Ministr Bursík jedná ve Washingtonu o světové klimatické dohodě
Ministr životního prostředí a předseda Rady EU pro životní prostředí Martin Bursík včera a dnes pokračuje ve své pracovní cestě v čele delegace EU na jednáních o budoucí světové dohodě o ochraně klimatu, která má být přijata letos v prosinci v dánské Kodani. Martina Bursíka doprovází na jeho cestě švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren, který jej v červenci vystřídá ve funkci předsedy Rady EU pro životní prostředí, a evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas.
Z Japonska se delegace EU přesunula do Washingtonu, kde jednala s představiteli administrativy USA. Martin Bursík jednal například s Carol Browner, poradkyní prezidenta Obamy pro klima a energetiku, Lisou Jackson, administrátorkou federální Agentury pro životní prostředí (EPA), hlavním vyjednavačem USA pro klima Toddem Sternem, ale také se senátorem Johnem Kerrym.
Minstr Bursík rovněž vystoupil společně s ministrem Carlgrenem a komisařem Dimasem na seminářích pořádaných nevládními organizacemi. První byl zastřešen Brookings Institution a Heinrich Böll Stiftung a ministři diskutovali na téma „On the Road to Copenhagen: Transantlantic Perspectives on a New Climate Change Agreement”. Druhý pak hostilo The Pew Center na téma „European Climate Action“.
„USA jsou pro nás logicky nejvýznamnějším partnerem pro vyjednávání. Nyní po příchodu prezidenta Obamy je konečně čas i na témata, jako je ochrana světového klimatu. Obama se chce stát v této oblasti celosvětovým leaderem a EU, která je považována za leadera současného, dlouhodobě hledá spojence,“ říká Martin Bursík. „Uvidíme, jak se novému prezidentovi povede naplnit dlouhodobé plány v rámci přechodu USA k nízkouhlíkové ekonomice, kdy chce například v příštích deseti letech investovat 150 miliard dolarů do výzkumu a vývoje nových čistých nízkouhlíkových technologií. USA chystají také federální systém emisního obchodování,“ dodal ministr Bursík.
Mezi nejvýznamnější témata, o nichž zástupci EU s představiteli nové americké administrativy diskutovali, patří střednědobé a dlouhodobé cíle ve snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020 respektive 2050. V otázce dlouhodobého cíle se EU i USA shodují a hodlají omezit své emise alespoň o 80 % ve srovnání s rokem 1990.
Pozice se ovšem liší u střednědobého cíle, kde USA zastávají zatím poměrně konzervativní pozici a ústy prezidenta Obamy přislíbily v tomto časovém horizontu návrat k emisím roku 1990, což v současnosti reprezentuje asi 14% redukci oproti současnému stavu. „Rádi bychom od USA slyšeli ambicióznější návrh. Snížení emisí na úroveň roku 1990 není od druhého největšího producenta skleníkových plynů na světě dostatečný cíl,“ komentoval to předseda Rady EU pro životní prostředí Martin Bursík.
Zástupci EU a USA jednali také o připravované americké národní legislativě, nutné pro zavedení federálního systému obchodování s emisními povolenkami, který by byl podobný evropskému a měl by pokrývat přes 70 % emisí CO2ekv [1]. Tento nový federální systém by propojoval lokální systémy obchodování, které již v minulosti zavedly některé státy (například Kalifornie či New York). V současné době se v USA pracuje na návrhu příslušné legislativy, který bude projednán v pracovním výboru v březnu a pak poputuje do obou komor amerického Kongresu. Jak při jednání zdůraznili zástupci Obamovy administrativy, na úspěchu tohoto legislativního návrhu silně závisí i americká pozice pro vyjednávání v Kodani.
Jakub Kašpar, tiskový mluvčí MŽP
Poznámky:
[1] USA jsou s emisemi více jak 7 mld. tun CO2ekv ročně druhým největším producentem skleníkových plynů. Do roku 2005 Spojeným státům patřilo prvenství, poté je v produkci emisí těsně předstihla Čína.