30 let od konference Životní prostředí pro Evropu je českým přínosem Evropě
Konferenci se dostalo neobyčejné pozornosti. Kromě ministrů životního prostředí evropského regionu se jí účastnili také představitelé Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, různých orgánů OSN, či mezinárodních organizací (např. NATO) a v zahraničí vzbudila velký zájem. Diskutovalo se na ní o lidských hodnotách a environmentální etice. Její snahou bylo posilování spolupráce při zlepšování podmínek životního prostředí a podpora udržitelného rozvoje v regionu. V naprosto jedinečném mezinárodním klimatu tak šlo o jedinečný úspěch tehdejší československé diplomacie v oblasti ochrany životního prostředí.
Jak známo, přelom 90. let byl turbulentní v mnoha ohledech a oblast životního prostředí nebyla výjimkou. Došlo ke konci studené války, rozpadu Sovětského svazu a Československo si začalo vytvářet politiku životního prostředí, která v komunistickém režimu v podstatě neexistovala. Prezident Václav Havel ve své úvodní řeči tehdy řekl, že konference se koná v zemi, „která nejen sama trpí velkými ekologickými problémy, ale je zároveň jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí v Evropě.“
Od počátku Procesu proběhlo osm ministerských konferencí, poslední se konala v roce 2016 v gruzínském Batumi. 9. ministerská konference procesu ŽP pro Evropu se bude konat od 5. – 7. 10. 2022 v kyperské Nikósii, tedy během předsednictví České republiky v Radě EU.
ČR si tak bude moci v roli předsednické země EU připomenout svou historickou roli. „Proces Životní prostředí pro Evropu nás proslavil v oblasti mezinárodní ochrany životního prostředí. Již dekády pomáhá prosazovat její cíle v Evropě, zejména zvyšovat environmentální standardy zemí východní Evropy, jihovýchodní Evropy, ale také oblasti Kavkazu a Střední Asie. Považuji za obdivuhodné, že Československo a konkrétně ministr Vavroušek stáli na počátku této iniciativy,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.
Proces Životní prostředí pro Evropu zaštiťuje EHK OSN, která má v současnosti 56 členů ze zemí EU, dále západoevropských a východoevropských zemí mimo EU, jihovýchodní Evropy, Kavkazu, Společenství nezávislých států a Severní Ameriky. Proces a jeho ministerské konference poskytují účastníkům platformu na vysoké úrovni a je regionálním pilířem pro udržitelný rozvoj.
Mezi úspěchy Procesu se řadí přijetí celé řady právně závazných dokumentů. Jedná se například o Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva), Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek k Aarhuské úmluvě, Protokol o těžkých kovech a Protokol o perzistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, dále o Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států a Rámcovou úmluvu o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Karpatská úmluva).
Proces Životní prostředí pro Evropu se tak díky svým výsledkům a letité kontinuitě stal přínosnou platformou pro ochranu životního prostředí v regionu EHK OSN a může i v budoucnu napomáhat spolupráci států i nestátních aktérů v této oblasti.
Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail: tiskove@mzp.cz