Boj se šťovíkem může být úspěšný
Správa Krkonošského národního parku již řadu let cíleně bojuje s rychlým a plošným šířením invazivních druhů rostlin. Ty do Krkonoš svým původem nepatří, velmi dobře se adaptují na místní podmínky a hlavně následně vytlačují druhy původní. Jedním z nejnebezpečnějších invazivních druhů je šťovík alpský, který se rozšířil prakticky po celém území Krkonoš. Ukazuje se, že při spojení chemické a mechanické likvidace je v Krkonoších boj se šťovíkem úspěšný.
„Invazivní druhy rostlin jako je šťovík, křídlatky, netýkavka nebo bolševník představují pro českou přírodu značné riziko,“ uvedl při terénní pochůzce po postižených krkonošských lokalitách náměstek ministra životního prostředí František Pelc. „Živelně a nekontrolovatelně se šíří krajinou. Vítám proto aktivitu Správy KRNAP, která se tomuto problému věnuje z hlediska vědeckého výzkumu, monitoringu, ale také provádí přímou likvidací. Ověřuje tak odborné teorie a získává cenné zkušenosti. Ty pomohou všem, kteří se v budoucnu budou potýkat s likvidací invazivních druhů,“ dodal Pelc.
„Invazivní druhy rostlin jsou časovanou bombou, která by bez naší intenzivní péče tikala hlasitěji a hlasitěji,“ říká Jan Hřebačka, ředitel Správy KRNAP. „Jejich likvidaci se věnujeme řadu let, protože jsou hrozbou pro původní druhy rostlin, živočichy a jejich společenstva. Naše aktivity vyhodnocujeme a je patrné, že pouze cílená a opakovaná likvidace je efektivní. Důkazem toho je například lokalita pod Voseckou boudou, která byla v minulosti téměř souvisle porostlá šťovíkem alpským. Po zásazích v letech 1995-2000 se podařilo navrátit této louce charakter horské louky,“ dodává Hřebačka.
Šťovík alpský podle některých pramenů zavlekli do Krkonoš alpští dřevaři ve druhé polovině 16. a začátkem 17. století jako vysoce produktivní zelené krmivo pro svůj dobytek. Postupně se zánikem lučního hospodaření, zejména po 2. světové válce, došlo k jeho masivnímu a nekontrolovatelnému šíření. Dnes se nejhojněji vyskytuje v okolí horských bud. Zamokřené a neudržované louky s vysokým obsahem dusíkatých látek v půdě jsou jeho domovem. V souvislých porostech, které „nežádoucí“ rostliny vytváří, nemají ostatní původní vzácné druhy rostlin (často i zákonem chráněné) šanci přežít. Místa, která šťovík obsadí, se tak mění v botanickou poušť. Jeho efektivní likvidace spočívá v kombinaci chemických a mechanických způsobů. Pravidelným kosením se zabrání jeho vysemenění a dalšímu šíření, kořenový systém však zůstává vitální. Jeho výborná schopnost regenerace umožňuje další růst. Dosud nejúčinnějším prostředkem v boji se šťovíkem alpským se jeví herbicid Roundup. Ten účinkuje jen na zasaženou listovou plochu, prostřednictvím které se účinná látka dostane do kořenového sytému, kde odchází k totální likvidaci rostliny. Jeho nespornou výhodou je také šetrnost k životnímu prostředí. Chemická látka se při dopadu na půdní povrch inaktivuje.
Šťovík alpský však není jediným rostlinným invazivním druhem, který se v Krkonoších rozšířil. Stejně problematické jsou křídlatky (japonská, sachalinská a česká), které se vyskytují podél vodních toků, netýkavka žláznatá, bolševník velkolepý, lupina mnoholistá (vlčí bob) či kolotočník ozdobný. Vzhledem k rozsáhlosti Krkonoš a složitosti majetkových poměrů u pozemků připravuje Správa KRNAP projekt „Mapování a likvidace invazivních druhů“. Ten se dotýká zejména ochranného pásma KRNAP, III. zóny a v menší míře též II. zóny KRNAP. Předmětem monitoringu budou lokality v blízkosti vodních toků, intravilány obcí, rumiště, deponie různých materiálů a manipulační prostory. Bohužel nelze úplně vyjmout ani jiné části krajiny a během mapování bude nutné procházet, kromě zapojených lesních porostů, takřka všechny její části, včetně pasek, okrajů remízků atd. Mapováním zjistíme aktuální rozšíření invazivních druhů rostlin v Krkonoších. Data budou zanesena do GIS (geografické informační systémy) vrstev a poslouží k následné likvidaci těchto druhů.
Na mapování a likvidaci invazivních druhů rostlin bude Správa KRNAP žádat o dotaci z fondů EU. Schválení projektu, výši finanční podpory a na to navazující harmonogram realizace projektu budeme vědět do konce roku 2009.
Radek Drahný, tiskový mluvčí Správy KRNAP