Biologové z celého světa v Praze: ochrana biodiverzity je zásadní. I na Šumavě
Na 1200 biologů z 65 zemí celého světa jedná od středy v Praze na 2. Evropském kongresu ochranářské biologie (ECCB 2009) o významu ochrany biologické rozmanitosti (biodiverzity). Zítra by měl kongres skončit přijetím deklarace, adresované evropským ministrům životního prostředí, nazvané Poselství z Prahy. Již dnes vědci přijali stanovisko k aktuální mediální diskusi o managementu horských lesů v Národním parku Šumava, které odešlou jako otevřený dopis premiéru Janu Fischerovi.
Kongres pořádala v Praze Česká zemědělská univerzita (ČZU) a Society for Conservation Biology (SCB) pod záštitou evropského komisaře pro životní prostředí Stavrose Dimase a českého ministra životního prostředí Ladislava Mika.
"Jednali jsme o řadě oblastí, které souvisejí sochrano biodiverzity. Například o ekonomických důsledcích jejího pokračujícího úbytku, o problémech, spojených s šířením invazivních druhů rostlin i živočichů. Závěrečná deklarace se bude týkat rovněž souvislostem s intenzivním zemědělstvím nebo s pokračujícím úbytkem volné půdy v krajině, kterou zabírají příměstské oblasti plné výrobních, obchodních a skladových areálů," říká organizátor kongresu, Petr Zasadil z Fakulty životního prostředí ČZU. Konečný text deklarae bude běhe zítřka k dispozici na webových stránkách kongresu na adrese www.eccb2009.org.
"Celý problém úbytku biodiverzity ještě umocňuje fakt, že se nacházíme uprostřed probíhajících klimatických změn," dodal náměstek ministra životního prostředí František Pelc. Cílem deklarace je podle Barbary Livoreil z Evropské sekce SCB "poskytnout informace, důkazy, fakta - zkrátka vědecký základ pro rozhodování politiků. Ti by měli takové nformace od vědců brát vážně, jinak riskují, že jejich rozhodnutí budou špatná. V době ekonomické krize si nemůžeme dovolit plýtvat časem, energií a penězi na nesprávná rozhodnutí," dodala Barbara Livoreil. Její slova potvrdil i František Pelc. "Rozhodnutí musí být podložena poznatky vědy, nesmíme informace odborníků ignorovat. V opačném případě opravdu velmi riskujeme," zdůraznil Pelc. "Ochrana přírody je zásadní nejen pro ekologickou, ale i pro ekonomickou stabilitu. Její význam musí být posílen v legislativní oblasti, vexekutivních rozhodnutích, ale také například v oblasti dotací - například vyšší podporou extenzivního zemědělství v přírodně cenných regionech," říká prezident Evropské sece SCB Martin Dietrich
Pelc rovněž poděkoval vědcům, že se vyjádřili k problematice (ne)zasahování proti kůrovci v horských smrčinách v Národním parku Šumava. "Šmava je unikátní přírdní území nejenom v českém, ale v evropském kontextu. Bylo evidentní, že musí být součástí témat kongresové diskuse," říká Martin Dietrich. ECCB 2009 nakonec věnoval diskusi k Šumavě celý jeden diskusní blog. Vsledkem byl text, kterým se 1200 zúčastněných biologů obrátilo formou otevřeného dopisu na českého premiéra Jana Fischera.
"S politováním se dozvídáme, že existují silné politické tlaky na těžbu kůrovcem napadených stromů v nejcennějších částech Šumavy, v oblastech horských smrčin. Bylo by velkou chybou připustit těžbu v jádrových územích národního parku a zničit těžkou technikou a motorovými pilami velmi cenné ekosystémy, jejichž vývoj trval tisíce let a v současnosti přežívají v Evropě pouze na posledních místech," říká se v dopisu premiérovi. "Dle našeho názoru by těžba v nejcennějších územích Šumavy znamenala nejenom významnou ztrátu biodiverzity, ale vytvořila by také negativní obraz České republiky jako země, která nechrání své přírodní bohatství pro příští generace," říkají autoři v dopise.
Jakub Kašpar, tiskový mluvčí MŽP