koncepce ochrany před suchem v příloze (PDF, 3 MB)
Přílohy materiálu (PDF, 3 MB)
Kontakt pro média:
Dominika Pospíšilovátiskové oddělení MŽP
Tel.: +420 602 656 403
E-mail: dominika.pospisilova@mzp.cz