Polsko
Státní hranice mezi ČR a Polskem měří 762 km, z toho 218 km je tvořeno vodními toky. Část hraničních vod odtéká Labem do Severního moře, část Odrou do Baltického moře. Spolupráce na hraničních vodách mezi ČR a Polskem je upravena Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství (PDF, 171.03 KB) , podepsanou dne 20. dubna 2015, která vstoupila v platnost dne 5. října 2015.
V rámci spolupráce bylo zřízeno 5 stálých společných pracovních skupin. Pracovní skupina pro vodohospodářské plánování na hraničních vodách řeší bilaterální projednávání připravovaných vodohospodářských záměrů, posuzuje koncepce a studie v oblasti protipovodňové ochrany a vodních cest a řeší komplexní otázky nakládání s vodami.
Pracovní skupina pro hydrologii, hydrogeologii a povodňovou ochranu realizuje vzájemnou výměnu hydrologických, meteorologických a hydrogeologických dat, spolupráci v oblasti operativních a výstražných služeb, výměnu zkušeností s využíváním hydrologických a meteorologických modelů a využívání výstupů z meteorologických radiolokátorů, ze satelitních snímků a ze systému detekce blesků při ochraně před povodněmi. Významnou součástí aktivit této skupiny je činnost podskupin hydrologů pro sjednocování hydrologických charakteristik na hraničních vodních tocích a také expertů pro hraniční podzemní a povrchové vody v oblasti Vnitrosudetské pánve (Police nad Metují–Kudowa Zdrój, Adršpach–Krzeszów a povodí horní a střední Stěnavy). V rámci této podskupiny probíhá sledování hladin podzemních vod, průtoků povrchových vod a vydatnosti pramenů, a to zároveň se zpracováváním matematického modelu oběhu a bilance zásob podzemních vod, založeného na syntéze informací z oblasti geologie, hydrogeologie, hydrologie, klimatologie a geografie. Cílem těchto prací je poznání vlivu nakládání s podzemními vodami na polské i české straně na přeshraniční rezervoár podzemní vody. Tento monitoring, probíhající již od roku 1976, patří v Evropě k nejpropracovanějším systémům pozorování podzemních vod v příhraničním pásmu. Velmi důležitým je i monitoring podzemních vod v oblasti vlivu plánované nádrže Ratiboř na Odře a stupně Kopytov (nyní je však pozastaveno až do případného obnovení monitorovacích prací na území Polska), a dále pak zejména v oblasti vlivu činnosti polského hnědouhelného dolu Turów. Pro řešení problematiky vlivu hnědouhelného dolu Turów byla na 6. zasedání Česko-polské komise pro hraniční vody v roce 2022 obnovena činnost expertní pracovní skupiny se zástupci obou smluvních stran.
V rámci pracovní skupiny pro úpravy hraničních toků, zásobování vodou a meliorace příhraničních území na česko-polských hranicích jsou projednávány stavby a udržovací práce na hraničních vodách a probíhá spolupráce v oblasti správy státních hranic na hraničních vodách.
Pracovní skupina pro ochranu hraničních vod před znečištěním zajišťuje dlouhodobé sledování stavu jakosti hraničních vod a vzájemnou výměnu výsledků. S cílem zajistit požadavky Rámcové směrnice byla ustavena pracovní skupina pro otázky implementace Rámcové směrnice, která spolupracuje zejména v oblasti udržitelného užívání hraničních vod, dosahování environmentálních cílů a dobrého stavu vod a zlepšování stavu vodních ekosystémů.
Seznam aktuálně řešených projektů na hraničních vodách s Polskem je k dispozici zde.
Proběhlé zasedání
Ve dnech 21. - 25. října 2024 se v Gdaňsku na území Polské republiky uskutečnilo 8. zasedání Česko-polské komise pro hraniční vody (dále jen „Komise“). Výsledkem zasedání Komise je Protokol ze 8. zasedání Komise. (PDF, 7.82 MB) .
Dokumenty
-
Hraniční vody
Celková délka státních hranic České republiky se sousedními státy je 2 290 km, z nichž více než 30 % (cca 738 km) je tvořeno vodními toky a vodními plochami a je označováno za tzv. mokrou hranici. Další vodní toky státní hranice křižují a přitékají...